Kauza: Zpráva švédského experta Karla Erika Nylunda o organizaci MISA a Gregorianu Bivolarovi

Rubrika: Zpravodaj

Autor: Rezonance

Karl-Erik Nylund je doktor teologie, kněz a jeden z největších švédských odborníků na problematiku sekt. Je autorem uznávané knihy „Att leka med elden: sekternas värld“ („Hra s ohněm: svět sekt“). Již více než 30 let pomáhá skutečným obětem sekt a jejich rodinám. Jeho odborné posudky bývají citovány médii velmi často, neboť je znám svým kritickým postojem k nebezpečným sektám. Věříme, že Karl-Erik Nylund je tudíž oprávněn spravedlivě posoudit, zda škola jógy MISA (Hnutí za duchovní integraci do Absolutna) vykazuje rysy podobné nebezpečným sektám.

Při své výzkumné práci za účelem sepsání tohoto posudku spolupracoval Nylund s doktorem sociologie Örjanem Hultĺkerem, zakladatelem a vedoucím SKOP-Research (Skandinavisk Opinion AB Institute).

Výsledný posudek, který přikládáme níže, byl současně jedním z hlavních důkazů obhajoby v procesu o vydání zakladatele rumunské školy jógy MISA Gregoriana Bivolaru na žádost rumunských úřadů zpět do své vlasti poté, co ve Švédsku požádal o politický azyl. Nejvyšší soud ve Stockholmu, který tuto žádost 11. a 12. října 2005 projednával, ji svým konečným a nezvratným rozhodnutím zamítl.

1. Škola jógy MISA

1. 1. Úvod

Za účelem sestavení tohoto posudku byla prostudována řada odborných materiálů uvedených v seznamu literatury. Dále bylo čerpáno ze tří rozhovorů s Gregorianem Bivolarem během jeho policejní vazby v Malmö, z rozhovorů s Mihaiem Stoianem a šesti praktikanty jógy ve škole MISA. Tři z nich pocházejí z Rumunska. Kromě toho byli kontaktováni i další občané Rumunska, kteří žijí v exilu a nejsou členy této školy jógy.

1.2. Založení školy jógy

MISA (Hnutí za duchovní integraci do Absolutna) založil Gregorian Bivolaru v lednu 1990. Původní asociace, která se skládala z 22 zakládajících členů, založila školu jógy, která v současnosti zahrnuje více než 37 000 praktikantů v několika zemích, mimo jiné ve Švédsku, Dánsku a Finsku (pod názvem „Esoterická orientální jóga“ ve Švédsku a „Natha" v dalších dvou zemích).

Hnutí, jako je MISA, často vznikají v prostředí, ve kterém bývají pronásledovány duchovní ideje, které nejsou v souladu s oficiálním náboženstvím. Pravidelně k tomu dochází v komunistických nebo post-komunistických zemích. Podobná volnomyšlenkářská hnutí s větší členskou základnou přitom nebývají v těchto zemích tolerovány.

Rumunská ortodoxní církev se proti jogínským hnutím, jejichž myšlenky vycházejí z hinduismu, buddhismu, křesťanství, Jungových idejí ap. ostře vymezuje. Hnutí založená na myšlenkách patřících k více náboženským či filozofickým směrům nazýváme synkretická. Většina náboženství a duchovních hnutí je přitom tohoto druhu. Synkretismus je spíše pravidlem než výjimkou. Velmi zjednodušeně lze říct, že náboženství jako společenský jev je systém hodnotných přesvědčení a oprávněných postojů. Lidé, kteří vyrůstají v náboženském společenství přebírají určité vzorce chápání a způsoby jednání, které pak zastávají ve svém osobním životě. Učí se různým dogmatům a obřadům, od nichž pak odvozují svoji identitu.

1.2.1 Potíže duchovních hnutí

Vztah společnosti s duchovními hnutími, jako je MISA, prochází obtížnými momenty neustále. Může to mít vliv na víru a typické společenské role. Nové vzorce rolí se mohou objevovat buď navenek v důsledku různých životních okolností, s nimiž jsou lidé konfrontováni, nebo i uvnitř osobnosti jedinců, kteří společnost tvoří. Někdy mohou vést až ke krizi víry. Podobné krize jsou v pluralitní společnosti přirozené. Duchovní hnutí se uchylují k aktivitám, jejichž cílem je lidem, kteří podobnými krizemi prochází, pomoci svoji víru obnovit.

