Kdo si chce dát zápas v józe?

Rubrika: Momenty

Autor: Maria Nicola

Mezinárodní směrnice pro soutěžení v józe, tak jak je uvádí Mezinárodní federace sportovní jógy (Sportive Yoga International Federation)

Dříve než si přečtete tento článek, projděte si prosím pozorně následující jednoduchý test a zvolte u každé otázky správnou odpověď (vyberte pouze možnost A nebo B):

1. Jóga je:

A: starověká duchovní věda
B: historicky dokázaný 2000 let starý sport

2. Tradiční odvětví systému jógy, jak je uvádějí starověká jogínská pojednání, jsou:

A: hathajóga, karmajóga, bhaktijóga, džňánajóga, rádžajóga, tantrajóga, lajajóga, atd.
B: akrobatická jóga, umělecká jóga, rytmická jóga a jóga tělesných pozic

3. Jogín usiluje o duchovní zdokonalení:

A: neustálou osobní praxí náležitého duchovního výcviku
B: účastí na sportovních soutěžích 4. Ke cvičení technik jógy je potřeba:

A: podložka na jógu
B: čtvercový prostor 6x6 metrů čtverečních 5. Etická a morální pravidla jógy (jama a nijama) je třeba dodržovat:

A: neustále
B: po stanovenou dobu, během soutěže

6. Džňánajóga (jóga poznání) je:

A: forma jógy, která umožňuje dosažení duchovního osvobození skrze metafyzické poznání
B: pojem označující úroveň znalostí o tradici jógy

7. Stupeň duchovního uskutečnění se pozná podle:

A: našich činů a našeho poznání
B: usměvavé a bezstarostné tváře

8. Opravdovým duchovním průvodcem se člověk stane:

A: s dosažením určité úrovně duchovního uskutečnění a zkušenosti
B: 12 let po absolvování kurzů pro učitele jógy

9. Hathajóga má být prováděna:

A: v tichu
B: s hudbou

10. Při praxi jogínských tělesných poloh, ásan, je důležité:

A: cvičit každou pozici alespoň 3 minuty a následně vnímat její účinky
B: odcvičit tolik ásan kolik je během dvou minut možné, s rychlými změnami bez jakékoliv pauzy

Vyhodnocení testu

Spočítejte prosím kolikrát jste zvolili možnost A a kolikrát možnost B.

Pokud jste zvolili desetkrát možnost A, omlouváme se, ale ani tak si nedovolíme posuzovat, jak hluboké je vaše poznání jógy. Ať už jste si o józe přečetli jediný článek, knihu anebo stovky knih, ať už jste začátečník nebo pokročilý. Ať už jste nesmírně moudrý, nebo jen máte minimální intuici a zdravý rozum, odpověděli jste na všechny otázky správně. Protože se však jedná o velmi základní otázky, není to žádný závratný výkon.

Pokud jste odpovídali A i B, čím více odpovědí typu B jste zvolili, tím jsme si jistější, že jste tento test nevzali vážně a chcete si z nás dělat legraci.

Avšak, pokud jste odpovídali převážně možností B (7 až 10 odpovědí), jsme přesvědčeni že jste členem „Mezinárodní federace sportovní jógy“. Pokud jste zvolili 10 odpovědí typu B, pak musíte být jedním z činovníků této organizace.

Výsměch odvěké duchovní praxi

Jóga má hlubokou a fascinující historii. Indie, Nepál a Tibet oplývají legendárními postavami. Milarepa, Babadží, Padma Shambava, Lalla a Ramakrišna jsou jen některými z jmen, která rozněcují představivost aspirantů díky své duchovní praxi, díky mimořádným výsledkům a paranormálním silám jimiž oplývali, ale hlavně díky jejich příkladnému životu plně oddanému Bohu. Je možné, kdo ví, že jména největších jogínů všech dob ani neznáme, protože žili o samotě, plně oddání duchovní askezi.

Tradice jógy je velmi bohatá a rozmanitá. Existují neuvěřitelně stará pojednání, jenž jsou podkladem této komplexní a rozsáhlé vědy. Navzdory své rozmanitosti jsou formy jógy unitární a všichni jogíni mají jistě mnoho společného. Soudržnost tohoto tradičního systému, jehož praktická tajemství přetrvala tisíciletí pouze díky ústnímu předávání, je udivující. Jedním z nejpozoruhodnějších rysů tohoto systému je tolerance, tedy otevřenost a nepřítomnost dogmatismu. Velcí jogíni nikdy netvrdili, že jóga je jediná duchovní cesta anebo že existuje jediná forma jógy, která by byla nejvhodnější pro všechny. Ani nikdy netvrdili, že pouze oni jsou schopní vyučovat józe.

