Kdo si chce dát zápas v józe?

Rubrika: Momenty

Autor: Maria Nicola

Někdo má sport rád

Možná, že jste ze sportovního těsta. Můžete být i fanouškem sportu jako divák. Striktně fyzický přístup k jógovému systému jakožto tělesného tréninku vám může připadnou normální (řada sportovců využívá ke zlepšení svých výkonů technik jógy). Avšak „sportovní jóga“ vám nemůže nabídnout ani toto. Jakožto jogíni s praktickou zkušeností můžeme zaručit, že pokud budete praktikovat takovouto degenerovanou formu jógy, nedosáhnete žádného z úžasných účinků, které má opravdová jóga! Po všech pokřivených snahách obléknout jógu do sportovního hávu stanovy utkvěle omílají, že fyzické aspekty jógy jsou méně důležité než výsledky soutěžících.

Čtyři druhy sportovní jógy od sebe nejsou příliš jasně rozlišeny, toto uvádějí stanovy:

1. ve sportu „atletická jóga“ musí být kladen důraz na správné provádění určitých obtížných jógových pozic (většinou se jedná o docela komplikované a zkroucené polohy, které těžko mohou být v józe řazeny mezi ty nejdůležitější)
2. sport „umělecká jóga“ je založen na dvouminutovém vystoupení s hudbou, které se skládá ze sekvence tělesných poloh jenž jsou inspirovány jógovými ásanami (soutěžící polohy plynule střídá)
3. sport „rytmická jóga“ připomíná uměleckou jógu, ale účastní se jí páry anebo skupiny, které mají svůj umělecký program provádět v dokonalé symetrii a vzájemné synchronizaci
4. sport „jóga tělesných pozic“ je tvořen několika koly, během kterých soutěžící předvádějí ásany a ti nejlepší postupují do dalších kol

Potom co byla jóga redukována na banální sport je vrcholu komičnosti dosaženo tvrzením, že jóga je „duchovní“ a ne fyzický sport. Citace z oficiálních mezinárodních regulí: „Atletická jóga hodnotí dokonalé provádění ásany. Dokonalou vyrovnanost, sílu, rovnováhu, odolnost a pružnost. Dokonalé provádění pránajámy (kontrola energií) a přiměřený dech neboli svarajógu. Dosažení stavu pratjáhary (introspekce), dharany (koncentrace) a pokud je to možné meditativního stavu (dhyana).“

Snůška pojmů z jógy, ale beze smyslu!

Nenechte se oklamat ostentativním používáním určitých pojmů z jógy, protože nejsou ničím podepřeny. Svarajóga je například velice tajná forma jógy, která vůbec nepoukazuje na „náležité dýchání“ a nemá co dělat s prováděním jógových pozic. Stejně tak kontrola subtilních dechů (pránajáma) není v těchto soutěžích, kde se ostatně provádí pouze asány, nikoli nějaká forma pránajámy, objektivně hodnocena a bodována. Jak hned uvidíme, úroveň zvniterňování a koncentrace je odhadována ze setrvání úsměvu a klidného výrazu ve tváři soutěžícího. Pokračujme však raději s definicí „atletické jógy“ jakožto sportu:

„Duchovnost: Soutěžící nesmí být nervózní, rozrušení či úzkostliví. Většího bodové hodnocení je dosaženo, když soutěžící vyjadřuje klid, harmonii, štěstí nebo radost. Tyto duchovní stavy mají větší hodnotu než fyzické dovednosti, jako je pružnost, síla, odolnost a rovnováha. Hodnocen je také přístup, správný postoj a chování soutěžícího (karmajóga), osoba má být v souladu se svojí dharmou (povinností) bez očekávání nějakých výhod nebo výsledků. Pakliže se soutěžící strachuje nebo je nervózní z výsledků, v soutěži prohrává.“

