Jóga jako možnost změny

Rubrika: Podněty

Autor: Lenka Mrákotová

Vybrané kapitoly z bakalářské práce účastnice kurzů sdružení Rezonance, celý text je ke stažení na konci článku.

Zasej myšlenku, sklidíš čin.
Zasej čin, sklidíš zvyk.
Zasej zvyk, sklidíš charakter.
Zasej charakter, sklidíš osud.

(indické přísloví)

Předmluva

Vítám vás ve světě příjemných a naplňujících jógových a tantrických prožitků. Jsem jogínka, pohybující se v tomto světě už nějaký rok, přesně čtvrtý, a mým přáním je seznámit vás s ním, protože si myslím, že by vás návštěva v něm mohla osobně obohatit.. Povím vám něco o historických kořenech jógy, o jednom z několika různých systémů jógy, tzv. Integrální józe, a především o důvodech, proč se lidé tomuto zájmu věnují.

Člověk potřebuje učitele (gurua), který by ho vedl úskalími různých vědních oborů. Má v něm oporu, a pokud mu něco není jasné nebo v něčem pochybuje, může jej požádat o radu. Seznamte se proto s mou pomocnicí, jogínkou Šanti (v překl. znamená toto slovo mír), která vás provede touto prací a zasvětí vás do tajemství jógy. Dozvíte se od ní, jak se nazývají významná cvičení v józe, co nejvíce ovlivňují, tj. proč se cvičí a pro lepší představu vám je ukáže i na obrázcích. V kapitole o motivaci pochopíte nejdřív teoreticky, ve výzkumné části pak i prakticky, očekávání lidí s jógou spojená.

Úvod

Postmoderní doba, ve které žijeme, se velkou mírou vyznačuje odmítáním tradic a hodnot, nestálostí, přílišnou kritičností, lhostejností a žitím bez přesvědčení nebo víry v cokoli. Ve světě, kde mnohdy převažuje forma nad obsahem a člověk je příliš zaměřený na sebe, ztracený v hluku a rychlosti, hledá jinou alternativu pro svůj život, která by jej zbavila vnitřní prázdnoty. Mnozí lidé propadají různým druhům závislostí, které jsou škodlivé pro jejich zdravý vývoj, někteří se však věnují ve svém volném čase svým zájmům, které člověka posilují a které se mohou stát vášněmi, nebo také přerůst v určitý životní styl.

Každý z nás nese odpovědnost za vlastní vývoj, proto je důležité věnovat se ve volném čase také relaxaci a naučit se správně, nejlépe aktivně odpočívat. Relaxací se posiluje tělesná, duševní a sociální pohoda, jak termín "zdraví" nazvala Světová zdravotnická organizace. Právě psychohygiena je důležitou složkou péče o zdraví každého člověka. Jednou z možných technik, které se do ní zahrnují, je jóga. Jóga existuje v systému prevence jako postup, který zvyšuje odolnost vůči změnám prostředí (Votava 1987). Mnozí lidé provádějí jógová cvičení jako prostředek pro zlepšování vlastní tělesné kondice a pro vyrovnávání stresujících vlivů moderního života. Cílem jógy však původně bylo lepší poznání a ovládání funkcí lidského organismu. Takové působení, při kterém by došlo ke zvýšení celkové odolnosti člověka.

Na západě se jóga pokládá stále spíše za léčebnou techniku u nemocných nebo postižených jedinců. Avšak prapůvodní, ryzí jóga se hned od začátku zaměřovala právě na duchovní růst člověka, zvyšování jeho schopností, ať už trpěl určitou nemocí nebo nikoli. Samotné její léčebné účinky jsou známy z mnoha výzkumů prováděných v minulém století a není o nich pochyb. Vždy se snaží o uvedení organismu do ztracené rovnováhy.

Jóga je otevřený systém, tj. může být různě pozměňována podle různých podmínek, které většinou záleží na instruktorovi a také na nemoci nebo postižení, které mají její cvičenci. Neustále se objevují nové systémy, které na jógu navazují, rozličně ji mění a přetvářejí. Nejen s ní však souvisí tendence hledat v životě nějaký jiný vyšší snad i duchovnější smysl než jaký člověku nabízí svět, ve kterém žije.

Minulé století, zvláště jeho 80. a 90. léta jsou poznamenána hnutím Nového věku (New Age), kdy se západní civilizace setkávala s náboženstvím ostatních civilizací a lidé v nich nacházeli možné odpovědi na jejich duchovní otázky (Vojtíšek 2004). Jak autor dále uvádí, další období se v tomto směru vyznačuje tím, že duchovní zážitek se stává záležitostí obchodu, objevuje se nový vztah, vztah mezi poskytovatelem náboženské zkušenosti (duchovním centrem) a jeho klientem. Samotná duchovnost se stala životním stylem a kulturou současné doby. Nový věk je podle aktivistů z 60. a 70. let minulého století charakterizován očekáváním šťastnějších, blaženějších dob. Důležitou se stane "vnitřní duchovní změna každého západního člověka" (Vojtíšek, Z., 2004, s. 285).

Integrální jóga, jejíž školu po roce 1989 založil rumunský jogín Gregorian Bivolaru se poté, co s ní slavil úspěchy ve své zemi, rozšířila i do dalších evropských států a dále do Ameriky a Austrálie. V České republice se cvičí od roku 2000 v občanském sdružení Rezonance. Jde o jedno z několika jógových center, existujících téměř po celém světě, jehož hlavní základnu tvoří Movement for Spiritual Integration into the Absolute - M.I.S.A (v překl. Hnutí za integraci spirituality v absolutno). Je to nezisková společnost se socio-profesionálním a experimentálně-výchovným charakterem. Tato organizace si klade za cíl "pozvednutí duchovní úrovně lidí, prostřednictvím adekvátního vzdělávání a šířením nejstarších znalostí a praktik, existujících v naukách jógy za tisíciletí" (vzato z preambule mezinárodní školy jógy M.I.S.A.). Podle ní je rezonance (vibrace) podstatou veškeré reality. Jde o způsob, jakým jsou různé protikladné fenomény spojeny v jednotu. "Nábožensky je dále takto chápaná realita nejlépe vyjádřená v jednotě božského páru Šivy a Šakti. Největší důraz je položen na tantrickou jógu a tantrické techniky využití sexuální energie" (Vojtíšek, Z., 2004, s. 352).

