V hinduistické tradici je Káma jméno boha touhy, nebeské bytosti, která se v evropské mytologii podobá bohu lásky Erótovi nebo Kupidovi. Existence Kámy je velké tajemství Božího stvoření. Káma se rodí z duchovního srdce Brahmy, který je aspektem Boha v jeho podobě Stvořitele makrokosmu. Káma představuje prvotní touhu, první impuls Stvoření, z něhož vychází celý makrokosmos a skrze nějž vyjádřil Brahma svou vůli tvořit.

V našem každodenním životě často podléháme stresu a napětí. Abychom se z jejich zhoubného vlivu dokázali vymanit, potřebujeme se znovu stát pány svého času. To se neobjede bez zapojení našich vnitřních sil, disciplíny a vytrvalosti. Vynaložené úsilí se ale bohatě vyplatí!

Šiva Kiratardžuna je podoba Šivy, v níž se zjevuje svému oddanému duchovnímu žáku a uctívači Ardžunovi, jako zkušený lovec – Kirata. Tato Šivova podoba je popsaná ve výpravné básni Mahábhárata, v níž neobyčejně odvážný a silný hrdina, Ardžuna, ochránce sil dobra, přijal přímo od Šivy božský ochranný symbol pašupata, který mu dává nepřemožitelnost vůči zlu. Proto je také podoba Šivy, v níž udílí Ardžunovi symbol nepřemožitelnosti, v hinduistické tradici rovněž zvaná Ardžunanugrahamurti.

Podle mnoha současných studií nedokáže až 75 % žen při běžném milování dosáhnout vaginálního orgasmu. U mladých žen je přitom toto procento ještě vyšší. Jak je to možné? Nečekali bychom snad ve věku informačních technologií, kdy jsou nám rady na zlepšení milostného života dostupné na jedno kliknutí myši, spíše opačný trend? Pojďme se společně podívat na některé překážky, které nám ženám nedovolují vést skutečně naplňující milostný život.

Mluvit o lásce současně znamená (díky subtilním rezonancím, které to spouští) tajuplným způsobem milovat.

Všechny velké duchovní tradice lidstva kladou důraz na vzájemnou lásku. „Miluj bližního svého jako sebe samého“, říká Ježíš. Pokud může opravdová a úplná víra hýbat horami, pak nekonečná láska dokáže stejné hory nechat pominout, obejít, proniknout je či prorazit.

Východní moudrost tvrdí, že: „Když je láska nekonečná, nemožné je snadno možné“, avšak tantrická tradice k tomu dodává: „Láska bez pravdy je jako voda v řece bez břehů“.

Pataňdžaliho krijájóga je založena na praktickém ověřování postupného experimentování, je to cesta vývoje, která následuje přirozené fáze evoluce popsané v sútrách. Není to jen určitý styl jógy nebo specializovaná množina jógových metod zamýšlených k získání specifických výsledků.

Skutečná krijájóga může být sama o sobě považována za základní mechanismus duchovní praxe bez jakýchkoliv omezujících cílů, podobně jako manuál principů termodynamiky může být základem, s jehož pomocí může být sestrojen libovolný typ motoru.

Nestačí jen existovat: žijte blahodárným, hlubokým, harmonickým, čistým, intenzivním, láskyplným a povzneseným způsobem a neustále se snažte, aby váš život měl božský smysl a byl božsky integrován.

Nestačí se jen dotýkat: hluboce si rovněž přejte skutečně vnímat lidskou bytost nebo tvora, které se hluboce, empaticky, intuitivně, energeticky na jemnohmotné úrovni a dokonce telepaticky dotýkáte...

V některých duchovních tradicích je úplná ženská nahota považována za impozantní a hluboce úchvatnou a má se za to, že odhaluje určitá hluboká tajemství vesmíru.

Ten, kdo s úctou, zbožňováním a transfigurací kontempluje vitální, harmonickou, smyslnou a krásnou ženu, může prostřednictvím jejího nahého těla pociťovat euforické rozpínání se do nekonečna a rozšiřovat své vědomí od konečného k nekonečnému. Může si takto prostřednictvím záhadných osvěcujících záblesků intuice uvědomit, že fascinující nahé ženské tělo nepopsatelným způsobem zrcadlí záhadnou propastnost a nekonečnost, kterou je a vždy bude Bůh Otec.

Speciální meditace, které exemplifikují, tedy zprostředkovávají vzorovou ukázku různých Božích atributů, představují duchovní poklady, která nám pomáhají vnímat a lépe chápat tajuplnou povahu Boha. Metodickým prohlubováním těchto meditací jednoduchým a dostupným způsobem účinně urychlujeme svůj duchovní růst.

Atribut je obecně vzato charakteristika, příznak či rozlišovací prvek, ať už nějaké bytosti, nebo nějakého jevu, věci či tajuplné a nedozírné reality Boha Otce. Atribut můžeme považovat za základní, pokud definuje určitou kvalitu, bez níž by daný jev, bytost či objekt nemohl existovat ani by nemohl být stvořen. Například rozum a inteligence jsou základními atributy člověka, kdežto jeho barva kůže základní atribut nepředstavuje.

Na základě své vyspělé praxe, díky které odhalili mnoho mimořádných tajemství o povaze vědomí, a na základě tisícileté kolektivní zkušenosti, dospěli jogíni k závěru, že ve stvořeném světě vše sdílí na úrovni své nejhlubší podstaty tutéž esenciální substanci, totéž super-obrovské božské Vědomí, které prostupuje naprosto vším a které je v určité proporci přítomné i v každém člověku.

Ve svém základě vše sdílí stejnou podstatu, stejné Vědomí, stejnou sílu, která se následně rozvijí do mnoha tzv. druhotných sil, jež se v rozličných podobách a v rozličných fázích svého rozvoje dále ve Stvoření manifestují.