Aniž bychom jakkoli zlehčovali důležitost stavů klidu, harmonie, štěstí a radosti je potřeba říci, že nemohou být hodnoceny pouze podle výrazu tváře a pochybujeme o objektivitě a spravedlnosti bodování takových subjektivních aspektů v soutěži, která si zakládá na své přesnosti. Navíc tyto stavy nemohou zcela definovat duchovnost. Proč tu není zmínka o aspiraci, vůli, odvaze, moudrosti, odpoutanosti, lásce, soucitu, šlechetnosti, úsudku?! Můžeme si představit skutečně duchovní bytost, které by chyběla láska? A co je měřítkem velikosti lásky? Je to míra prohnutí koutků úst nebo vlahý zasněný pohled? Tady se ukazuje jaká fraška musí vzejít z pokusu redukovat duchovní systém na sport a zároveň přehlížet fyzické prvky ve prospěch duchovních! Je nesmysl tvrdit, že karmajóga znamená totéž, co chování soutěžícího během soutěže. Karmajóga je odpoutaná činnost pro dobro ostatních. Je zcela směšné prohlašovat že karmajógu provozuje člověk když se účastní soutěže a nepřeje si zvítězit, jsouc tím pádem odpoutaný od výsledku. Jak bude asi porota hodnotit to, jak sportovní jogíni, ať už amatérští či profesionálové, plní svou dharmu, neboli duchovní úkol?!

Umělecká a rytmická jóga

„Umělecká jóga se skládá z kramajis neboli sérií ásan, prováděných v plynulé sekvenci. Kromě toho co bylo zmíněno u atletické jógy tu hraje roli hudba, oděv, přirozené umělecké kvality, celková elegance, rytmus cvičení a dechu. Sekvence ásan je cvičena na rytmus a hudbu podle výběru soutěžícího dle vhodných kritérií (dobrý vkus). Ásany jsou vzájemně propojeny harmonickými pohyby. Musí se jednat o co nejkratší pohyby umožňující přechod do následující asány v co nejkratším čase. Soutěžící musí ukázat svou duchovnost a radost během provádění vinyasy. Vyjádření duchovnosti a radosti z pohybu je během vystoupení hlavním hlediskem hodnocení. Soutěžící by se měl snažit dosáhnout stavu sympatie a empatie s publikem a porotou.“

Po rozsáhlejším popisu prvních dvou forem je těm ostatním věnována jenom krátká zmínka:

„Rytmická jóga se hraje v párech, které cvičí zrcadlově (oba provádějí stejné ásany synchronicky ve stejném čase) s ohledem na všechny aspekty popsané u umělecké jógy.“

„Sport tělesných pozic je založen na sportovní józe. Smyslem je dosažení a provádění pozic jógy s maximální pružností, silou, rovnováhou, vyrovnaností a odolností.“

Krátké upřesnění k použitým pojmům: Vinyasa, jak je zmiňována v popisu „umělecké jógy“ nemá co dělat s tradičním významem tohoto slova. V józe se používá pro dynamická cvičení, která zahrnují sérii pozic prováděných v určité souhře s dýcháním. Nejznámějším takovým cvičením je pozdrav slunci. Podobná cvičení byla na západě propagována ve zvulgarizované podobě jako tzv. fitness namísto autentické jógy, cvičí se série jednoduchých jógových pozic, udržovaných 1 až 2 minuty (počítá se dýchání) a přechází se z jedné do druhé. Toto cvičení je doporučováno začátečníkům a je rozšířeno v podobě fitness.

Pojem Kramiji pochází ve skutečnosti z tzv. metody krama, jež se používá především při pronášení dlouhých manter nebo při prozpěvování posvátných hymnů. Má se za to, že nesou duchovní náboj pouze jsou-li prozpěvovány se správnou intonací a dýcháním s pronášenými slovy. Ani vinyasa ani krama nemají nic společného s uměleckým programem založeným na jógových pozicích. Tento způsob cvičení ničí účinky pozic a z jogínského hlediska se nejedná o nic jiného než o provádění chybné.

Jóga a gymnastika

Regule sportovní jógy zjevně čerpají z určité podobnosti s gymnastikou - jenže ta má svoje zkoušky, náčiní a vyžadované figury. Gymnasti běhají, skáčí, cvičí s náčiním... nic takového nemá v józe místo. Nápad s rytmickou jógou připomíná synchronizované plavání. Ať se na to díváme odkud chceme pořád je to přitažené za vlasy a nerýsují se z toho žádná soutěžní pravidla. A to vše kvůli snaze udělat z jógy banální sport! Myšlenka uměleckého programu sestaveného z jógových pozic může být sympatická, můžeme si vychutnat taková představení. Ale není to jóga!

