Vždy, když milujeme, projevujeme a následně nabízíme jedné či více bytostem tajuplnou energii lásky, která ve všech případech pochází pouze od Boha. Láska, kterou v sobě chováme, než ji někomu darujeme, prostupuje celým mikrokosmem naší bytosti, kde nevyhnutelně vyvolává řadu proměn, z nichž některé mohou být až zázračné.

Proto mudrcové prohlašují, že lásku, kterou dáváme ostatním, do určité míry nabízíme také sami sobě. Když budeme vytrvale jednat v tomto duchu (tedy když budeme trvale nabízet většinu své lásky jedné či více jiným bytostem), současně tak hluboce a trvale proměňujeme sami sebe.

Za vznik působivého systému jógy, který se stal předlohou pro většinu dnešních jógových směrů, vděčíme velkému mudrci Pataňdžalimu. Jeho moudrost má přitom zdroj nejen v nauce, kterou sděluje, ale také v jeho schopnosti seskupit, posoudit a potom výstižně popsat tuto „vědu o sjednocení“. Učinil tak v díle Jógasútra (někdy také jako „Jóga sútry“), jehož autorství je mu připisováno.

Pataňdžaliho systém, který je někdy nazýván aštángajóga neboli osm pilířů jógy, je tím nejcelistvějším, nejobsáhlejším a dokonce nejholističtějším pohledem na jógu, jaký nám zanechaly starověké kultury.

Když dovedeme schopnost koncentrace až téměř k dokonalosti, dokážeme vstoupit do meditativního stavu bez ohledu na místo, podmínky nebo předmět koncentrace. Nezávislost na vnějších okolnostech je pro cestu, která si klade za cíl učinit ze všech životních zkušeností svébytnou duchovní praxi, naprosto nezbytná.

Tantrické metody „zduchovnění“ života nejsou samy o sobě až tolik komplikované. Avšak jednou z nejtěžších překážek je obecně neschopnost člověka zůstat soustředěný déle na jeden cíl, a to i během nejintenzivnějších životních událostí.

Moudrost je nejvyšší formou vnitřní rovnováhy (psychické, mentální a duchovní), blaženým klidem a vnitřní spokojeností, odhalením nesmrtelného božského ducha (átman). Je úplným souladem mezi myšlenkami a skutky, stavem, kterého mohou dosáhnout lidé, kteří dokonale probudili svoji sahasráru.

Nejvyšší moudrosti je možné dosáhnout obšírnou duchovní zkušeností, která je prohloubená reflexí a významně urychlená stálým a správným prováděním vyšších úrovní jógového systému. 

Čím více pokročíme na duchovní cestě, tím více se také prohlubuje naše schopnost rozhostit v sobě vnitřní mír, který se bude zrcadlit i navenek. Spousta lidí je hlučných jen proto, aby upoutali pozornost. Mluví nahlas, zvučně se smějí, s rámusem otevírají a zavírají dveře, prostě působí spoustu hluku, jen aby neunikli sluchu lidí v okolí.

Takové chování je však často známkou průměrnosti a neschopnosti zaměřovat se do svého nitra. 

Podle hinduistické tantrické tradice je devátou velkou kosmickou mocností Matangi – božská Matka, která je často znázorňovaná smaragdově zelenou barvou; zároveň je zachycovaná, jak udílí svoji milost a požehnání v blažené a hluboké božské extázi, kterou neustále prožívá.

Všichni dobře víme, jaké je to na začátku nového vztahu. Známe tu opojnou intenzitu a závrať, kdy jsme k sobě vzájemně mocně přitahováni, naše srdce jsou otevřena dokořán a pociťujeme silný erotický náboj a bezpodmínečnou lásku.

Právě to je okamžik, kdy se polarita ve vztahu ukazuje ve svém největším lesku… avšak pouze pro vnějšího pozorovatele. Pro oba zamilované jsou mechanismy polarity zcela přehlušeny nádhernými účinky této hry, která jim tak vlastně dovedně skrývá samotný zdroj a „motor“ jejich vzájemné vášně a přitažlivosti.

Jógu dnes vyhledává stále větší a větší množství zájemců. Lidé ji cvičí, aby se udrželi v kondici, aby obnovili své zdraví, dosáhli rovnováhy a harmonie na emoční úrovni, nebo aby zdokonalili svoji mentální výkonnost a začali lépe poznávat svůj fascinující vnitřní svět.

Úspěch jógy na Západě je přitom založen na hluboké tisícileté tradici tohoto systému. Jóga je skutečnou vědou, detailně popsanou v tisících různých pojednáních. 

Prostřednictvím nesmírné milosti velké kosmické mocnosti Bagalamuki získáváme dokonalou kontrolu nad všemi druhy činností, které provádíme, stejně jako možnost je z vlastní vůle kdykoliv ukončit.

Bagalamuki nás vede do našeho středu, kde se můžeme ztotožnit s nevýslovným klidem, tajuplným tichem a extatickou nehybností naší základní božské přirozenosti; je to bod, který, i když sám stojí mimo jakoukoliv činnost, vytváří vše, co se ve Stvoření odehrává.

Odpoutaným, velmi pozorným a bdělým pozorováním všech událostí, které se odehrávají v nás i v našem prostředí, si budeme stále hlouběji uvědomovat sami sebe a okolní realitu.

Naše schopnost uvědomování se tak bude postupně prohlubovat a zjemňovat, a dokáže pojmout stále více bytostnějších a také subtilnějších aspektů. Budeme tak moci překročit svět zdání a obsáhnout svým expandujícím vědomím stále širší výseč reality.