Na rozdíl od jiných druhů transformace, o které usilujeme jen my samotní, je transformace někoho jiného, která je podporovaná skrze transfiguraci, velmi rychlá, protože získáváme podporu zvenku.

Pokud někoho transfigurujeme, může se často právě díky této stálé transfiguraci velmi rychle sám transformovat.

Základní rozvzpomenutí je završením jakékoli autentické duchovní cesty; jakmile jsi dospěl k prahu extatického ponoření se do Boha, poznáváš (rozvzpomínáš se na) pouze svou základní přirozenost. Slovo „prátjabidžna“ znamená „vzpomenout si, spontánním způsobem opět uskutečnit Já“.

Zde se máš pouze uskutečnit, není třeba nic praktikovat. V systému Prátjabidžna neexistuje upája (způsoby, prostředky), je třeba si jen uvědomit, kdo jsi...

V dnešní společnosti je zakotven hloupý předsudek, že dobrota je synonymem hlouposti. Ve skutečnosti je však spojena s moudrostí. Řada jogínů úspěšně odstranila sklon fyzicky působit lidem a většinou i ostatním živým bytostem (rostlinám, zvířatům) zlo, avšak pro správné zachovávání ahimsy by se měli snažit ze své bytosti naprosto odstranit jakoukoli stopu agresivity. Prvním krokem k tomu je si své sklony k agresivitě uvědomovat a pochopit, že jejich podstatou je vždy slabost, strach a nejistota.

Stejně jako meditace i erotická zkušenost nám umožňuje nazírat věci tvořivým a intuitivním způsobem.

Bez popisného vnímání každého a všech vjemů a bez přemýšlení typu „tohle je velmi příjemné“ nebo „teď se cítím opravdu krásně“ můžeme naše vjemy prožívat svobodně.

Sušené rostliny, jsou-li užívány obezřetně, mají kladné účinky jak na naše tělo, tak i mysl. Proč tedy nevyužívat tuto extrémně jednoduchou metodu, abychom tak uplatnili četné léčivé účinky rostlin, které známe?

Starověká ájurvédská věda zná celou řadu více či méně jednoduchých receptů, založených na použití sušených bylin pro zlepšení a léčení různých poruch nebo nemocí.

Žádný člověk nerad trpí, a tak se můžeme zeptat, proč je tedy na světě tolik utrpení? Potěšení a bolest, radost a utrpení, štěstí a zármutek nejsou nic víc než stranami stejné mince, kterou je život sám. Nedokážeme prožívat jednu, aniž bychom se automaticky nepotkali i s tou druhou.

Společnost ve které žijeme nám těmito způsoby pomáhá vytvářet a udržovat nové a nové druhy závislostí. Je to bludný kruh, ze kterého se dokážeme vyprostit pouze pokud si uvědomíme, že jsme skutečně závislí na určitých věcech, které nám škodí.

Až když se pokusíme z tohoto kruhu uniknout, poznáme jak pevný ve skutečnosti je. Do té doby nám můžou naše nezdravé návyky připadat normální.

Mezi deseti pravidly jamy a nijamy jsou astéja (poctivost) a aparigraha (nehromadění) těmi, které se přímo týkají hmotných aspektů života. Víme, že v epoše v níž nyní žijeme patří mezi hlavní překážky, které nás mohou svést z duchovní cesty, překážky hmotné povahy. Proto musí jogín neustále usilovat o dokonalé dodržování těchto zásad.

Když Šiva uzřel hrozbu zániku vesmíru, který by byl předčasný a nastal by v nesprávnou chvíli, vzala na sebe jeho neviditelná přítomnost děsivou podobu obrovského ohnivého sloupu, který se zjevil mezi oběma božskými projevy.

A takto byly tyto dvě armády, obě dostatečně silné na to aby zničily celý vesmír, do tohoto ohnivého sloupu vstřebány...

Jako pohádka je pro nás teorie slavného Pythágora, zasvěcence východních moudrostí, o vyluzování tónů každého člověka podle rytmu jeho chvění.

O vesmírné harmonii sfér, kterou tvoří tóny a vibrace nebeských těles a nás lidí. Tvořivá síla zvuku je zde podstatou a projevem Života. A moderní lidstvo už nevěří...