S Integrální jógou jsem se setkala před čtyřmi lety, kdy mi o ní řekla kamarádka, a na první lekci jsem zašla z pouhé zvědavosti. Jistý vliv na tuto situaci měl i fakt, že všechny tyto východní styly cvičení byly dost populární. Nejdřív jsem tento kurz nebrala příliš vážně, ale postupně jsem zjišťovala příjemné účinky nejprve tělesných, později i duševních cvičení a tento zájem se u mne udržel delší dobu. V současnosti se dá říct, že jej trochu pokládám i za svůj životní styl. Rozhodně mi toho mnoho dal, od lepší pružnosti těla po zlepšení sebevědomí a také jsem díky němu poznala spoustu nových přátel. Ráda bych se dotazníkovou metodou dozvěděla, jaká očekávání hrála roli v rozhodnutí účastnit se tohoto kurzu u ostatních, proto je cílem mé práce zjistit jejich motivaci.

Všeobecně bývá motivací pro cvičení jógy u nemocných lidí její doporučení lékařem pro zlepšení jejich celkového stavu. Později se pro toto cvičení vytvoří motivace vnitřní, protože vyvolává pocit uvolnění a celkové libosti. Motivací u relativně zdravých jedinců může být ze začátku pouhá zvědavost nebo nespokojenost se svým životem, případně světem, ve kterém žijeme. Hledání jiné alternativy, která by obohatila dosavadní životní styl nebo dokonce vedla ke změně myšlení jiným směrem. Jóga podobně jako humanistická psychologie (jejímiž tezemi se budu na celé téma práce dívat, i když vím, o jejich zatím nepříliš přesvědčivých empirických důkazech) zdůrazňuje důležitost rozvoje vnitřního potenciálu a schopností každého jedince. Další motivací u jogínů může tedy být seberealizace, která rozvíjí jejich kladné vlastnosti a vede je k dosažení kladných cílů (Votava 1987).

Přínosem bude zmapování nesprávných motivačních sil, které by mohly potenciální jogíny vést k návštěvě kurzu jógy a tedy i k józe samé, a o vysvětlení reálných možností, které by mohly za předpokladu určitých podmínek vést ke skutečným cílům cvičení jógy. Dalším přínosem by mohlo také být zjištění jaké skupiny lidí podle věku, pohlaví a životních příběhů se věnují józe a nabídku tohoto cvičení upravit takovým způsobem, aby jim byla lépe dostupnou a vhodnou.

Motivace

"Proces usměrňování, udržování a energetizace chování, které vychází z biologických zdrojů. (...) intrapsychický proces zvýšení nebo poklesu aktivity, mobilizace sil, energizace organismu, projevuje se napětím, neklidem, činností směřující k porušení rovnováhy. V zaměření motivace se uplatňuje osobnost jedince jeho hierarchie hodnot i dosavadní zkušenosti, schopnosti a naučené dovednosti. (...)"

(Hartl, P., 2000, s. 326)

"Motivace je myšlena jako proces, který volí mezi různými možnostmi jednání, zaměřuje jednání na dosažení motivačně specifických cílových stavů a na cestě k tomu je udržuje v chodu. (...) Motivace má vysvětlit volbu mezi různými možnostmi jednání, mezi různými možnostmi vjemových daností a obsahy myšlení, jakož i intenzitu a trvání založeného jednání a tím dosažených výsledků."

(Heckhausen, H., 1980, s. 17)

H. Thomae (1956) shrnuje různé významy pojmu motivace, např.:

• motivace jako příčina pohybu
• motivace jako důsledek změn stavu organismu
• motivace jako činitel zaměřování chování
• motivy jako důvody rozhodování v situaci volby (...atd.)

(Nakonečný, M., 1998, s. 102)

Nakonečný (1996, s. 114-115) rozeznává několik vývojově odlišných motivačních systémů:

• nepodmíněné reflexy (instinkty), např. obrana, útok, lov, pátrání, sex
• systém zvyků (automaticky probíhající způsoby chování), dosahování určitých odměn a vyhýbání se trestům
• volní jednání (vnitřní kontrola, záměrnost, aktivita), ideály

Motivace je jednou ze sebe regulačních vlastností organismu. Často se přirovná k principu homeostáze, k jakési snaze po vnitřní rovnováze uvnitř mikrokosmu každého člověka. Uvádí se, že je klíčem k pochopení lidské psychiky a že z jejího pochopení pak vychází psychologická pomoc člověku (Nakonečný 1996). Motivace se také pojí s ostatními psychickými vlastnostmi člověka, např. především s emocemi, učením, vnímáním, myšlením, představami,...atd., tj. vlastně s celou jeho osobností. V literatuře se uvádějí dva odlišné druhy motivace. Jednak vnitřní motivy (pohnutky, např. chtění, touhy,...atd.) a za další vnější motivující podněty (incentivy, např. peníze,... atd.). Obecně se dá hovořit o potřebě, příp. úkolu, pokud stimul vychází z prostředí, (stavu motivačního napětí) jako výchozím motivačním stavu a o motivech, které se obecně dělí na biologické (např. hlad, žízeň, sex, spánek, výkon, zvědavost,...atd.) a sociální, (např. opora, zázemí, projevy úcty, lásky, prosociální chování,...atd.). Funkcí motivace je uspokojení potřeb, tj. redukce motivačního napětí. Této redukce se podle Nakonečného (1998, s 108-109) dosahuje,

• pokud jedinec získá to, co chtěl,
• to, co chtěl, je nahrazeno něčím jiným,
• pod vlivem silných stimulací a s nimi spojených prudkých reakcí,
• návratem do optimálního vnitřního stavu (homeostáze).

Motivace souvisí s kulturním a sociálním prostředím, ve kterém jedinec žije a s výchovným vlivem, který na něj působí (Meadová, M., 1935: srovnávací studie vlivu výchovy na povahové vlastnosti dětí a jim odpovídající motivaci u tří kmenů, obývajících Novou Guineu).

"Člověk si během života vytváří určitý systém návyků a očekávání, kdy předpokládá, že se k němu budou lidé chovat ve shodě s jeho sebepojetím. Kritériem biologických potřeb je fyziologická homeostáza, kritériem těch sociálních pak sociální rovnováha jedince"

(Nakonečný, M., 1996, s. 111).