 1.2.2 Činnosti organizace MISA

Jóga, která pochází z Indie, je v mnoha křesťanských zemích považována za cizorodou a nebezpečnou, zejména v silně ortodoxních zemích jako je například právě Rumunsko. Jóga totiž jednak ohrožuje trvalý církevní nábor noviců, ale také představuje riziko, že by lidé mohli být tímto cizím „náboženstvím“, jak církev jógu vnímá, přitahováni. Z tohoto důvodu se cítí nucena proti józe bojovat a často ji dokonce prezentuje jako démonickou.

Praxe jógy je přitom stará více než 4000 let. Jedná se o starověký hinduistický systém sebekázně a technik, jejichž cílem je harmonizovat a sjednotit tělo, mysl a duši prostřednictvím fyzických cvičení, ovládání dechu a meditace. Slovo „jóga“ pochází ze sanskrtu a znamená „sjednocení“, „sladění“. Vztahuje se ke sladění duše člověka s vesmírem prostřednictvím duchovních technik a sebezdokonalování.

Existují různé formy jógy. Jednou z forem jógy, která se praktikuje ve škole MISA, je karmajóga. Našim jazykem bychom ji mohli připodobnit k dobrovolnictví. Cílem hinduistického života je dosažení stavu mókša, duchovního osvobození. Mókša znamená osvobození od koloběhu reinkarnací. Duchovního osvobození dosáhne ten, kdo se osvobodí od nevědomosti. K tomuto konečnému cíli vede několik cest: džňána (cesta poznání), bhakti (cesta oddanosti) a karma (cesta činu). V józe neexistuje jediná pravá cesta ani jediný spasitel. Naopak zahrnuje více cest, názorů, vůdců i božstev, kteří pomáhají všem, kdo o to požádají, duchovní cestou kráčet.

Stručně bychom mohli říci, že pro cvičence jógy ve škole MISA, je karmajóga jednou z cest k seberealizaci. V žádném případě se nejedná o obchodování s lidmi. Je to dobrovolně zvolená cesta k dosažení duchovního cíle s pomocí duchovního průvodce. V rámci MISA je každý praktikující veden instruktorem, který mu na duchovní cestě pomáhá a případně ho usměrňuje. Praktikující se však nijak neodcizují od své rodiny ani od společnosti.

1.2.3 Ašrám

Ašram je místo, kde můžete žít prostý život a do hloubky se věnovat meditacím. I cvičení jógy je formou meditace. Cílem pobytu v ášramu je usnadnit praktikujícím podmínky pro duchovní život. Ve skutečnosti může být ášramem nazýván jakýkoli domov. V rámci MISA jsou ášramy formou společného bydlení, podobně jako studentské koleje. Každá kolej se řídí určitými pravidly, aby vzájemné soužití nenaráželo na problémy. V ášramech MISA se proto dodržují následující pravidla:

1. Žádné maso, alkohol ani káva. Zákaz kouření. Toto pravidla platí jak pro obyvatele ášramu, tak pro návštěvníky.
2. Doporučuje se cvičit jógu dvě hodiny denně.
3. Všichni obyvatelé se podílejí na domácích pracích jako je například úklid, údržba domu či zahrady nebo nákupy.
4. Všichni obyvatelé se musí účastnit ášramových schůzí (podobají se domovním schůzím obyvatel stejného domu).
5. Každý po sobě uklízí.
6. Po 23. hodině platí večerka.
7. Předchozí oznámení se netýká hostů (s výjimkou stálých návštěvníků).
8. Každý obyvatel ášram dává ostatním najevo, kdy odjíždí na dovolenou nebo na prázdniny.

Ášramový život se podobá životu na studentské koleji. Rovněž vedení koleje má na starosti zvolená osoba. Je normální, že člověk, který něco poškodí, musí uhradit škodu. Není to trest, ale přirozené jednání v rámci komunity. Každá skupina má vlastní standardy vyjadřující sdílené morální hodnoty a od každého jednotlivce se očekává, že je bude dodržovat.

Provádění karmajógy, meditací a tělesných cvičení pomáhá všem zúčastněným stát se naplněnými a plnohodnotnými lidskými bytostmi. Praktikanti jógy MISA rovněž věří v možnost sebe léčení. Jóga není jen duchovní praxí k dosažení seberealizace, je to terapie těla a mysli.

