17 netušených nebezpečí démonických pochybností

Rubrika: Podněty

Autor: Gregorian Bivolaru

Některé pozoruhodné aspekty vztahující se k démonickým pochybnostem

Vysvětlení pojmu „démonické pochybnosti“

Démonické pochybnosti jsou ve skutečnosti škodlivými stavy mysli, které vytváří v našem vnitřním vesmíru ničivé procesy okultní rezonance. Krok za krokem se démonické pochybnosti objevují především tam, kde nacházejí příznivé prostředí, škodlivé a ničivé stavy nedůvěry, které se za určitých podmínek stanou utkvělými a stanou se obsesí (jestliže je necháme růst). Tyto zlé stavy vznikají a posilují se ve vnitřním vesmíru lidských bytostí, které jsou vrtkavé, pesimistické, nejisté, a které jsou velice receptivní především na to, co je negativní.

Takové lidské bytosti, které se mohou snadno stát oběťmi toho druhu stavů, projevují zvýšenou citlivost na podobné subtilní škodlivé vlivy, které jsou do jejich vnitřního vesmíru přitahovány z pekelných oblastí, když jsou v jejich bytosti vyvolány procesy škodlivé okultní rezonance prostřednictvím specifických myšlenek, které projevují a udržují.

Démonické pochybnosti jsou vyvolány buď naším vlastním chybným myšlením, které je zvrácené (což především ukazuje na stav nevědomosti), nebo démony, satanskými bytostmi či určitými silnými lidmi sloužícími zlu, kteří se v některých případech vyznačují ďábelskou inteligencí a u nichž se již projevují silné démonické tendence, a to hlavně protože jsou padlí a zbloudilí z duchovního hlediska.

Démonické pochybnosti, které nejprve přijmeme a potom je začneme živit nevědomým způsobem a zapříčiníme tak jejich růst, nás postupně začnou trápit a často se stane, že učiní z našeho života peklo (právě díky pekelným okultním rezonancím, které vyvolávají). Často tyto pochybnosti, které vyvolávají v naší bytosti zlé vlivy a které my přijímáme, nám následně přináší určité testy či duchovní zkoušky, jimž jsme krátce na to vystaveni. V jiných situacích jsou démonické pochybnosti jedovatým kvasem, který vyvolává v naší bytosti různé vnitřní krize (existenciální, duchovní, psychické krize atd.).

Díky démonickým pochybnostem následně projevujeme nedůvěru vůči jistým Božským zjevením, nebo nás přimějí k tomu, abychom vyšinutým způsobem odmítali s velkou vehemencí významné duchovní pravdy, které jsou již zřejmé lidem, kteří dosáhli značné vnitřní zralosti díky tomu, že dospěli na určitý stupeň vnitřní transformace. V pověrčivých, nezralých a nevědomých lidech, kteří se účastní duchovní cesty povrchním a apatickým způsobem, vyvolávají démonické pochybnosti nejčastěji mučivé stavy nejistoty, dezorientace a podezření, které způsobí, že tito lidé budou stagnovat a dospějí-li věci do krajnosti, přimějí je k tomu, aby vzdali nebo opustili autentickou duchovní cestu, na níž se nacházejí.

Nikdo a nic nemůže způsobit, abychom začali prožívat démonické pochybnosti, jestliže jsme je předtím my sami nepřijali a neumožnili jim ustálit se v naší mysli a pokud jsme je následně nepodporovali neustálým přísunem škodlivé (negativní) energie, která jim odpovídá. Zároveň s tím jak jedna anebo více démonických pochybností „kontaminuje“ lidskou mysl, začnou být následně jako takové prožívány a po určitém čase mohou vyvolat poruchy v naší bytosti díky neharmonickým procesům okultní rezonance, které v nás vyvolávají. Učiníme-li si z nich zlozvyk, stanou se démonické pochybnosti setrvalými. V případě, že již od začátku nejsou démonické pochybnosti přijímány, není možné, aby na nás někdy získali jakýkoliv vliv.

Démonické pochybnosti se projevují pouze ve sféře subtilního obalu manómajakóša. V tajemné sféře nadvědomého obalu vidžňánamajakóša se nemohou démonické pochybnosti objevit. U lidí, kteří probudili v dostatečné míře nadvědomý obal vidžňánamajakóša, se nemohou démonické pochybnosti ustálit. Duchovní intuice, které se objevují v mikrokosmu člověka, jsou ve skutečnosti plodem harmonické dynamizace nadvědomého obalu vidžňánamajakóša.