Potom, co jsme si trochu vysvětlili, co za hru je „sportovní jóga“ bychom si měli také ujasnit, jak se hrají zápasy a probíhají soutěže. Potřebujeme definici hracího pole a způsobu bodování. Směrnice o tom praví:

„Hrací prostor je čtverec o hraně 6 metrů. Jeho plocha je volná, bez překážek. Povrch by měl být rovný, vodorovný a jednotný. Podlaha může být dřevěná, gumová nebo betonová. Povrch musí zaručovat, že se soutěžící nezraní. Je zakázáno hrát na drsném či kluzkém povrchu. Povoleno je hrát uvnitř i ve venkovních prostorech. Osvětlení musí být dostatečné, aby porota mohla řádně plnit svou roli. Jsou povoleny zvukové systémy, CD přehrávače nebo živé vystoupení hudebníků pro uměleckou a rytmickou jógu, maximálně dvě minuty na každé vystoupení. Za jednou stranou vymezeného prostoru 6x6 metrů má být umístněn stůl, kde se nachází rozhodčí, který by měl mít dobrý výhled na soutěžícího i na znamení čárových rozhodčích. V každém rohu vymezeného prostoru 6x6 metrů má být židle pro porotce. Porotci musí vidět na soutěžícího i na hlavního rozhodčího.“

Kdo se může soutěží účastnit

Pokud ještě nejste dostatečně rozčarování a chcete vědět více, je čas na pravidlo, že „Soutěží sportovní jógy se mohou účastnit pouze soutěžící registrovaní svým trenérem.“

Jedinci, páry, týmy nebo skupiny účastníků mohou být mužské, ženské nebo smíšené. Soutěžící jsou dokonce přirazeni do různých věkových kategorií (které mohou být dále rozčleněny do podkategorií podle potřeb pořadatelů sportovní události). Věkové kategorie:

• děti od 4 do 5 let
• děti od 6 do 7 let
• děti od 8 do 12 let
• junioři od 13 do 17 let
• dorost od 18 do 25 let
• mladší dospělí od 26 do 35 let
• dospělí od 36 do 40 let
• veteráni od 41 do 60 let
• senioři nad 61 let

Mohli byste si myslet, že takové bohaté členění si vyžádala účast stovek soutěžících. Během každoroční soutěže pořádané pro všechny ročníky jógy ve škole jógy MISA se za každý ročník (studia integrální jógy) účastní stovky lidí, což je dohromady více než tisícovka soutěžících. Třeba že se soutěže sportovní jógy nacházejí v podobné situaci, kdo ví! Vezměme si například jejich světový šampionát v Mexiku v roce 2007. Zúčastnilo se ho 20 soutěžících za všechny kategorie, za všechny věkové skupiny a za obě pohlaví, z toho bylo 17 žen a 3 (ano, čtete správně, opravdu tři) muži za všechny věkové skupiny.

Bodování ve sportovní józe

Při procházení regulí sportovní jógy konečně nalézáme první věc, se kterou úplně souhlasíme: soutěžící musí být bosí. Následně regule obsahují složité vysvětlování povinností soutěžících a trenérů, ohledně místa kde se mohou zdržovat apod. Teď se ale pustíme do vážných věcí: zápas začíná, jak se bude skórovat?

Za svůj výkon může každý soutěžící získat určité skóre, nejvýše 10 bodů. Vítězem se stane ten, kdo dosáhne nejvyššího skóre. V případě rovnocennosti bodů dvou závodníků na prvním místě, porota rozhodne který z nich si zaslouží první cenu.

Mezi zmíněných 10 bodů stanovy počítají:

• Hodnocení fyzického výkonu: 1 bod
• Hodnocení duševního výkonu: 1 bod
• Duchovní hodnocení: 4 body
• Společenské hodnocení: 1 bod
• Ekologické hodnocení: 1 bod
• Kulturní hodnocení: 1 bod
• Hodnocení filozofických znalostí : 1 bod

Ptali jsme se lidí, kteří se takových soutěží zúčastnili a dozvěděli jsme se že: „...o takovém bodování nemůže být řeč!“ Porota zjevně dává známky, ale jak by mohla být schopna takovéhoto bizardně sofistikovaného ohodnocení? Ne, že bychom trvali na tom, že se to tak nutně musí dělat... jelikož se ovšem zakazuje pořádat soutěže s jinými pravidly, měla by existovat přinejmenším určitá důslednost.

