Umění požehnání

Rubrika: Odhalení

Autor: Gregorian Bivolaru

Základní objevy ve věci požehnání učinil Sri Yukteswar a předal jej Paramahansu Yoganandovi (spisovatel a jogín), jak udává ve své knize Životopis jogína. Pojednává zde o Božskosti, světě na druhé straně a také světě tělesném, astrálním a kauzálním, které jsou důležité pro pochopení duchovních zákonů, jenž tvoří základ umění požehnání.

Energie požehnání přichází z Nejvyšší duchovní energie. Nejvyšší milost se skutečně může vlévat přímo do nás. Tento nejvyšší božský Duch se nachází na druhé straně, za třemi světy (to jest za světem tělesným, astrálním a kauzálním).

Co je to umění požehnání?

• Umění požehnání je činností, která vyžaduje značně odhodlané vnitřní úsilí.
• Prostřednictvím našich nesobeckých činů nám umožňuje milovat a pomáhat těm, kteří jsou nešťastni, protože je to Bůh, co v nich milujeme.
• Skrze bezpodmínečnou lásku ke všem podobám Boha ničíme své ego.
• Boží přítomnost v nás se bude jevit stále jasnější a zlovolné vlivy tudíž odplynou.
• Vede k duchovní dospělosti, která nám umožňuje setkat se s naším duchovním mistrem. Toto setkání se odehraje díky božské hře z naší vlastní nutnosti. Jeho učení bude vyhovovat našim požadavkům a budeme ho bezpodmínečně následovat.
• Přináší často chvíle synchronicity.
• Je to přímá a úplná cesta bez jakéhokoliv klamu, zažene každý strach a pochybnost.
• Povede nás k sobě samým. Ukáže nám stezku, kterou můžeme následovat a ta nám umožní oddat se svému lidství a vyvíjet se způsobem, jenž nám prospívá.
• Živým i mrtvým bytostem (které jsou nyní v jiných plánech existence), jež nám jsou drahé, je možné požehnat. Je to přesně to samé jako modlitba, oběť světla (např. pálení svíček v kostele), zádušní mše, nebo jiná služba těm, kteří zemřeli.

Svět existuje, aby probudil naši víru v Boha. Umění požehnání je první základní krok. Probouzí naši víru, umožňuje nám rozpustit se v Bohu. Z počátku stačí věřit v Boha a pomocí umění požehnání toto semínko vyklíčí samo a bude růst do ohromující nádhery. Neuvidíme nic než Boha a zapomeneme i na sebe sama, protože Bůh je vše. Umění požehnání nás povede k pochopení, že chvíle boží milosti nebo inspirace nejsou náhodné (jsou vyjádřením nutnosti), ale že je lze v důsledku umění požehnání vyvolat na takovém místě a v takový čas, jaký budeme chtít.

Duchovní zákony, které jsou základem Umění požehnání

Zákon analogie

Zákon analogie je známý také jako zákon shody mezi mikrokosmem člověka a makrokosmem vesmíru, tedy mezi duší jednotlivce Átman a všeobjímajícím duší Parátman. Všechno co existuje v Bohu Otci je i v nás. Skrze umění požehnání máme přístup k Nejvyšší božské energii.

Zákon vibrace

Nic není bez pohybu. Vše, co existuje, je pouze vibrace, která se zjevuje v různém rozsahu. Proto mají všechny rozdíly v projevech hmoty, pocitů, myšlenek a jiných fenoménů prosté vysvětlení. Vývojová škála je tvořena stupni frekvencí od hustých k jemným, výška frekvence roste směrem k nesmrtelnému božskému Duchu. Vyšší vibrace značí projev vyšší úrovně. Hmotný svět je složen z energetických částeček v nepřetržitém pohybu určitého rytmu. Pythagoras odhalil, že pohyb je charakteristický pro každou věc či bytost. I to, co se zdá jako nehybné, má určitou frekvenci vibrace.

Vše, co ve vesmíru existuje bylo vytvořeno božskou energií. Věc podmíněna vibraci se může jevit zcela nehybná, stejně jako například osa kola v pohybu vypadá jako pevný objekt. Proto se nesmíme nechat zmást vzhledem. Spíše bychom se měli dívat hlouběji, abychom byli blíže skutečnosti a abychom mohli odhalit, zda je věc prostá či vytříbená. Uvědomíme si, že světlo, teplo, magnetismus nebo elektřina nejsou ničím jiným než druhy vibrace. To je pravda i v případě myšlenek, emocí, nálady a vůle. Všechno jsou jen vibrace vyzařované do vnějšího prostoru, mající větší či menší vliv na prostředí.

Zákon vibrace představuje schopnost zasahovat do jevů nižších úrovní za cílem dosáhnout žádaných proměn. Podle zákonu vibrace je k nám nejvyšší energie přitahována prostřednictvím umění požehnání. Přichází z Boha Otce a je to nejzazší, nejvyšší energie, která pochází z nejzazšího božího Ducha. Jejím přivábením činíme první krok na naší stezce k duchovní lásce. Tato energie je jasná odpověď Boha Otce, která je tu pro každého.

"Proste, a bude vám dáno. Tlučte, a bude vám otevřeno" - to je základní příslib stvořitele stvořenému, který On vždy ctil. Bůh Otec okamžitě věnuje nejvyšší duchovní energii svého Ducha jako odpověď na naše modlitby.

Umění požehnání nám umožňuje obdržet ty nejcennější duchovní dary. Energie individuální duše Átman získává od Boha vibrace na velmi vysoké frekvenci, ty činí "možným" vše ve veškerých projevech Ducha.