Existuje několik přístupů k motivaci, záleží na úhlu pohledu, resp. aspektu, na který se konkrétní z přístupů zaměřuje. Jak jsem uvedla již na začátku v úvodu, budu se na motivaci dívat přes brýle humanistické psychologie jako teorie o sebeakceptaci, resp. seberealizaci člověka.Vedle psychoanalýzy a behaviorismu je humanismus "třetí cestou v psychologii" a později na něj navázala "cesta čtvrtá" tzv. transpersonální psychologie, která s ním okrajově souvisí a která se zabývá nadvědomím, resp. rozšířeným vědomím. Zážitky z ní vycházející jsou velice obtížně sdělitelné a vytýká se jí její "ne-vědeckost", tj. nemožnost empirického měření, ale o tom, že existují není pochyb.

Myslím, že problémem může být i obecně jazyk, jehož prostřednictvím nelze právě některé z prožitých událostí aspoň v malé míře precizně popsat. Humanistický přístup vychází z předpokladu, že každý člověk je schopen jednat racionálně, že se dokáže smysluplně rozhodovat a že toto jeho rozhodování může být svobodné. Účast na řízení vlastního osudu je možná. Podle Payne (1997, s. 23) má tento přístup společný s hinduismem "proces samostatného duchovního směřování a uskutečňování, kterým člověk naplňuje své bytí". Humanistické modely dále předpokládají, že interpretace každého člověka je platná a cenná. Hlavním hlediskem je systém hodnot (axiologie).

Základem této teorie pak "stimul k možnostem vývoje jedince k plnému životu, k uskutečnění člověka jako člověka, k rozvoji lidského potenciálu" (Nakonečný, M., 1996, s. 164). Zásadní důraz je položen na podpoře a posilování sebevědomí jedinců (v klinické psychologii klientů). Jejich chování je chápáno jako důkaz možné změny. Z humanistických teorií vychází terapeutický směr Carla Rogerse tzv. přístup orientovaný na klienta, který se právě zaměřuje na osobní růst klienta, tedy stojí na předpokladu, že osobnost jedince se neustále vyvíjí. K hlavním tezím jeho přístupu patří např. právo na důstojnost, respekt k člověku, zodpovědnost k sobě a k druhým, vytváření pozitivních hodnot, schopnost konstruktivní změny,...atd.

A.H.Maslow (1954) jako představitel humanistického směru rozdělil potřeby do známé hierarchické pyramidy potřeb:

• potřeby sebeaktualizace
• (realizovat plně svůj produktivní a tvůrčí potenciál)
• potřeby sebeocenění a úcty, uznání, prestiže, "motivy já"
• potřeby náležení a lásky
• (přijetí druhými, přátelství)
• potřeby jistoty
• (bezpečí, ochrany, péče, pomoci)
• fyziologické potřeby
• (potravy, nápojů, spánku, odpočinku, sexu, útulku a další)

(Nakonečný, M., 1996, s.146)

Tuto hierarchii potřeb uvádím, protože je důležité zmínit se o té skutečnosti, že jedinec musí být uspokojen nejdřív ve svých vývojově nižších potřebách a pak teprve je schopen uskutečnit své vývojově vyšší potřeby, ke kterým patří právě seberealizace. Humanismus se někdy kritizuje kvůli svému až ne-praktickému využití, tj. mnoho autorů jej chápe pouze jako filozofický směr, na kterém sice v teorii stojí pomoc druhým lidem, ale tím to končí.

Motivaci lze také chápat jako proces vědomého zaměřování chování, kdy motiv je potřeba spojená se snahou dosáhnout příslušného cíle. V literatuře se uvádí, že tento proces může probíhat i na nevědomé úrovni. A právě tady se objevuje otázka nemotivovaného chování, na kterou opět každý z psychologických přístupů odpovídá různě. Podle humanistické filozofie jde o "chování, které není motivované, alespoň z hlediska hledání toho, co chybí nebo co je potřebné" (Nakonečný, M., 1996, s. 103). V tomto pojetí jde o např. růst, zrání, výraz,...atd. Jedinec může také svůj motiv nahrazovat nebo zaměňovat za jiný (Schachter, S., Goldman R., a Gordon, A., 1986: výzkum o jednání motivovaného úzkostí a potvrzení hypotézy o obézních lidech, kteří jedí v situacích, v nichž je vyvolávána úzkost, více než osoby s normální tělesnou váhou).

Motivace se vyznačuje směrem, silou (intenzitou) chování, jeho udržováním do doby, než se dospěje k dosažení cíle. Možným chováním je také odstoupení od cíle kvůli nepřekonatelné překážce, příp. pokud jedinec pocítí ve svém chování jinou silnější motivaci (pak dochází k jejich záměně). Cíl musí být dosažitelný a musí být pro jedince žádoucí, aby se motivované chování mohlo uskutečnit. Samotná motivace má pak podle P. G. Zimbarda (1983) jak uvádí Nakonečný, M., 1998, s.12 tuto strukturu:

• vzrušení
• zaměření této energie na určitý cíl
• selektivní pozornost pro určité podněty a sníženou vnímavost pro časově nevýznamné, jiné podněty
• organizaci aktivity do integrovaného vzorce reakce
• udržování této aktivity až do dobu, kdy dojde ke změně podmínek

Taková struktura je vlastně popisem chování, které vede od nespokojenosti, příp. od "vyburcovaného" stavu k cíli, tj. spokojenosti, vyrovnání, resp. uklidnění. A. Maslow (1954) zmiňuje, že existuje dvojí druh dovršující reakce (uspokojení):

• redukce potřeby, která je charakteristická pro motivaci vycházející z biologických a sociálních potřeb
• indukce vzrušení, ke kterému jedinec směřuje v situacích, kdy pociťuje nízkou úroveň stimulace, příp. v situacích, které poskytují vyhlídky na hédonické vyvrcholení (příjemný emocionální zážitek).

