Když vás tíží černé myšlenky: jak překonat závislost na negativním myšlení

Rubrika: Momenty

Autor: Rezonance

To, že se plně ztotožňujeme se svými myšlenky a že je dokonce nekriticky považujeme za ‚pravé‘, nás notně vzdaluje od skutečné reality.

Richard Rohr

Stává se vám často, že se jako posedlí zaobíráte různými černými scénáři možného vyústění chodu věcí ve vašem životě? Je vám zatěžko smýšlet o sobě či o ostatních v dobrém? Býváte často ve stresu, trpíte úzkostí nebo vás trápí deprese? Možná jste si vypěstovali závislost na negativním myšlení.

Čas od času se vlivem stresu nebo v důsledku nějaké obtížné životní situace všichni dostaneme do „spárů“ negativního myšlení. Pokud však negativní vzorce v našem uvažování převažují dlouhodobě, může to vyústit v závažné zdravotní potíže, a to nejen duševního rázu.

Když se nám přihodí něco zlého a my si najednou připadáme bezmocní, může se stát, že své chmury začneme považovat za běžný způsob myšlení. Máme totiž dojem, že se tak dokážeme vyhnout dalším případným zklamáním, a vlastně si tak i naplňujeme svoji určitou vnitřní potřebu zachovat si (alespoň zdánlivou) kontrolu nad chodem událostí. Takto vlastně obchodujeme se svojí radostí a štěstím, které směňujeme za jakousi „jistotu“. Cena, kterou za to však platíme, je obrovská. Ona jistota, kterou nám to dává a po které tolik toužíme, je totiž pouhou iluzí.

Mnozí z nás si již v životě prošli toxickými důsledky negativního myšlení. Především během dětství žila řada lidí v přesvědčení, že nemají nic dobrého či užitečného čím by mohli obohatit tento svět. Moc toho proto raději nenamluvili a lidem se spíše vyhýbali. V ostatních hledali vždy spíše to špatné než dobré. Negativní myšlení se jim stalo nutkáním. Až v dospělosti si pak někdy uvědomíme, o co všechno nás tato závislost připravila, jak kvůli ní například zbytečně strádaly naše nejdůležitější vztahy. Zlomit tuto závislost je možné různými způsoby.

Pokud i vy trpíte negativním myšlením, které zatěžuje váš život, zkuste vzít v potaz následující možné kroky:

1. Převezměte zodpovědnost za svoji negativitu

Přestaňte vinit své podmínky a lidi ve svém okolí za to, jak se cítíte. Když se uchýlíme k obviňování, vzdáváme se vlastně své síly a schopnosti transformovat vlastní myšlenky a pocity. Vydáváme se místo toho na pospas rozmarům okolností a společnosti a stáváme se jakýmisi loutkami. První zásadní krok k překonání jakékoli závislosti vždy spočívá v tom, že si přiznáme její existenci a připustíme, že máme problém.

Je důležité uvědoměle chápat, že pouze my sami si volíme, jak na různé události a okolnosti reagujeme. A jen my sami můžeme vyzvat na souboj své negativní myšlení a změnit tak svůj život. Jakmile důsledně zmapujeme obvyklé vzorce svých reakcí, třeba na lidi, kteří nás nějak provokují, na různé životní výzvy a podobně, dá nám to sílu, abychom si mohli zvolit odlišnou reakci.

2. Přestaňte myslet černobíle

Mnozí lidé si v tomto způsobu myšlení nevědomky libují. Jakmile se vše neodehrává přesně podle jejich plánu, okamžitě si začnou představovat nejhorší možné scénáře. Jenže tento způsob myšlení nás velmi vzdaluje realitě. Pokud se ho nezbavíme, budeme jednání ostatních lidí neustále chybně interpretovat.

Například v situaci, kdy čekáme, že se nám někdo na naši žádost ozve, v sobě můžeme živit myšlenky typu „nejspíš mě nesnáší, určitě se neozve“ nebo „jasně, že to odmítne“. Místo abychom propadli podobným myšlenkám a libovali si ve vytváření negativních scénářů, je lepší okamžitě se pohotově obrátit k tomu, jaké jiné odpovědi by mohly přijít. Když to uděláme, s velkou pravděpodobností nám na mysli vytane celý seznam odlišných možností. To našemu negativismu zatne tipec, a co víc, tento seznam bude nejspíše mnohem blíže realitě než naše původní scénáře.

3. Dovolte si být shovívaví

Jakmile si začneme takto pohrávat s jinými možnostmi uvažování nad různými situacemi, dalším krokem je více volit ty možnosti, které nechají prostor jinému než jen negativnímu vyznění. Ve své knize „ Co tě nezabije, to tě posílí“ popisuje spisovatelka Brené Brown svoji náročnou cestu k úžasné a osvobozující myšlence, že ostatní lidé možná dělají „to nejlepší, co je v jejich silách“. Pro mnoho z nás je samozřejmě těžké zůstat ve svém uvažování takto velkorysí. Když se to však podaří a dokážeme si tento postoj upřímně osvojit, uchrání nás to od běžné pasti mysli, kdy upadáme do stereotypu negativního smýšlení o lidech kolem nás.

Když někdo opakovaně neodpovídá na naše emaily, když nám náš nadřízený zamítne nějakou žádost, když vyslechneme něco, co pro nás částečně vyznívá urážlivě… vyberme si věřit tomu, že lidé dělají to nejlepší, co je momentálně v jejich silách. Uvěřme, že se nám opravdu nesnaží záměrně ublížit.