Dva klasické jednomyslně přijímané příklady démonické pochybnosti, které nalezneme v Bibli

První příklad je ze Starého Zákona, kde se v Genezi nachází jasný příklad démonické pochybnosti, která byla na počátcích podsunuta Evě velkým pokušitelem Satanem, který je, jak víme v textu Geneze, nazýván zchytralým hadem:

Člověk Adam a jeho žena Eva se oba nacházeli nazí v Ráji (Edenu) a vůbec se nestyděli. Nejvychytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Ten řekl ženě: „Jak to, že vám Bůh zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“, žena hadovi odvětila: „Plody ze stromů v zahradě jíst smíme, jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: „Nejezte z něho ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.“ Had ženu ujišťoval: „Nikoliv, nepropadnete smrti, Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“

Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost, vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní a on též jedl. Oběma se otevřely oči, poznali, že jsou nazí, spletly tedy fíkové listy a přepásali se jimi. Tu uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se po zahradě za denního vánku. I ukryli se člověk a jeho žena před Hospodinem Bohem uprostřed stromoví v zahradě. Hospodin Bůh zavolal na člověka „Kde jsi?“, on odpověděl: „Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se, a protože jsem nahý, ukryl jsem se. Bůh mu řekl: „Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?“ Člověk odpověděl: „Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl.“ A proto řekl Hospodin Bůh ženě „Cos to učinila?“, žena odpověděla: „Had mě podvedl a já jsem jedla.“

I řekl Hospodin Bůh hadovi „Protože jsi to učinil, budeš proklet, odvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře, polezeš po břiše po všechny dny svého života, žrát budeš prach. Mezi tebe a ženu položím nepřátelství i mezi símě tvé a símě její, ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu.“ Ženě řekl: „Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství. Syny budeš rodit v utrpení. Budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout.“ Adamovi řekl: „Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta, po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení, vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš.“

Člověk svou ženu pojmenoval Evou, tj. živá, protože se stala matkou všech živých, proto je Hospodin Bůh vyhnal z Rajské zahrady a poslal je dolů tam, kam si zasloužili, aby obdělávali prokletou zemi, do níž byli vyhnáni a museli tam zůstat kvůli svému hříchu. Tak Hospodin Bůh zapudil Adama a Evu z Rajské zahrady.

Tato pasáž z Geneze ukazuje roli, kterou měla již od začátku démonická pochybnost v procesu pádu člověka (Adama) z rajského (nebeského) stavu, v němž se nacházel společně se svou ženou Evou. Jestliže si prohlédneme a následně s velkou pozorností analyzujeme tuto pasáž z Geneze, objevíme, že „smrt“ o níž hovoří Boží přikázání, byla ve skutečnosti smrtí, která se vztahovala ke zrušení rajského (nebeského) stavu, k němuž došlo krátce na to, co člověk (Adam) a žena (Eva) přestali dodržovat a dokonce porušili Božské přikázání a z podnětů podlého hada (Satana) pochybovali o Božské pravdě, která byla implicitním způsobem obsažena v Božském přikázání „Nejezte z tohoto stromu a ani se ho nedotýkejte, učiníte-li tak zemřete“.

To, co následovalo krátce po porušení tohoto božského příkazu – nejdříve Evou a potom Adamem – ukazuje, že tajemná pravda Božského přikázání se v plné míře ukázala jako pravdivá. Adam i Eva krátce na to „zemřeli“ vůči možnosti dále existovat (jako do té doby) v rajském (nebeském) stavu. Podíváme-li se pozorně na to, co potom následovalo, objevíme, že podlý had (Satan) oklamal nejdříve Evu a pak i Adama ve chvíli, kdy jim podsunul první démonickou pochybnost, jež byla krátce na to následována zřejmou „smrtí“ vůči rajskému (nebeskému) stavu, k níž došlo zároveň s tím, jak utrhli ovoce ze zakázaného stromu.

Takto Adam i Eva objevili, že jakmile porušili Božské přikázání, došlo u nich ke „smrti“, která zahrnovala zničení Rajského (nebeského) stavu. Nevyhnutelný důsledek porušení tohoto Božského příkazu, který byl prvotně zapříčiněn první démonickou pochybností, jež byla podsunuta podlým hadem (Satanem), byl pád na prokletou zemi, který si zasloužili hříchem, jehož se dopustili.