(Nakonečný, M., 1998, s. 112)

Zmíněný autor pak uvádí dva základní principy motivace:

Princip psychického rovnováhy

Jedná se tendenci odstraňovat psychické rozpory (negativní emoce, kognitivní disonance[12],...atd.), tedy jakousi dynamickou rovnováhu, protože poté se v organismu nastolí nový rovnovážný stav. Motivované chování totiž směřuje k "dosažení vnitřní psychické rovnováhy jedince" (Nakonečný, 1998 s. 113). Udržování si konstantního obrazu sebe sama, jakési stability "já" (Rosenberg 1960) je patrné také ve vztahu k fyzickým a sociálním objektům (např. výběrové interakce, selektivní hodnocení vlastní osoby, příp. druhých lidí,...atd.).

Princip hédonismu

Jde o tvrzení, že se jedinec vyhýbá nepříjemnému a hledá příjemné, takže motivace je ve své podstatě dynamikou emocí. P. Th. Young (1961) udělil tomuto principu následující aspekty:

• stimulace má afektivní i senzorické důsledky
• afektivní vzrušení jedince orientuje ke stimulujícímu objektu nebo proti němu
• afektivní procesy vedou k vývoji motivů
• síla získaného motivuje má vliv na intenzitu, trvání, frekvenci a novost předešlého afektivního vzrušení (zkušenost)
• růst motivů závisí na učení a na afektivním vzrušení
• zákony podmiňování poukazují k afektivním procesům
• afektivní procesy regulují chování ovlivňováním volby
• neurobehaviorální vzorce jsou organizovány podle hédonického principu maximalizace pozitivního (apetence) a minimalizace negativního (averze) afektivního vzrušení

(Nakonečný, M., 1996, s. 116)

Odmítání nepříjemného a přijímání příjemného souvisí s původní biologickou účelností těchto emocí. "Co bylo příjemné, bylo i biologicky užitečné, co bylo nepříjemné, bylo také biologicky škodlivé" (Nakonečný, 1996, str. 117). Autor uvádí dva vývojově odlišné druhy slasti: "smyslová (fyziologická) a mentální (duchovní) a jedinec může obětovat mnoho smyslových požitků, aby překonal jejich nižší úrovně a dostal se na vyšší, např. etičtějších, estetičtějších nebo intelektuálnějších" (Nakonečný, M., 1996, s. 118). Tak jogín překonává sám sebe, když si během určitého časového období "dává" tapas (viz. kapitola o radžajóze), aby se během jeho trvání objevily intenzivnější emocionální prožitky a po jeho uplynutí se cítil silnější po fyzické nebo psychické stránce.

Oba dva principy jsou vzájemně propojeny. Kritéria příjemného a nepříjemného plynou z učení a jsou u různých lidí různá, přičemž se mohou u člověka měnit v průběhu jeho vývoje.

Objevuje se otázka, zda motivací jogína je nemít žádnou motivaci, tj. vlastně po ničem netoužit? Vždyť se právě snaží zcela "převrátit" obvyklé chování: snaží se o strnulou pozici těla (ásanu), rytmicky dýchá a dech zastavuje (pranajáma), znehybňuje svou mysl, "zastavuje" sexuální energii, dokonce ji "vrací zpět", prostě provádí opak toho, co po něm chce život (Eliade, M., 1999, s. 271). Pokud je hlavním cílem dospět do stavu osvobození (samádhi), pak v takovém stavu už ani není nutné po čemkoli toužit, protože všechny tužby jím už byly splněny. Ve skutečnosti jde o jakési "znovuzrození" do jiného způsobu bytí. Důvodem je klamnost "všedního" života, protože on sám o sobě je utrpením a iluzí (je zbavený posvátného smyslu). Ideálem jógy je stav jasnozřivého vědomí, tzv. džívanmukta (Eliade, M., 1996, s. 272).

Výzkumná část

Jak jsem uvedla již v úvodu práce hlavním cílem je zjištění motivace lidí pro jejich rozhodnutí účastnit se kurzu Integrální jógy. Zmínila jsem svou vlastní zvědavost jako jeden z motivů a zajímaly mě důvody ostatních účastníků. Celé šetření trvalo v období podzimu a zimy 2004/2005.

Charakteristika zkoumaného vzorku

Výzkumu se účastnilo 30 respondentů, kteří se kurzu Integrální jógy věnují 4 roky. Celý zkoumaný vzorek se skládal z 15 mužů a z 15 žen ve věku od 19 do 34 let.

Výzkumná metoda

Jako výzkumnou metodu jsem použila dotazník vlastní konstrukce s následujícími položkami:

Uvedení osobních údajů (pohlaví, věk, profese) pro kategorizaci dat.

I. Očekávání (motivace) účastníků před kurzem Integrální jógy (otázka 1)

Vliv kurzu Integrální jógy na jednotlivé složky osobnosti v:

• tělesné oblasti (otázka 2)
• duševní oblasti (otázka 3)
• stylu života (otázka 4)
• příp. objevení jiných změn (otázka 5)

II. Změny jednotlivých složek osobnosti v důsledku cvičení jógy podle o.s. Rezonance zjišťované na základě subjektivného pocitu respondentů na škále od 0 (žádná) do 10 (největší) bodů.

Výsledky

Vyhodnocení výzkumu rozdělím do 3 částí: nejprve obecně shrnu u jednotlivých otázek všechny zjištěné výsledky (1). Pak budu porovnávat u všech dotazníkových otázek zjištěné rozdíly mezi muži a ženami (2) a nakonec totéž udělám v kategorii věku (3). Účastníci výzkumu mohli označit více možných odpovědí.

Proč jste se rozhodl(a) pro kurz jógy:

a) Očekávám, že mi pomůže k lepší psychické vyrovnanosti
b) Předpokládám, že posílí mé tělesné zdraví
c) Čekám od něj, že dá mému životu hlubší (duchovnější) rozměr
d) Jiná možnost - (prosím vypište):

Tělesné zdraví	Duchovní rozměr	Jiné...
13	22	10
43,33%	73,33%	33,33%

Tab.č.1 Očekávání (motivace) účastníků před kurzem Integrální jógy

Graf.č.1

Z uvedeného grafu je jasně viditelné očekávání především duchovního rozměru, který by účastníkům kurzu Integrální jógy prohloubil jejich život. Následuje touha po psychické vyrovnanosti a pak zlepšení tělesného zdraví.

Možnost d) v této otázce zvolilo 10 respondentů. Z tohoto počtu 2 napsali jako své očekávání zvědavost, další odpovědi jednotlivých účastníků se týkaly smyslu života, vnitřního naplnění, víry v dobro jógy, sebepoznání, aspirace dosáhnout stavu samadhi, ověření si informací, získaných z první přednášky, která probíhá každoročně ještě před začátkem kurzu, a účast v Integrálním kurzu jógy jako doplnění ostatních aktivit.