2. Vůdčí role

MISA je sourodá skupina lidí, kteří společně sdílejí silný pocit „my“, pocit sounáležitosti se skupinou. Opakem jsou pak tzv. zevní skupiny, jaké vznikají v rámci některých vyhraněných náboženských skupin. Většina lidí se od takových krajních skupin raději drží dál, protože většinou vykazují silně negativistické projevy. Do této kategorie spadají i komunistické a teroristické skupiny, adepti hédonistických náboženských hnutí či různé sexuálně deviantní skupiny. Z informací na internetu (např. z webových stránek rumunských deníků) jasně vyplývá, že pro Gregoriana Bivolarua jsou někteří politici součástí takovýchto zevních skupin. A ve svých prohlášeních a spisech cílí i na jiné subjekty. Je zřejmé, že Bivolaru si kvůli svým velmi kritickým postojům vůči některým rumunským politikům nadělal mocné nepřátele. Lidé přitom vyjadřují svůj názor proti takovým „zevním skupinám“ i prostřednictvím pokojných pouličních demonstrací v Bukurešti.

2.1 Průvodcovská role Gregoriana Bivolaru

Různé role uvnitř skupiny nemají stejnou hodnotu. Zakladatel skupiny se často těší zvláštnímu respektu. To platí i pro náboženské skupiny.

Jedním z nejdůležitějších životních aspektů je spontánní tendence následovat chování většiny nebo vůdce skupiny. Tato tendence je tichou součástí všech skupin. Začátečník, novic nebo člověk s nižším postavením si ani nevšimne rychlosti své snahy přizpůsobit se skupinovým standardům. Silní vůdci mohou členy skupiny přimět k dodržování určitých morálních norem a hodnot. Ten, kdo má autoritu, ovládá skupinu různými prostředky, jako je např. systém odměn a trestu (izolace, pokuty atd.) Během svého studia týkajícího se školy MISA jsem žádné takové chování ani tresty nezaznamenal.

Radikální náboženské skupiny, jako například hnutí Guyana ze 70. let, hnutí Nebeská brána z 90. let nebo David Koresh z Waco v USA, jsou příklady skupin, které svým členům vnucovaly přísnou disciplínu. Slovo vůdce pro ostatní představovalo zákon nadosmrti. Škola jógy MISA takovou skupinou NENÍ.

Hnutí MISA také nelze označit za rigidní duchovní hnutí. Takové hnutí by nepřipouštělo kritiku. V rámci MISA může každý svobodně kritizovat aspekty související s její činností nebo dokonce učitele. Každý člověk rovněž může školu jógy svobodně opustit bez obav z odvety.

Odveta je charakteristickým rysem manipulativních sekt, tedy: „takových náboženských nebo jakýchkoliv jiných hnutí, uvnitř kterých jsou krize týkající se víry aktivně potlačovány, popírány či trestány. Manipulativní sekta vědomě usiluje o vymazání identity jejích členů a její nahrazení pseudoidentitou vedenou ideologem nebo ideologií". Podle tohoto popisu manipulativních sekt je zřejmé, že MISA není manipulativní sektou. Aby nějaké hnutí mohlo být považováno za manipulativní sektu, mělo by naplňovat alespoň tři ze čtyř tzv. „A“ bodů, které jsou:

• Agrese – trestání členů kritizujících vůdce nebo hnutí.
• Averze – kritika a pronásledování lidí mimo sektu (například rodičů stoupenců).
• Alienizace (odcizení) – geografické nebo ideologické uzavření sekty jako skupiny (sekta se stává pro její členy novou rodinou).
• Absolutní pravda – pravdu má pouze sekta a její vůdce či vůdci drží právo na její absolutní výklad.

Po rozhovorech s praktikanty a učiteli MISA jsem mohl vyloučit první dvě A (agresivita a averze). Pokud jde o život v ášramu, žije v něm jen část cvičenců jógy a aktivity školy nejsou uzavřené. Kurzy jsou přístupné komukoli zvenčí. Kurzů se může zúčastnit každý. Proto NEDOCHÁZÍ K odcizení. Někteří z oddanější cvičenců si mohou zvolit minimální kontakt s vnějším světem, nicméně vedoucí se aktivně snaží této formě odcizení bránit tím, že je povzbuzují, aby se vrátili ke své práci a rodině. Gregorian Bivolaru dále NEHLÁSÁ že má nezpochybnitelnou absolutní pravdu. Spolu s dalšími praktikanty je pro školu duchovním průvodcem. Je přesvědčen o svém společenském poslání. Na druhou stranu nikdy neprojevoval ani neprojevuje žádné politické nároky. Pokud se lidé budou transformovat prostřednictvím lakto-ovo-vegetariánské stravy a prostřednictvím meditací, dojde k tomu postupně. Bivolaruova síla spočívá právě v jeho skromnosti. Proto v případě MISA nenajdeme žádné z kritérií definujících manipulativní sekty.