Co se soupeření týče, o tom se v jógových pojednáních ani v legendách neuvažuje. Někdy zvali různí vládci na své dvory mudrce a pořádali filozofické debaty. Velmi zřídka se ale stalo, že by velcí jogíni vystavovali navenek své paranormální síly, jako například během slavné konfrontace tibetských jogínů se zástupci náboženství Bon, aby je přesvědčili k zanechání praxe černé magie. Avšak v dnešní době jsme svědky soupeření a netolerance dokonce i v józe. Mezinárodní federace sportovní jógy uvádí:

„Sportovní jóga se zrodila přibližně před 2000 lety. Původně vzešla z Indie. Od svých úplných počátků byla sportovní jóga více než čímkoliv jiným duchovním soupeřením mezi různými filozofickými školami a kláštery v Indii. Toto umění bylo věnováno starověkým božstvům, podobně jako Olympijské hry v Řecku. Jako sport je jóga založena na duchovním vzdělání. Mentální a fyzické techniky jsou brány v úvahu až když bylo dosaženo kontroly lidského ducha.“

(Pozn. redakce: pro snadnější rozlišení jsou citace z regulí „Mezinárodní federace sportovní jógy“ psány červeně.)

Těžko si představit, co zde Mezinárodní federace sportovní jógy rozumí „kontrolou lidského ducha“, které by dle jejich názoru mělo být dosaženo dříve, než se aspirant jógy pustí i do těch nejjednodušších technik jógy!

Sport nebo duchovní cesta?

Jelikož vnímat jógu jako sport je zcela neadekvátní a těžko uvěřitelné, autoři pravidel „sportovní jógy“ považují již zkraje za nezbytné uvést vlastní definici sportu, která je vskutku neobvyklá. V těchto pravidlech se dočteme:

„Sport je každá hra s pravidly vedená dle předpisů, která zahrnuje soupeření mezi dvěma nebo mezi více osobami. Každá soutěž nebo sport prokazuje, jak je lidská bytost zručná v určitých dovednostech, zda má talent, techniku, strategii, taktiku a zda vyniká v dalších způsobech soupeření, jenž jsou hodnoceny z fyzického, mentálního, duchovního, společenského, etologického a ekologického úhlu pohledu. Sport je život sám, protože život je neustálé soupeření, vteřina za vteřinou.“

Můžeme si položit základní otázku, jakým způsobem asi jsou hodnoceny duchovní kvality zápasníků v boxu? A co ekologické chování hráčů fotbalu? Upustíme ale raději od komentování těchto jednodušších aspektů, jelikož nás uzemnila jiná úžasná věc: etologie. Méně známá věda etologie (nezaměňovat s etnologií) je v nařízeních Mezinárodní federace sportovní jógy citována často. Je to nauka o chování živočichů... a spadá do rámce zoologie! Jako součást psychologie etologie studuje lidské instinktivní chování v porovnání se zvířecím a analyzuje především primitivní projevy.

Jóga jako hra

Citujeme dále z těch samých pravidel:

„Definice sportovní jógy jako hry: Sportovní jóga je duchovní disciplína, která oceňuje duchovní vzdělání lidské bytosti a její kontrolu nad pocity, emocemi, vášněmi a city. Odměňuje duchovní inteligenci bytosti hodnocené prostřednictvím citové a emocionální inteligence prokázané během vystoupení každým soutěžícím, technikem a trenérem.“

„Cíl hry: Cílem sportovní jógy je individuální duchovní realizace s využitím soutěže jako prostředku sebezdokonalení a jako duchovního tréninku pro zdolávání překážek, kterým musíme čelit v našem každodenním životě. Sportovní jóga se během soupeření zaměřuje na rozvinutí duševní, emocionální a citové inteligence lidské bytosti, na schopnost čelit negativním situacím, které by mohli být příčinou nespokojenosti, úzkosti či stresu. Každý soutěžící je trénován hlavně duchovně, navzdory mentálnímu a fyzickému tréninku, protože sport jóga používá soutěžení v technikách jógy jako prostředku a konečným cílem je duchovnost.“

Vydávat jógu za sport za účelem získání finanční podpory?

Než se pustíme do dalších komentářů, je tu několik věcí, které bychom měli vysvětlit hlavně těm, kteří by si mohli myslet, že provádíme tuto analýzu jen pro potěšení z polemizování. Odkud se vzala tato posedlost sportovní jógou? Proč všechno to komolení a deformace pro vykonstruování další sportovní disciplíny? Důvod je prostý: sport většinou těží z dobré finanční podpory, přinejmenším lepší než duchovnost. Myšlenka duchovní školy vnímané jako veřejná instituce náleží v dnešní době zcela říši představivosti, zatímco sport je oblíbená metoda, jak poskytnout lidem zábavu. Je-li určitý sport prohlášen za olympijský je navíc dotován ze státního rozpočtu.