Myslíte si, že Vás kurz jógy nějak výrazněji ovlivnil?

a) V tělesné oblasti (lepší kondice, vytrvalost, pevnost a pružnost těla, zvýšení svalové hmoty, snížení tělesné hmotnosti (tuku), imunita, dýchání, ...)

	Absolutní počet (odpovědí)	Relativní počet (účastníků)
Kondice	10	33,33%
Vytrvalost	10	33,33%
Pevnost a pružnost těla	26	86,67%
Svalová hmota	8	26,67%
Snížení tuku	5	16,67%
Imunita	19	63,33%
Dýchání	19	63,33%
Jiné	6	20,00%

Tab.č. 2 Změny u účastníků kurzu Integrální jógy v tělesné oblasti

Graf č.2

Nejvíce se účastníci výzkumu shodli na zlepšení pevnosti a pružnosti těla, následuje dýchání a imunita, pak kondice a vytrvalost. Nárůst svalové hmoty označilo 8 účastníků a 5 pociťuje vliv jógy i na hmotnost těla.

Lepší koordinaci těla uvedly 3 respondenti, schopnost léčení a získání fyzické síly pociťují jako změnu 2 účastníci kurzu a 1 doplnil jako další z výsledků cvičení jógy otužilost těla.

b) V duševní oblasti (lepší soustředění, pozornost, vyrovnanost, paměť, vůle, sebevědomí, systematičnost, důslednost, schopnost odpočívat,...)

	Absolutní počet (odpovědí)	Relativní počet (účastníků)
Soustředění	22	73,33%
Pozornost	13	43,33%
Vyrovnanost	25	83,33%
Paměť	12	40,00%
Vůle	22	73,33%
Sebevědomí	21	70,00%
Systematičnost	12	40,00%
Důslednost	16	53,33%
Odpočinek	18	60,00%
Jiné	5	16,67%

Tab.č.3 Změny u účastníků kurzu Integrální jógy v duševní oblasti

Graf č.3

Účastníci výzkumu uvedli v 16% odpovědí vliv jógy na vyrovnanost člověka a jsou jednotní ve dvou oblastech duševního života člověka: lepším soustředění a posílení vůle. Následuje zvýšení sebevědomí, schopnost lépe odpočívat a důslednost. Menší změny pociťují v oblasti pozornosti, paměti a systematičnosti.

Někteří z účastníku uvedli jako další z vlivů jógy toleranci, odvahu, energii, klid a větší schopnost realizaci svých přání.

c) Styl života (změna pohledu na svět, duchovní dimenze, vedu jiný životní styl než před tím, mám vstřícnější přístup k ostatním lidem, ...)

	Absolutní počet (odpovědí)	Relativní počet (účastníků)
Pohled	20	66,67%
Duchovnost	15	50,00%
Život. styl	20	66,67%
Vstřícnost	20	66,67%
Jiné	6	20,00%

Tab. č.4 Změny u účastníků kurzu Integrální jógy v oblasti životního stylu

Graf č.4

Změny životního stylu jsou u všech položek dotazníku vyrovnané. Účastníci se shodují především ve změně životního stylu jako takového a ve vstřícnosti k ostatním lidem. Změnil se také pohled na okolní svět a 15 z nich se otevřela duchovní dimenze života. Jako další změny uvedli 3 respondenti hodnoty, 2 respondenti lepší vztahy (zřejmě souvislost s vstřícností k okolí) a harmonické prožívání života.

d) Další změny, které se u mne projevily jako důsledek navštěvování kurzu Integrální jógy (prosím, vypište):

Dalšími změnami jsou podle účastníků kurzu Integrální jógy větší radost ze života, nalezení jeho smyslu, otevřenost vůči ostatním, toto jich uvedlo 5. Uvolněnost pociťují jako viditelnou změnu 4 účastníci, 3 se shodli v sebepoznání, vnímavosti, nových zážitcích a změně ve stravování. Cílevědomost, poznání nových lidí, duchovnějším milování, toleranci a zesílení intuice uvádí 2 respondenti. Jednou se objevila odpověď jako vtipnost, nadšení, nezávislost, větší pravidelnost v životě, menší strach ze života a cvičení jógy jako naplňující zaměstnání.

Vyjádřete, prosím, označením každého tvrzení body v intervalu 0-10 Váš subjektivní pocit změny (0 žádný 10 největší):

	Průměr	Medián	Modus
Frustrační tolerance	7,93	8	10
Psychické napětí	8,27	9	10
Paměť	6,47	7	7
Vnitřní klid	8,70	9	10
Předsudky	7,47	8	10
Komunikace	7,97	9	10
Vůle	7,93	9	10
Sebevědomí	8,20	8,5	10
Pozornost	7,90	8	10
Imunita	7,17	7,5	10
Stavba těla	7,03	7,5	10
Váha	5,20	5	5

Tab.č.5 Subjektivní pocit změny u účastníků kurzu Integrální jógy

Skupinový profil ukazuje vysoké hodnoty u všech dotazníkových položek. Nejméně se respondenti shodli na vlivu jógy na paměť a na tělesnou hmotnost. Na ostatní položky má jóga podle nich velký vliv.

Graf č.5

Kategorie muži-ženy

Proč jste se rozhodl(a) pro kurz jógy:

a) Očekávám, že mi pomůže k lepší psychické vyrovnanosti
b) Předpokládám, že posílí mé tělesné zdraví
c) Čekám od něj, že dá mému životu hlubší (duchovnější) rozměr
d) Jiná možnost - (prosím vypište): 

Muži
	Psychická vyrovnanost	Tělesné zdraví	Duchovní rozměr
Absolutní počet (odpovědí)	7	6	9
Relativní počet (účastníků)	46,67%	40,00%	60,00%
Ženy
	Psychická vyrovnanost	Tělesné zdraví	Duchovní rozměr
Absolutní počet (odpovědí)	8	7	13
Relativní počet (účastníků)	53,33%	46,67%	86,67%

Tab.č.6 Očekávání (motivace) účastníků (mužů a žen) před kurzem Integrální jógy

Graf č.6

Rozdíly v motivaci mezi muži a ženami, se kterou se rozhodovali účastnit se kurzu Integrální jógy jsou z grafu patrné u všech položek větším očekáváním žen, a to především u odpovědi c), tj. více žen očekávalo, že dá jejich životu duchovní rozměr.