Bivolaru se uchýlil do ústraní, aby meditoval a psal knihy. Školu převzala správní rada, která ji formálně demokraticky řídí. Školy jógy v ostatních zemích většinou řídí samostatný vedoucí, někdy z řad starších praktikantů, a jsou registrovány jako neziskové nadace s demokratickou správní radou. Bivolarua bych mohl nazvat „čestným členem“ těchto škol, který se v nich díky své skromnosti těší velkého respektu.

2.3 Duchovní tábory

Každý rok se v Rumunsku schází kolem 10 až 12 000 praktikujících, aby se zúčastnili mezinárodních sympozií jógy pořádaných organizací MISA. Dohromady cvičenci o prázdninách prakticky zaplní celou vesnici. Mimo jiné se zde praktikuje i helioterapie. Účastníci tohoto sympozia jógy jsou přijímáni na základě identifikační karty, pro kterou musí škole MISA zaslat své fotografie, někdy i v plavkách. Děje se tak proto, aby se „přečetla“ aura těch, kteří se chtějí sympozia zúčastnit, a vyloučili se zájemci ze zdravotními potížemi. Podle MISA vše živé, lidi, zvířata i rostliny, obklopuje energetické pole zvané „aura“. Schopnost vidět auru lze rozvíjet tréninkem. Aura lidí na vysokém stupni duchovního vývoje je bílá a je vidět na míle daleko. Existuje sedm vibračních úrovní aury, které jsou spojeny se sedmi čakrami neboli centry síly. U zdravého člověka jsou tato energetická ohniska jasná a zřetelná. U nemocného člověka je aura rozmazaná a její barvy jsou tmavší.

Při výběru účastníků tábora na těchto mezinárodních sympoziích, mezi nimiž je mnoho mladých lidí, je přijímáno velké množství fotografií. Tyto fotografie byly rumunskými orgány zabaveny a klasifikovány jako pornografické snímky, jejich obsah (osoby v plavkách) a účel nebyl brán v potaz.

3. Co je to vlastně MISA?

Pokud MISA není manipulativní a nebezpečná sekta, čím tedy je? O MISA bych mohl říci, že je to hnutí podporující odlišný způsob života a alternativní terapie, které vykazují silné gnostické rysy synkretismu. Základními myšlenkami jsou reinkarnace a sebetransformace (schopnost sebe sama proměnit). Sekta je hnutí, které často vzniká v prostředí psychické deprivace, kdy se lidé shromažďují kolem vůdce. MISA je jogínské hnutí, jehož účastníci usilují o sebezdokonalení a zlepšení svého zdravotního stavu a harmonie prostřednictvím lakto-ovo-vegetariánské stravy a jógových technik.

Po rozhovorech, které jsem vedl s několika členy rumunské diaspory, chovám silné pochybnosti o tom, že by Gregorianu Bivolarovi mohl být v jeho zemi umožněn spravedlivý proces. Jak jsem se mohl sám přesvědčit, obvinění vznesená proti němu jsou evidentně nepravdivá a sama jsou důkazem pronásledování, kterému je v Rumunsku vystaven. Rovněž nevěřím, že by Gregorian Bivolaru měl v rumunském vězení jakoukoli šanci na přežití.

4. Použité zdroje

Rozhovory:

• Gregorian Bivolaru
• Mihai Stoian (vedoucí centra Natha jógy)
• tři dánští cvičitelé jógy a tři rumunští cvičitelé jógy, kteří navštívili Dánsko (z bezpečnostních důvodů nebudu zveřejňovat jejich jména).
• Ulla M. Sandbaeková, bývalá poslankyně Evropského parlamentu

Odborné publikace:

• Nylund, Karl-Erik Att leka med elden: om livet pa sektens villkor (Hra s ohněm: život v podmínkách kultu). Sellin 1998
• Nylund, Karl-Erik Att leka med elden: sekternas vorld (Hra s ohněm: svět sektářů). Sellin 2004
• Hammer, Olav På spaning efter helheten: New age - en ny folktro? (Hledání celku: New age – nová lidová víra?). Wahlström & Widstrand 1997
• Holm, Nils. G Religionspsykologins grunder (Úvod do psychologie náboženství), Åbo Akademi 1993
• Holm, Nils G. (Ed.) Encounter with India (Setkání s Indií), Åbo Akademi 1990
• Haglund, Gunilla Credo guiden Uppslagsbok för sökare, Sellin 1997
• Harper's Encyclopedia of Mystical and Paranormal Experience (Harperova encyklopedie mystických a paranormálních zkušeností) Castle Books, Edison 1991
• Mc Guire, Meredith B Religion. The Social Context IVth edition (Náboženství. sociální kontext, IV. vydání). Wadsworth Publ.House 1997
• Spisy pana Gregoriana Bivolaru

Přehled celé kauzy školy jógy MISA.