Láska je jedna z fundamentálních božích vlastností. Objevením lásky si současně uvědomíme existenci Boha. Láska je "esence" Boží. Nekonečná energie Lásky vychází z Boha a vytváří vše, co je dobré, duchovní a harmonické, pravdivé, plné extáze. Všechny překrásné manifestace v sobě obsahují tajemnou a hluboce sjednocující energii lásky. Je-li láska v nás všech, jsme my všichni v Bohu.

Energie lásky, která se dá těžko vyjádřit slovy, je nekonečná a je silným zdrojem harmonického života, který se projevuje jako štěstí, radost, soucit, dobrota, extáze. Vše co je dobré, krásné a pravdivé existuje skrze tajemnou energii lásky, protože nic co je opravdu povznášející nemůže existovat a přetrvat bez energie lásky.

Pokud v tomto životě trvale ignorujeme skutečnost, že Láska je darem od Boha, žijeme život nevděčný - život, který byl darován, ale nebyl oceněn, nerozumíme mu, a tak jím pouze procházíme, aniž bychom ho skutečně žili.

Namísto toho, abychom pouze hltali všechny přínosy, které nám Láska dává tím, jak se projevuje, pokusme se snažit brát Lásku jako Boží dar, což by nemělo být tak velké úsilí: vždyť milovat už přeci umíme...

Při sledování krásy očima lidské bytosti, v níž je např. díky praxi jógy probuzena intuice, získáte bezprostřední poznání určitých dobrých vlastností sledované osoby a budete si moci uvědomovat skutečný potenciál této bytosti.

Jestliže se však odmítnete dívat na člověka, ať už na jeho obličej nebo tělo, protože nemáte odvahu dívat se někomu do očí, nebo když nedokážete přiznat, že se vám něco líbí, jedná se v takových případech o tzv. spánek rozumu.

...toto nové „stanovisko Boha“ může být na úrovni běžného chápání často vyjádřeno pouze prostřednictvím paradoxů. Tyto takzvané paradoxní stavy nejsou však ničím jiným než mystickým výrazem transcendentní podstaty toho, kdo se nachází ve středu takové perspektivy, tedy samotného Boha Otce.

Ve světle božího Vědomí všechny paradoxy dostávají svůj smysl a jsou současně vyřešeny a překonány.

Krása je magickým klíčem, který otevírá každé dveře. Je tím, co znamená výrok: "Sezame, sezame, otevři se". Krása nepotřebuje slov aby upoutala pozornost, protože každý ji odhalí dříve, než naše ostatní vlastnosti.

Vždy, když milujeme, projevujeme a následně nabízíme jedné či více bytostem tajuplnou energii lásky, která ve všech případech pochází pouze od Boha. Láska, kterou v sobě chováme, než ji někomu darujeme, prostupuje celým mikrokosmem naší bytosti, kde nevyhnutelně vyvolává řadu proměn, z nichž některé mohou být až zázračné.

Proto mudrcové prohlašují, že lásku, kterou dáváme ostatním, do určité míry nabízíme také sami sobě. Když budeme vytrvale jednat v tomto duchu (tedy když budeme trvale nabízet většinu své lásky jedné či více jiným bytostem), současně tak hluboce a trvale proměňujeme sami sebe.

Když se nám podaří otevřít své srdce, je to jako když se na potemnělé obloze mezi mraky zčistajasna objeví skulina, kterou proniknou paprsky slunce a zalijí celou zemi.

Úplně stejně se otevíráme i my a rozléváme své vnitřní světlo a svou vnitřní krásu na všechny kolem. Jsme tím, co proniká závojem všednosti, do kterého většina lidí halí všechny své běžné dny, když se nedokáží vymanit ze zbytečných starostí, spěchu a úzkostí.

V některých duchovních tradicích je úplná ženská nahota považována za impozantní a hluboce úchvatnou a má se za to, že odhaluje určitá hluboká tajemství vesmíru.

Ten, kdo s úctou, zbožňováním a transfigurací kontempluje vitální, harmonickou, smyslnou a krásnou ženu, může prostřednictvím jejího nahého těla pociťovat euforické rozpínání se do nekonečna a rozšiřovat své vědomí od konečného k nekonečnému. Může si takto prostřednictvím záhadných osvěcujících záblesků intuice uvědomit, že fascinující nahé ženské tělo nepopsatelným způsobem zrcadlí záhadnou propastnost a nekonečnost, kterou je a vždy bude Bůh Otec.

Mluvit o lásce současně znamená (díky subtilním rezonancím, které to spouští) tajuplným způsobem milovat.

Všechny velké duchovní tradice lidstva kladou důraz na vzájemnou lásku. „Miluj bližního svého jako sebe samého“, říká Ježíš. Pokud může opravdová a úplná víra hýbat horami, pak nekonečná láska dokáže stejné hory nechat pominout, obejít, proniknout je či prorazit.

Východní moudrost tvrdí, že: „Když je láska nekonečná, nemožné je snadno možné“, avšak tantrická tradice k tomu dodává: „Láska bez pravdy je jako voda v řece bez břehů“.

Duchovní vývoj je v tantrajóze založen na dokonalém ovládnutí sexuální energie, která je díky tomu přeměněna (sublimována) v psychomentální a duchovní energii. Tantra tvrdí, že moudrost a duchovní osvobození lze získat i prostřednictvím přímého smyslového prožitku, který je však pod naprosto bdělou, vědomou kontrolou praktikanta této cesty.

Tradiční pojednání Kularnava Tantra v tomto ohledu například uvádí, že „nikdo nemůže dosáhnout duchovní dokonalosti pomocí složitých a nudných technik, neboť dokonalost je možné snadno nabýt uspokojeních všech svých smyslů.