Myslíte si, že Vás kurz jógy nějak výrazněji ovlivnil?

a) V tělesné oblasti (lepší kondice, vytrvalost, pevnost a pružnost těla, zvýšení svalové hmoty, snížení tělesné hmotnosti (tuku), imunita, dýchání, ...)

Absolutní počet (odpovědí)
	Kondice	Vytrvalost	Pevnost a pruž.těla	Sval. hmota	Snížení tuku	Imunita	Dýchání
Muži	5	5	13	3	1	10	13
Ženy	5	5	13	5	4	9	6

Tab.č. 7 Změny u účastníků kurzu Integrální jógy (muži-ženy) v tělesné oblasti

Údaje v grafu vypovídají v tělesné oblasti osobnosti mužů i žen o téměř stejných výsledcích. Rozdíl se ukázal pouze v tom, že muži uvádějí lepší dýchání než ženy a ženy se zase domnívají, že u nich cvičením jógy došlo ke snížení tuku.

Graf č.7

b) V duševní oblasti (lepší soustředění, pozornost, vyrovnanost, paměť, vůle, sebevědomí, systematičnost, důslednost, schopnost odpočívat,...)

Absolutní počet (odpovědí)
	Muži	Ženy
Soustředění	9	13
Pozornost	6	7
Vyrovnanost	12	13
Paměť	6	6
Vůle	13	9
Sebevědomí	10	11
Systematičnost	5	7
Důslednost	9	7
Odpočinek	8	10

Tab.č.8 Změny u účastníků kurzu Integrální jógy (muži-ženy) v duševní oblasti

Rozdíly mezi muži a ženami ve vnímání změn v duševní oblasti jsou zřejmé v soustředění, vůli a důslednosti: ženy se přiklonily spíše k lepšímu soustředění, muži vidí změnu v pevnější vůli a ve schopnosti být důslední. V dalších položkách nejsou tak výrazné, a např. u paměti se shodují.

Graf č.8

c) Styl života (změna pohledu na svět, duchovní dimenze, vedu jiný životní styl než před tím, mám vstřícnější přístup k ostatním lidem, ...)

Absolutní počet (odpovědí)
	Pohled	Duchovnost	Životní styl	Vstřícnost
Muži	9	8	10	9
Ženy	11	7	10	11

Tab.č.9 Změny u účastníků kurzu Integrální jógy (muži-ženy) v oblasti životního stylu

Graf č.9

V oblasti životního stylu žádné výrazné změny pozorovatelné nejsou. Dá se pouze uvést, že změna v životním stylu u obou pohlaví během navštěvování kurzu Integrální jógy nastala.

d) Další změny, které se u mne projevily jako důsledek navštěvování kurzu Integrální jógy (prosím, vypište):

U této otázky uvedli 2 muži radost ze života, smysl života, nové zážitky a větší uvolněnost. Další odpovědi se týkali vtipnosti, nadšení, vnímavosti, duchovnějšího milování, otevřenosti, pravidelnosti, vnitřního naplnění, poznání nových lidí a jógy jako naplňující profese.

Ženy se shodly na otevřenosti (4 z nich), radosti ze života, nalezení smyslu, sebepoznání a změněných stravovacích návycích (3 z nich). U jednotlivých účastnic kurzu se objevily odpovědi jako větší tolerance, uvolněnost, vnímavost, cílevědomost a zesílení intuice.

Vyjádřete, prosím, označením každého tvrzení body v intervalu 0-10 Váš subjektivní pocit změny (0 žádný 10 největší) :

Muži	Průměr	Medián	Modus
Frustrační tolerance	7,93	8	10
Psychické napětí	7,93	8	10
Paměť	6,4	7	7
Vnitřní klid	8,13	9	10
Předsudky	7,73	8	8
Komunikace	8	9	9
Vůle	8,33	9	10
Sebevědomí	8,33	9	10
Pozornost	7,67	8	10
Imunita	7,6	8	10
Stavba těla	7,6	8	10
Váha	5,8	5	5

Tab.č.10 Subjektivní pocit změny u účastníků kurzu Integrální jógy (muži)

Muži uvádějí nízký vliv jógy na snížení tělesné hmotnosti a změnu spíše pociťují ve všech ostatních položkách.

Graf č. 10

Ženy	Průměr	Medián	Modus
Frustrační tolerance	7,93	8	10
Psychické napětí	8,6	9	10
Paměť	6,53	7	7
Vnitřní klid	9,27	10	10
Předsudky	7,2	7	10
Komunikace	7,93	9	10
Vůle	7,53	7	10
Sebevědomí	8,07	8	10
Pozornost	8,13	8	10
Imunita	6,73	7	10
Stavba těla	6,47	5	5
Váha	5,31	5	5

Tab.č.11 Subjektivní pocit změny u účastníků kurzu Integrální jógy (ženy)

U žen se změna projevila ve větším vnitřním klidu oproti mužům. Nejmenší vliv pociťují u snížení tělesné váhy, velký vliv jógy uvedly u ostatních dotazníkových položkách.

Graf č. 11

Kategorie věk

Proč jste se rozhodl(a) pro kurz jógy:

a) Očekávám, že mi pomůže k lepší psychické vyrovnanosti
b) Předpokládám, že posílí moje tělesné zdraví
c) Čekám od něj, že dá mému životu hlubší (duchovnější) rozměr
d) Jiná možnost – (prosím vypište): 

19 - 26 let
	Psychická vyrovnanost	Tělesné zdraví	Duchovní rozměr
Absolutní počet (odpovědí)	12	10	18
Relativní počet (účastníků)	52,17	43,48	78,26
27 - 34 let
	Psychická vyrovnanost	Tělesné zdraví	Duchovní rozměr
Absolutní počet (odpovědí)	3	3	4
Relativní počet (účastníků)	42,86	42,86	57,14

Tab.č.12 Očekávání (motivace) účastníků (z hlediska věku) před kurzem Integrální jógy

Graf.č.12

U kategorie věku v intervalech (19-26) a (27-34) jsou výrazné změny u odpovědi očekávání duchovního rozměru, které převažují u mladší skupiny lidí. Může to být dáno nespokojeností s realitou, se snahou najít duchovnější hodnoty a dát tak svému životu jiný směr.