Analyzujeme-li pozorně, co potom následovalo, jak pro Evu, tak i pro Adama, objevíme, že had na začátku Adama a Evu oklamal, protože ve skutečnosti potom, co přikázání porušili, oba dva „zemřeli“ vůči rajskému (nebeskému) stavu a byli posláni kamsi dolů na místo, které si zasloužili, na prokletou zemi, v níž chtě nechtě musí potom žít kvůli zakázanému ovoci, které snědli ve chvíli zbloudění. Podlý had (Satan) počítal, dá se říci, s nevědomostí a pověrčivostí Evy a Adama, a tak bylo možné, aby jim podsunul první démonickou pochybnost, jejíž důsledky známe.

Ve světle těchto zjevení můžeme snadno pochopit, jakou neblahou roli mohou mít démonické pochybnosti v životě každého z nás. Vezmeme-li v úvahu tyto zásadní pravdy, sluší se, abychom o nich meditovali a neprodleně z nich extrahovali učení, které obsahují. Tyto aspekty jsou tím důležitější, vezmeme-li v úvahu skutečnost, že někteří z těch, kteří se nacházeli nebo nacházejí na duchovní cestě, se konfrontovali anebo se konfrontují se všemožnými démonickými pochybnostmi, které se následně projevili jako fatální pro některé z nich a způsobili, že sešli z autentické duchovní cesty, po níž ostatní plní aspirace postupují vpřed.

Starobylé moudré přísloví říká, že když chce Satan někoho zničit, zmocní se nejdříve jeho mysli. Budeme-li bdělí a poznáme okultní mechanismus démonických pochybností, budeme schopni se jim postavit naprosto jiným způsobem, jako předvídaví zasvěcenci, kteří se vůči nim opevnili. Jiné přísloví totiž praví, že jeden předvídavý člověk vydá za dva nevědomé.

Druhým příkladem démonických pochybností je úryvek z Nového zákona:

„K ránu šel k nim kráčeje po moři. Když ho učedníci uviděli kráčet po moři, vyděsili se, že je to přízrak a křičeli strachem. Ježíš na ně hned promluvil a řekl jim „Vzchopte se, já jsem to, nebojte se.“ Petr mu odpověděl „Pane, jsi-li to ty, poruč mi, ať k tobě přijdu po vodách.“ A On řekl „Pojď“. Petr vystoupil z lodi, vykročil na vodu a šel k Ježíšovi, ale když viděl, jaký je vítr, přepadl ho strach, začal tonout a vykřikl „Pane, zachraň mě.“, Ježíš hned vztáhl ruku, uchopil ho a řekl mu: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“ Když vstoupili na loď, vítr se utišil. Ti, kdo byli na lodi, klaněli se mu a říkali „Jistě jsi Boží syn.“ (Matouš 14, 25-33)

I v případě tohoto biblického příkladu, všichni snadno rozpoznáme neblahou roli démonické pochybnosti. V první chvíli, když Ježíš k sobě zavolal apoštola Petra, projevil tento na začátku úplnou víru a tato naprostá a neotřesitelná víra způsobila, že pro něj byl možný zázrak chůze po vodě. Ve chvíli, kdy se v apoštolu Petrovi objevil stav strachu a zároveň s ním, se uchytila démonická pochybnost, která ho přiměla myslet na možné nebezpečí kvůli větru, který začal foukat, a který by mu mohl znemožnit jít dále po vodě.

Krátce na to se do jisté míry oslabila naprostá a neotřesitelná víra apoštola Petra, kterou až do té chvíle měl a začal se potápět. Jeho strach se spojil s démonickou pochybností a on se vyděsil, což vedlo k tomu, že se začal topit. V tu chvíli začal apoštol Petr panikařit a prosil Ježíše, aby ho zachránil. Ježíš okamžitě zasáhl a potom, co mu podal ruku, řekl slavná slova: „Ty malověrný, proč jsi pochyboval?“ Tato slova nám zároveň odhalují velké tajemství. Tam, kde je silná pevná a stálá víra, třeba i jen jako hořčičné semínko, dochází ke stavu okultní rezonance, který se objevuje a udržuje a všechno, čemu pevně věříme, se také stane, v naprostém souladu s naší silnou a neotřesitelnou vírou. V takových situacích, když máme blahodárnou božskou víru jako hořčičné semínko, není možné, aby se v naší bytosti objevila jakákoliv démonická pochybnost.