4. Naučte se nechat věci odcházet

Když už se naučíme shovívavosti, může nám to také otevřít dveře k tomu, abychom se mohli naučit odpouštět. Trápí vás neustále nějaká palčivá vzpomínka z minulosti, kterou nemůžete pustit z hlavy a stává se tak živnou půdou pro vaše negativní myšlení? Nechte ji odejít. Pokaždé, když se znovu objeví, řekněte si v duchu „nechávám tuto myšlenku odejít ze své mysli a odpouštím osobě, která je s ní spojená“.

Výsledky se nikdy nedostaví okamžitě, většinou to zabere nějaký čas. A rovněž musíme počítat s tím, že přijdou dny, kdy se nám ale vůbec nebude chtít se svého negativního pohledu vzdát. Když však tento postoj dokážeme změnit, začneme v sobě pociťovat mnohem větší vnitřní svobodu.

5. Neomezujte se, myslete ve velkém

Negativní způsob myšlení nám dopřává „luxus“ toho, že pak neklademe příliš vysoké nároky na sebe ani na ostatní. Pokud pokaždé předem očekáváme, že nás druzí zklamou, ušetříme si tím bolest a rozčarování. Když takto necháváme prosperovat své negativní myšlenky, vytváříme si vlastně bezpečný osobní prostor, kam se nemají dostat žádné soudy, zklamaní, rozčarovaní ani zlomená srdce.

Pokud však k sobě budeme upřímní, uvědomíme si, že tento způsob myšlení nás od bolesti reálně neuchrání. Naopak omezuje prožívání radosti, jež doprovází náš osobní růst. Připomeňme slavný citát od Marianne Williamson, která o našem největším strachu řekla: „Tím, že se omezujeme, nikomu neprospíváme. Není nic osvíceného v tom, že se umenšujeme jenom proto, aby se někdo v našem okolí náhodou necítil ohrožen.“

Dovolte si myslet ve velkém, i pokud vám váš vnitřní strach říká, abyste to nedělali.

6. Počítejte se selháním a nezdary

Negativní myšlení často začíná nerealistickými očekáváními, že když se snažíme něco uskutečnit, musí být naše cesta k výsledku snadná a bez překážek. Jakmile se věci nedaří úplně podle plánu, což se stává velmi často, probudí se naše stará závislost. A vězte, že negativní mysl jako sup čeká na každé klopýtnutí a velice ráda využije každé příležitosti, aby nás znovu utvrdila v tom, že jsme k ničemu.

Než abyste se děsili možného selhání či je svým negativním myšlením přivolávali, prostě s případnými nezdary počítejte. Když se znovu objeví pokušení, abyste v sobě živili nějaký druh negativity, jednoduše se usmějte nebo se tomu i zasmějte. Berte každou překážku na své cestě jako znamení, že míříte k něčemu, co opravdu stojí za to. Využijte nezdary jako šanci naučit se něco nového a zdokonalit se, místo abyste se kvůli nim rmoutili, že nejste dost dobří. A tento postoj se rozhodněte zachovat už předem, nenechejte se nikdy zviklat svými výkyvy nálad. 

7. Meditujte

Jednou z hlavních výhod meditace je postupné uvědomování si toho, že nejsme svými myšlenkami. Lidé závislí na negativním myšlení jsou fixováni na své myšlenky a na to, jak smýšlejí o světě. Dokonale se se svými myšlenkami identifikují. Takže když do jejich mysli zrovna přijde myšlenka „jsem úplně k ničemu“, opravdu tomu uvěří a stane se to jejich realitou.

Díky meditaci dokážeme své myšlenky pozorovat, aniž bychom se s nimi ztotožňovali. Jak je to možné? Protože jednoduše nejsme svými myšlenkami. Naučte se své myšlenky sledovat bez jakéhokoli posuzování. Vnímejte, jak přicházejí a pak zase odcházejí, aniž byste na nich nějak lpěli. Když to dokážete praktikovat po delší dobu, zjistíte, že nad vámi negativní myšlenky již nemají žádnou moc.

8. Prohlubujte sebepřijetí

Schopnost sebepřijetí často podceňujeme, protože nám to přijde jako pasivní postoj, kterým nic nemůžeme získat. Když aktivně vytváříme negativní myšlenky, alespoň nám to dává pocit, že sami děláme něco pro to, abychom své bezvýchodné podmínky nějak změnili.

Profesor Morrie Schwartz, který naučil půlku světa praktikovat přijetí v situacích, kdy čelíme smrti, napsal: „Přijetí není pasivní – musíte na něm stále pracovat, neustále čelit realitě, místo abyste považovali za realitu něco, co jí není.“

Naše negativní myšlenky většinou nemají s realitou mnoho společného. Hluboké sebepřijetí nám umožní uvědomit si všechny aspekty nás samotných, aniž bychom na něčem lpěli nebo cokoli posuzovali. Umožní nám přijmout se takoví, jací skutečně jsme, a úplně a bezpodmínečně se milovat, aniž bychom se zaměřovali na to špatné. Sebepřijetí znamená najít v sobě odvahu napravit každé chování, kterým si nějak ubližujeme, bez toho, abychom k sobě cítili nějaký odpor.

Máte vše, co potřebujete

Chcete se zbavit své závislosti na negativním myšlení? Pak musíte pochopit, že je založena na iluzorní představě, že se tak můžete vyhnout bolesti. Ano, budou se nám dít v životě i špatné věci. A bude nás to bolet. Ale máme k dispozici vše pro to, abychom se své bolesti a negativitě mohli postavit čelem. Nemusíme se na ní stát závislí. Jako den střídá noc, po každém trápení znovu přijde štěstí a radost. Zbavte se své negativity, abyste místo své zatrpklosti mohli skutečně plně obsáhnout všechny nové úžasné příležitosti, až k vám jednou přijdou.