Myslíte si, že Vás kurz jógy nějak výrazněji ovlivnil?

a) V tělesné oblasti (lepší kondice, vytrvalost, pevnost a pružnost těla, zvýšení svalové hmoty, snížení tělesné hmotnosti (tuku), imunita, dýchání, ...)

Absolutní počet (odpovědí)
	19 - 26 let	27 - 34 let
Kondice	7	3
Vytrvalost	7	3
Pevnost a pruž.těla	19	7
Svalová hmota	7	1
Snížení tuku	5	0
Imunita	13	6
Dýchání	12	7

Tab.č. 13 Změny u účastníků kurzu Integrální jógy (z hlediska věku) v tělesné oblasti

Rozdíly ve změnách se ukázaly v kategorii věku v tělesné oblasti: účastníci kurzu ve věku od 19-26 let pociťují změny ve snížení tuku a zvýšení svalové hmoty, zatímco účastníci ve druhé věkové kategorii je příliš výrazně nevnímají. Naopak silněji pociťují změnu v oblasti dýchání, zpevnění a větší pružnosti těla a imunity.

Graf č. 13

b) V duševní oblasti (lepší soustředění, pozornost, vyrovnanost, paměť, vůle, sebevědomí, systematičnost, důslednost, schopnost odpočívat,...)

Absolutní počet (odpovědí)
	19 - 26 let	27 - 34 let
Soustředění	18	4
Pozornost	9	4
Vyrovnanost	19	6
Paměť	8	4
Vůle	15	7
Sebevědomí	15	6
Systematičnost	9	3
Důslednost	11	5
Odpočinek	12	6

Tab.č.14 Změny u účastníků kurzu Integrální jógy (z hlediska věku) v duševní oblasti

Duševní vliv jógy na osobnost se projevil u věkové kategorie (19-26) v porovnání s druhou věkovou kategorií (27-34) pouze v lepším soustředění. Na rozdíl od ní pociťují v této oblasti velké změny právě "starší" účastníci, a to v lepší pozornosti, lepší paměti, zvýšeném sebevědomí, důslednosti a schopnosti odpočívat. Pevnější vůli uvádí každý z nich.

Graf č. 14

c) Styl života (změna pohledu na svět, duchovní dimenze, vedu jiný životní styl než před tím, mám vstřícnější přístup k ostatním lidem, ...)

Absolutní počet (odpovědí)
	Pohled	Duchovnost	Životní styl	Vstřícnost
19 - 26 let	16	12	15	16
27 - 34 let	4	3	5	4

Tab.č.15 Změny u účastníků kurzu Integrální jógy (z hlediska věku) v oblasti životního stylu

Graf č. 15

Ve změnách v oblasti životního stylu se obě věkové kategorie téměř shodují.

d) Další změny, které se u mne projevily jako důsledek navštěvování kurzu Integrální jógy (prosím, vypište):

Ve věkovém intervalu od 19 do 26 let uvádí 5 respondentů otevřenost, 4 radost ze života a jeho naplnění a uvolněnost. Sebepoznání, nové zážitky a změnu stravování 3 účastníci a další odpovědi ve vypozorovaných změnách se týkají cílevědomosti, vnímavosti, zesílení intuice a seznámení se s novými lidmi.

Účastníci kurzu Integrální jógy ve věkovém intervalu od 27-34 let pak uvedli jako další změny radost ze života, nadšení, vtipnost, pravidelnost, duchovnější milování a naplňující zaměstnání.

Vyjádřete, prosím, označením každého tvrzení body v intervalu 0-10 Váš subjektivní pocit změny (0 žádný 10 největší) :

19-26 let	Průměr	Medián	Modus
Frustrační tolerance	7,78	8	10
Psychické napětí	8	9	10
Paměť	6,48	7	7
Vnitřní klid	8,74	9	10
Předsudky	7,39	7	10
Komunikace	7,74	9	10
Vůle	7,74	9	10
Sebevědomí	8,17	8	10
Pozornost	7,7	8	10
Imunita	6,91	7	10
Stavba těla	6,65	7	5
Váha	5,32	5	5

Tab.č.16 Subjektivní pocit změny u účastníků kurzu Integrální jógy (19-26)

Věková kategorie (19-26) uvádí nejmenší vliv jógy na snížení tělesné hmotnosti, paměť, stavbu těla, imunitu a změnu pociťuje především ve vnitřním klidu, snížení psychického napětí, frustrační toleranci a ostatních dotazníkových položkách.

Graf č. 16 Subjektivní pocit změny u účastníků kurzu Integrální jógy (19-26)

27-34 let	Průměr	Medián	Modus
Frustrační tolerance	8,43	10	10
Psychické napětí	9,14	9	10
Paměť	6,43	7	7
Vnitřní klid	8,57	10	10
Předsudky	7,71	8	8
Komunikace	8,71	9	9
Vůle	8,57	10	10
Sebevědomí	8,29	9	10
Pozornost	8,57	10	10
Imunita	8	10	10
Stavba těla	8,29	9	10
Váha	4,83	5,5	0

Tab.č.17 Subjektivní pocit změny u účastníků kurzu Integrální jógy (27-34)

Graf č. 17 Subjektivní pocit změny u účastníků kurzu Integrální jógy (27-34)

Věková kategorie (27-34) uvádí ve shodě s "mladší" kategorií nejmenší vliv na snížení tělesné hmotnosti a zlepšení paměti a změny u všech ostatních položek.

Závěr

Výzkum zjišťující motivace účastníků kurzu Integrální jógy jsem rozdělila do 3 částí. První se týká obecných výsledků všech 30 účastníků, jejichž největší očekávání se týkala rozšíření jejich života o duchovnější rozměr. Následovalo očekávání lepší psychické vyrovnanosti a zlepšení tělesného zdraví. Změny, které se nakonec podle účastníků objevily, se týkaly ve fyzické sféře lepší pevnosti a pružnosti těla, odolnosti a dýchání. V psychické oblasti pak lepší vyrovnanosti, soustředění a vůle a účast na kurzu Integrální jógy se odrazila i ve stylu života, jaký začali vést. Skupinový profil ukazuje spíše pozitivní výsledky cvičení jógy.