Jde tedy o „vynalézavý“ pokus některých lobistů, jež se snaží zajistit finanční podporu pro školy jógy a příbuzné aktivity, jako například pořádání mezinárodních setkání, kongresů, sponzorování cest, atd. Zde jsou předběžná stádia:

• vypracování směrnic pro „hru“ jóga a pro soutěže
• prohlášení jógy za sport
• založení národních federací v co nejvíce zemích a poté mezinárodní federace
• organizování soutěží podle těchto směrnic
• po určité době navržení tohoto sportu pro zařazení mezi olympijské disciplíny

Pro ještě větší nádech sportovnosti jsou s absolutním zabřednutím do komičnosti ustanoveny amatérské a profesionální kategorie, kdy profesionály jsou ti soutěžící, kteří se účastní soutěží za peníze. (Můžeme se ptát jestli v dnešní době ještě vůbec existují amatérské sporty.) Od roku 2007 jsou pořádány „Světové poháry“ ve „sportovní józe“ - pro profesionály.

Nejsme proti sportu a smyslem tohoto článku není kritizovat sportovní soutěže, sportovce, činovníky ani regule. Pouze konstatujeme, že sporty mají obecně vzato určitý cíl. Vezměme třeba košíkovou, skórování a pravidla hry jsou velmi jasná. Smyslem je nastřílet co nejvíce košů. V atletice je vítězem nejrychlejší běžec. Ve fotbale, hokeji či házené se střílí góly a počítá konečné skóre. Když se dva tucty lidí rozhodnout běhat za míčem, aby do něj kopli ihned jak se k němu dostanou, je to konec konců jejich věc.

Očividně je možné si představit bezpočet způsobů jak pořádat soutěže v józe s různými zkouškami a bodováním. Naprosto souhlasíme s tím, že pravidelné soutěže můžou být inspirací a povzbuzením pro aspiranty. Všichni víme, že soutěžení se netýká jenom sportu, ale existuje i v jiných oblastech, například olympiády v matematice, fyzice, literatuře, existují i soutěže v oblasti umění... Vyjadřujeme ale svůj nesouhlas s tím, že soupeření je způsobem dosažení duchovní dokonalosti a s tím, že by tyto soutěže měly být pořádány stejným způsobem jako soutěže sportovní.

Vraťme se ke „strategii“ načrtnuté výše, jsou v ní patrné určité problémy a to hned od počátku. Jelikož jóga není sport, jak chtějí vymyslet zápasy v józe? Co by mohlo být cílem takového sportu? Bude to záležitost týmová, nebo pro jednotlivce? Jak se bude bodovat? Problémem pro ty kteří definovali koncept „sportovní jógy“ je, že jakmile ustanovili sadu pravidel, aby z jógy udělali sport, nikdo by nesměl „hrát“ jógu jinak než podle stanovených regulí. Jinými slovy to znamená, že buď hrajeme jógu na žíněnkách 6x6 metrů anebo jí vlastně vůbec neprovozujeme.

Jaká jsou odvětví „sportovní jógy“?

Každý začátečník v józe se učí, že máme několik odvětví jógového systému. Hathajóga, bhaktijóga, džňánajóga, karmajóga, tantrajóga, a další. Každé z nich předkládá specifické způsoby duchovního snažení a může vést k duchovní dokonalosti. Oproti tomu ve „sportovní józe“ se však netvrdí nic víc a nic míň než to, že duchovní dokonalosti je dosahováno díky soupeření ve „sportovní józe“ se čtyřmi disciplínami. Stanovy sportovní jógy říkají, že tato jóga má čtvero odvětví nebo stylů:

1. sport atletická jóga
2. sport umělecká jóga
3. sport rytmická jóga
4. sport jóga tělesných pozic

Pozoruhodné je zde nadbytečné používání slova „sport“. Použil by někdy někdo výrazy jako: „Neznámějšími míčovými sporty je sport fotbalu, sport volejbalu a sport košíková,...?“ nebo napadlo by někoho říct „Dívám se na světovou sportovní soutěž uměleckého krasobruslení“? Lingvisticky se jedná o pleonasmus, z toho důvodu že každý ví, že fotbal, volejbal, tenis nebo bruslení jsou sporty!

Logickým závěrem by mělo být, že „sport jóga“ je něco úplně jiného, než jóga! Bez přirozeného pohoršení, které by takový výmysl „sportovní jógy“ mohl vyvolat, můžeme v duchu jogínské tolerance říct, jen ať se zabývají svojí „sportovní jógou“, zatímco my zůstaneme u jógy. Svět je velký a všichni máme své místo pod sluncem! Problém je ale jinde. Problém je, že „sportovní jóga“ je institucionalizovaná, vytváří federaci a snaží se převzít kontrolu nade vším, co je na této Zemi pokládáno za jógu.