Na závěr tohoto vysvětlení prosím každého z vás a především ty z vás, kdo ještě máte a živíte démonické pochybnosti, abyste meditovali často o slovech plných moudrosti Ježíše Krista, který podle svědectví, které se nachází v Evangeliu podle Matouše, řekl: „Pravdu pravím vám, budete-li mít víru jako hořčičné semínko a nebudete-li nikdy pochybovat, nic z toho všeho, co je možné za pomoci nebeského otce (Boha), pro vás nebude nemožné.“ Doporučuji vám, abyste považovali tato inspirovaná slova Ježíše, jež jsou plná božské moudrosti, za základní silnou myšlenku, k níž je velice vhodné se vztahovat každý den a zároveň se ji snažit neustále uplatňovat.

Několik příkladů démonických pochybností

• Pochybuji, že existuje Bůh
• pochybuji, že milování s plnou kontrolou sexuálního potenciálu mi může pomoct se vnitřně transformovat
• pochybuji, že je nezbytné milovat
• pochybuji, že je potřeba být upřímný k těm, kteří si to zaslouží
• pochybuji, že bych mohl kdy dosáhnout stavu duchovního osvícení
• pochybuji, že bych se mohl transformovat, postupujíc po duchovní cestě, na níž se nacházím
• pochybuji, že pozorná a vytrvalá praxe systému jógy by mi mohla být prospěšná
• pochybuji, že by mohl být někdo dokonalý v tomto světě
• pochybuji, že bych mohl prožít ideální příběh lásky
• pochybuji o své vnitřní dobrotě
• pochybuji o skutečnosti, že Bůh existuje v každém z nás
• pochybuji, že bych mohl dosáhnout stavu božské extáze, samádhi
• pochybuji o užitečnosti setrvávání na duchovní cestě, na níž se nacházím
• pochybuji, že pozorná a vytrvalá praxe systému jógy může probudit v mé bytosti latentní paranormální schopnosti
• pochybuji, že hluboká jógová meditace je mi k něčemu dobrá
• pochybuji, že bych kdy mohla dosáhnout dokonalého stavu Šakti
• pochybuji, že bych kdy mohl dosáhnout dokonalého stavu Vira
• pochybuji, že existuje deset velkých kosmických mocností
• pochybuji, že existují pokročilí jogíni
• pochybuji, že duchovní průvodce mi může pomoci
• pochybuji, že je nezbytné činit co nejvíce dobro
• pochybuji, že je správné odpouštět těm, kdo se proti mně provinili
• pochybuji, že sexuální potenciál může být biologicky transmutován v energii za tělesné teploty
• pochybuji, že existuje sexuální kontinence
• pochybuji, že existují démoni, kteří ovlivňují lidi zlým způsobem
• pochybuji, že existuje Satan
• pochybuji, že existuje energie času
• pochybuji, že existují božské zázraky
• pochybuji, že požehnání mohou v něčem pomoci
• pochybuji, že je nezbytné dělat věnování, abych se zbavil karmických pout činností, které vykonávám
• pochybuji o autenticitě paranormálních duchovních ukázek
• pochybuji, že existuje peklo
• pochybuji, že existuje další život po smrti
• pochybuji, že každý má pouze to, co si zaslouží
• pochybuji, že existují jevy synchronicity
• pochybuji, že existují paranormální jevy
• pochybuji, že existuje láska
• pochybuji, že existuje příčinný vesmír
• pochybuji, že existují inteligentní mimozemské bytosti, které žijí na jiných planetách nebo v jiných souhvězdích
• pochybuji, že ásany mají nějakou cenu
• pochybuji, že existuje okultní zákon rezonance
• pochybuji, že tato duchovní škola má nějakou hodnotu
• pochybuji, že provádění vyšších etap jógy mi může být prospěšné
• pochybuji o všech zjeveních, která jsou představena v rámci této duchovní školy jógy
• pochybuji, že je třeba dát Bohu první místo v mém životě
• pochybuji, že existuje tajemná síla záměru
• pochybuji, že Ježíš žil
• pochybuji, že existují andělé a že každá lidská bytost má strážného anděla.

Dále následuje samotná přednáška, která byla určena studentům jógy v Rumunsku.