Ve druhé části jsem srovnávala kategorií 15 mužů a 15 žen. Rozdíly se mezi nimi objevily, jak v počátečním očekávání, tak i v jeho naplnění. Motivací žen bylo přání hlubšího duchovnějšího rozměru než tomu tak bylo u mužů. Liší se také ve změně ve snížení tělesné hmotnosti a zlepšení soustředění, což jsou položky, které uvedly především ony. Muži oproti tomu uvedly vliv jógy na dýchání a na pevnější vůli.

Třetí část se týká rozdílů mezi "mladší" (19-26) a "starší" (27-34) kategorií. Očekávání hlubšího duchovnější rozměru se objevilo u skupiny 19-26 let ve více odpovědích než u skupiny 27-34 let. Lidé v ní také pociťují změny ve snížení tuku a zvýšení svalové hmoty, zatímco účastníci ve druhé věkové kategorii silněji vnímají změnu v oblasti dýchání, zpevnění a větší pružnosti těla a imunity.

Podle výsledků výzkumu byla očekávání účastníků kurzu Integrální jógy splněna. Bylo by zajímavé najít korelace mezi jednotlivými položkami, příp. srovnat u jednotlivých účastníků jejich subjektivní pocit změny, způsobený účastí v kurzu Integrální jógy.

Je třeba brát v úvahu i další intervenující proměnné, které by mohly mít vliv na výsledky výzkumu, stejně tak fakt, že se respondenti józe již delší dobu věnují. S tím souvisí i moje osobní účast v něm, která může vést k očekávání jen pozitivních výsledků.

Resumé

V bakalářské práci jsem zjišťovala motivaci účastníků kurzu Integrální jógy. Teoretická část pojednává o tématu jógy, jejích druzích a následně motivaci k ní. Dotazníkovou metodou jsem se od respondentů výzkumu dozvěděla, jaká očekávání je vedla k účasti tohoto kurzu. Integrální jóga je systém fyzických a psychických cvičení vedoucích ke zlepšení a posílení zdraví člověka a k jeho seberozvoji. Zahrnuje v sobě tělesná cvičení, zdravé stravování, meditace, zásady pro osobní i veřejný život a pro lepší komunikaci s ostatními lidmi. Výsledky výzkumu vypovídají o touze po změně života, kterému by respondenti chtěli dát duchovnější rozměr a tím očekávají jeho bohatší naplnění. Změny, které se začaly během absolvování kurzu objevovat, se týkají v tělesné oblasti především dosažení lepší stavby těla, imunity a dýchání, v duševní sféře pak vyrovnanosti, soustředění, posílení sebevědomí a schopnosti lépe odpočívat.

Systém Integrální jógy posiluje odolnost a vitalitu každého člověka a umožňuje mu zdravý životní styl.

Celou práci je možné si stáhnout zde (MS Word).

Seznam literatury

ATKINSONOVÁ R. L., ATKINSON, R. C. Psychologie.
863 s. Praha: Victorie Publishing,1997. s. ISBN 80-85605-35-X.
CROSS, S. Hinduismus. 1.vyd. Praha: Euromedia Group, 2001. 183 s.
ISBN 80-7202-799-9.
DISMAN, M. Jak se vyrábí sociologická znalost. Praha: Karolinum, 2000. 374 s.
ISBN 80-246-0139-7.
ELIADE, M. Nesmrtelnost a svoboda. 1.vyd. Praha:Argo, 1999. 328 s.
ISBN 80-7203-092-2.
EVANS, M. Umění harmonie. 1.vyd. Praha: Grada, 2001.192 s. ISBN 80-247-0106-5.
HARTL, P. Psychologický slovník. 1.vyd. Praha: Budka, 1993. 774 s.
ISBN 80-7178-303-X.
KOHOUTEK, R. a kol. Základy sociální psychologie. Brno: CERM, 1998.
ISBN 80-7204-064-2.
KRAUS, B., POLÁČKOVÁ V. Člověk, prostředí, výchova. Brno: Paido, 2001.
ISBN 80-7315-004-2.
NAKONEČNÝ M. Encyklopedie obecné psychologie. 2.vyd. Praha: Academia, 1998. 437 s.ISBN 80-200-0625-7.
NAKONEČNÝ M. Motivace lidského chování. 1.vyd.Praha: Academia, 2004. 270 s.
ISBN 80-200-0592-7
NAVRÁTIL, P. Úvod do teorií a metod sociální práce. 1.vyd. Brno: Marek Zeman, 2000. 67 s.
SPOUSTA, V. Vádemékum autora odborné a vědecké práce. Brno:PdF MU, 2000.
158 s. ISBN 80-210-2387-2.
STRAUSS, A., CORBINOVÁ J. Základy kvalitativního výzkumu.
Brno: Sdružení podané ruce, 1999. 228 s. ISBN 80-85834-60-X.
SVÁMÍ MAHEŠVARÁNANDA. Systém jógy v denním životě.1.vyd.
Vídeň: Ibera Verlag 2000. 448 s. ISBN 3-85052-003-X.
PARAHAMSA JÓGÁNANDA. Životopis jogína. 1.vyd. Praha: Aquamarin, 1996.
403 s.ISBN 80-901922-2-2-X.
ŘEZÁČ, J. Sociální psychologie. Brno: Paido 1998. ISBN 80-85931-48-6.
TOMÁŠ, E. Milarepa. 3. vyd. Praha: Avatar, 2002. 367 s.ISBN 80-85862-33-6.
TOMÁŠ E. Nebeská stezka. 1.vyd. Praha: Avatar, 2002. 90 s. ISBN 80-85862-48-4.
VAN LYSEBETH, A. Tantra, kult ženského principu aneb jiný pohled na život a na sex. 1.vyd. Praha: Argo, 2002. 472 s. ISBN 80-85794-40-3.
VOJTÍŠEK, Z. Encyklopedie náboženských směrů v České republice. 1.vyd.
Praha: Portál, 2004. 462 s. ISBN 80-7178-798-1.
VOTAVA, J. Jóga očima lékařů. Praha: Avicenum 1987.
ZBAVITEL, D. Hinduismus a jeho cesty k dokonalosti.1.vyd. Praha: DharmaGaia 1993.
143 s.ISBN 80-901225-5-8.