V podstatě tyto stanovy uvádí, že každý soutěžící předvede připravený dvouminutový program a na jeho základě „čároví rozhodčí“ s „hlavním rozhodčím“ zhodnotí nic víc a nic míň, než:

„Talent a nadání, duchovní, fyzické a mentální výkony, integraci ve společnosti, ekologické a etologické chování (hovoříme opět o instinktivním animálním chování?!), kulturní aspekty a filozofické znalosti.“ Jsme ohromeni...

Jistě, postupuje se s určitou metodou. NEJDŘÍVE ze všeho je soutěžící ohodnocen pro svůj fyzický, mentální a duchovní přístup, PAK následuje zhodnocení ze sociálního hlediska. POTÉ je to jeho kulturní a filozofické povědomí o „životní disciplíně“ (předpokládáme, že tím míní jógu). Celá tahle povídačka je nesmysl. Má se jí dokázat, že existuje nějaký objektivní a přísný systém hodnocení a také zdůraznit, že:

„Fyzické aspekty (ohebnost a správnost provedení) tvoří pouze jeden bod z deseti bodů celkového hodnocení. To na čem ve skutečnosti záleží je způsob jímž soutěžící vede celý svůj život v jogínském duchu.“ Takže, nejobjektivnější aspekt v soutěži zahrnující cvičení jógových pozic tvoří pouze desetinu hodnocení, zbytek je na čistě subjektivním, svévolném rozhodnutí poroty. Není to pro účastníky frustrující? Možná právě to je důvod proč regule trvají na tom že soutěžící, který nějak vyjádří svou nespokojenost s (nevyhnutelně subjektivním) rozhodnutím poroty, ztratí body.

Nezapomínejte, že porota (čároví a hlavní rozhodčí) bude hodnotit celou soutěž, nejenom čas během vystoupení, ale i chování před a po něm. Ale jestliže ceny už byly uděleny, tak co na tom ještě záleží?! Zde je za co se dle regulí budou získávat a ztrácet body:

Ahimsa (nenásilí): soutěžící nesmí během soutěže, před ani po ní, prokazovat žádné známky hrubosti, násilí, kritizování, znechucení či zklamání, jak fyzického, tak verbálního a duchovního(?!) rázu vůči ostatním soutěžícím, k trenérovi, porotě, divákům, zvířatům či rostlinám. Dokonce ani žádná věc se nesmí stát terčem hrubého či destruktivního chování ze strany soutěžícího. Pamatujte na to, že soutěžící by měli chovat lásku dokonce i k hmyzu!

Přátelskost vůči všem žijícím bytostem, přítomným na sportovní události. Pozor! Pokud vás na soutěži provázejí přátelé nebo příbuzní a nechovají se hezky, ztratíte body kvůli nedostatku dobrých způsobů. Měly by panovat přátelské city, spolupráce a solidarita vůči druhům, soupeřům a k porotě. Dejte si pozor na chování svého trenéra! Jak soutěžící tak jeho trenér nesmí žádným způsobem projevovat zlost, ale ani lhostejnost, depresi, úzkost, stres nebo jakoukoli negativní emoci.

Citová a emoční inteligence: je bodováno štěstí a radost. Musíte ostentativně dokázat, že se radujete z účasti na této „oslavě“. Boduje se – lhostejno co to znamená – „schopnost vyvolat altruistické city soucitu k ostatním, jakož i schopnost bavit se účastí na hře.“

Pravidla jama a nijama „musí být dodržována před soutěží, během ní a po ní (hodinu před a hodinu po).“ To musí být jistě vyčerpávající.

Co se týče fyzických aspektů (1 bod z 10) je zde navršeno mnoho věcí (celkem 10): ohebnost, výdrž v nehybné rovnováze, výdrž v silových polohách, přesnost, koordinace a rytmus, charisma, umění (?!), tvořivost, hudba (musí být vybrána vkusně) a scénografie. Z 10 bodů za jógu zůstalo nakonec 0,4 bodu. Zbytek je fantazie.