Zákon příčiny a následku

Každá opravdová příčina, která nebyla odstraněna, má svůj vlastní následek a každý následek, který se objeví, má i svou vlastní příčinu, která ho vymezuje. Vše se objevuje ve shodě s universálními zákony zjednanými Bohem. "Štěstí" a "náhoda" jsou jen pojmy, které nevědoucí používají pro zákon nutnosti. Nikdo nemůže uniknout duchovním zákonům, které stanovil Bůh.

Máme tendenci přistupovat k zákonu příčiny a následku nejčastěji v jeho negativní, pesimistické podobě nepříznivého osudu. Tento postoj vypadá jako téměř normální. Naše povrchnost a průměrnost nám znepřístupňuje tento princip, který je rovněž znám jako karmanový zákon a zaměňuje vzhled se skutečností. Nic není nahodilost nebo štěstěna. Existuje silné propojení mezi událostí a jejími následky. Všechny myšlenky objevující se v mysli, všechny činy se dějí následně po našich myšlenkách, vše je spojeno řetězem příčiny a následku. Tajemství obsažené v universálním božském zákoně je nutnost strukturace mysli pro dosažení štěstí, které je emočním projevem duchovního vývoje. Bohužel, mnoho lidí omezuje svůj přístup k radosti a hoví si v negativních stavech. Trpně se nechávají ovládat vůlí jiných, například masmédii. Tímto způsobem ztrácejí schopnost cvičit vlastní vůli a umožňují ostatním sebou manipulovat. Moudrý a zasvěcený člověk dokáže užít duchovních zákonů obratným způsobem proti zákonům vytvořenými lidmi. Nadřazený převládá nad nižším. Běžná emoce strachu představuje mučení, které blokuje znalosti a brání vývoji. Měli bychom přijmout naše dřívější omyly a tak získat větší stabilitu. Naše chyby ovlivňují jen nás, jak na ně reagujeme odráží naši úroveň. Když nás někdo raní, sám si přidává karmu a na nás to nemá žádný nepříznivý vliv. Proto bychom se neměli mstít a místo toho bychom měli uvažovat nad tím, čím jsme na sebe přivolali tento čin. Zákon "oko za oko a zub za zub" je tím pádem neplatný.

Musíme považovat všechny naše zážitky za duchovní zkoušky, které nám umožňují střetnout se s našimi nedostatky a poučit se z nich. Pokud v tom nebudeme úspěšní, zůstaneme jednoduše za ostatními pokročilejšími lidmi, kteří nás mohou postupně obklopit. Například člověk který zabije, bude zabit v příštím životě. Skrze svůj čin si sám přidává další povinnost. Nepochopíme-li to, budeme stále zabíjet a budeme stále zabíjeni život za životem. Z toho důvodu je důležité si to uvědomit, poctivý a čestný sám k sobě toužit po Bohu a sledovat stoupající dráhu k nebeskému duchovnímu ovoci. Vše, co se děje, se děje z důvodů o kterých víme jen málo, ale jakmile toto tajemství jednou odhalíme, stane se přirozeným.

Zákon synchronicity

Vše je jedno a to je Bůh Otec. To obsahuje vše: mě, tebe, ji, stvoření, tattvické prvky, atd. Můžeme to zakusit jen v duchovním nadvědomí. Takový stav opravdové harmonie nemůže být dosažen pouhým mechanickým pochopením. Ten, kdo si myslí že je oddělen, působí proti sobě a také proti ostatním. Činy plné sobectví ukazují chybné pochopení úhlu pohledu a okolností. Ve vesmíru se věci zdají odlišné. Chceme-li vidět skutečnost takovou jaká doopravdy je, musíme dosáhnout duchovního poznání.

Díky umění požehnání do nás vchází duchovní vědomí. Osobnost se stává morální, nikdy nikomu ani ničemu neublíží. Duchovní vědomí v nás rozhostí takový vnitřní mír, jaký nedokáže nic rozrušit, to je nejrychlejší cesta jak dojít nejvyššího dobra. Láska probuzeného je větší než láska matky, protože ta se cítí oddělená od svého dítěte, kdežto probuzený je jedno s Bohem.

Je nezbytné vykonávat umění požehnání důsledně, protože tak můžeme dospět až k nejvyšší duchovní skutečnosti. Bůh je Ten, který přesahuje naše vnímaní.

Příčina nebo Karma může být zrušena poznáním, proto je poznání nezbytné. Důvod našeho znovuzrození je jednoduše naše neznalost. Pokud odstraníme jakékoliv chtění, zastavíme koloběh nového rození a inkarnace.

Stvoření se skládá z nekonečného spektra: základ tvoří skutečnost lidí, věcí a fenoménů, vědomí bytostí jsou vyšší. Ale Ten, který to stvořil stojí nad všemi kategoriemi. On je přesahující, protože leží za hranicemi našeho racionálního poznání. Skrze umění požehnání nebo skrze jakoukoliv jinou účinnou metodu, kde je naše nejvyšší Já odhalováno ve vztahu k Nejvyššímu vědomí, se On nechá poznat. Poznáme-li Ho, všechna utrpení zmizí podle naší touhy. Kapička boží milosti napraví každý omyl a vyléčí každé neštěstí. Stav, ve kterém jsme osvobozeni od každého přání nám dává dokonalý pokoj, celistvé sebeuspokojení a vnitřní mír. Prostřednictvím umění požehnání dosáhneme stavu sjednocení s Bohem, poznáme ho jako "Sat – Čit – Ananda" (věčně - existujícího, věčně - vědomého, věčně – blaženého). Jasně nám ukazuje přímou cestu k dosažení nejvyšší realizace. Přesto nemůže být boží milost dosažena bez jakéhokoliv úsilí. On nám nabízí umění požehnání jako zřetelnou cestu k Němu, ale přesto může být poznán jen vytrvalým individuálním cvičením.