Myšlenkové skóre se udílí za schopnost provádět introspekci, soustředění, kontemplaci a meditaci během soutěže! (s ohledem na nepatrnou dobu provádění poloh, nanejvýš 20 – 30 vteřin, se ptáme, jestli sportovní jogíni znají definici mentálního soustředění a jogínské meditace).

Společenské skóre – POZOR – zahrnuje odnětí bodů těm jogínům, kteří se společensky nezačleňují v jogínské komunitě anebo mají problémy ve svých zemích (tady je patrná tendence vyloučit všechny, kdo se „nezačleňují“). Bezvýhradné přijetí pravidel této soutěže je hodnoceno kladně.

Eto-ekologické skóre (?!) – tento bod získáte, pokud během soutěže nezabijete žádnou rostlinu nebo hmyz. (možná je tohle ona souvislost s animálním instinktivním chováním). Pozor! Můžete ztratit body jestliže náležitě nezacházíte se všemi živými bytostmi (tedy rostlinami a hmyzem). Můžete ztratit body odkazujete-li papíry na zem. Pokud přenášíte věci v sálu, kde se soutěž odehrává, nebo něco rozbijete, ztratíte body. Jestliže kouříte, pijete alkohol nebo berete drogy během svého vystoupení na scéně, ztratíte body.

Kulturní skóre se uděluje, pokud bez kritiky přijímáte kulturu, náboženství, filozofii, tradice a zvyky země a města, kde soutěž probíhá. Neupřesňuje se, jakých chyb se musíte dopustit, abyste ztratili tento bod.

Filozofické skóre – 1 bod – velkolepě nazvaný „soupeření v džňánajóze“, ve skutečnosti se jedná o Dotazník o „jogínské filozofii, umění a vědě“. Těžko říct co vlastně po tomto pompézním popisu jež není v žádném vztahu s džňánajógou očekávat. No dobře, pokud jste neodhazovaly papírky na zem, nic nerozbili, nekouřili a nezabili ani mušku, snad už si s tím nemusíte lámat hlavu.

Z toho, co zde bylo uvedeno si můžete sami udělat názor, jak se to má se „sportovní jógou“. Citované směrnice jsou ke stažení na www stránkách Mezinárodní Federace Sportovní Jógy (http://www.yogasports.org/, kopie směrnic na našem serveru), nic jsme si tu nevymysleli. Ba co víc, neměli jsme čas ani prostor komentovat všechny sporné prvky těchto směrnic.

Navrhujeme všem školám tradiční jógy otevřený dialog

Co dodat? Pokud si někdo přeje praktikovat takto vymyšlenou „sportovní jógu“, nemáme žádných námitek. Avšak skutečnost, že Mezinárodní Federace Jógy podporuje tuto Federaci sportovní jógy je pro nás alarmující. Mezinárodní federace jógy by mohla klidně podporovat i jiné formy jógy a vše by bylo v pořádku. Ale fakt, že zakazuje soutěž v tradiční hathajóze jenom proto, že se neřídí směrnicemi „sportovní jógy“ je již povážlivé zneužití vlivu.

Těšíme se na otevřenou a konstruktivní diskuzi mezinárodní jógové komunity. Mezinárodní federace jógy se pokusila donutit školu MISA aby upustila od pořádání soutěže pro zviditelnění hodnot jógy, která byla součástí Mezinárodního kongresu jógy v Bukurešti (červen 2008). Jelikož si MISA stála za svým rozhodnutím pořádat tuto soutěž pro propagaci duchovních hodnot zahrnující i hathajógu, Mezinárodní Federace Jógy, která dříve pořádání tohoto kongresu v Bukurešti podporovala, jej poté odmítla zaštítit.

I tak se MISA rozhodla pořádat soutěž tradičním způsobem. V Bukurešti nikdo nehrál zápasy ve „sportovní józe“! Přinejmenším ne na Mezinárodním Kongresu „Jóga a tisíciletá planetární moudrost“, který se navzdory nepřízni Mezinárodní federace jógy konal v Bukurešti počátkem června.