Pocta věčné ženské podstatě a mystériu, které existuje v každé ženě

Rubrika: Šakti (ženy)

Autor: Gregorian Bivolaru

Co si přeje žena a je to dobré, přeje si i Bůh

Ženská část lidské bytosti má i pro nezasvěcené ojedinělou rezonanci s romantickými city. Pro lidi, kteří se snaží nalézt svou spřízněnou duši, směřuje nakonec toto naléhavé hledání k odhalení jejich druhé, opačné poloviny, kterou vnímáme jako chybějící. Takovéto hledání ve skutečnosti poukazuje na nevědomou touhu po dosažení androgynálního stavu. Někteří lidé cítí, jiní dokonce intuitivně chápou, že v projeveném světě, za jeho dualitou (projevující se jako plus-mínus, jang-jin, solární-lunární, mužský-ženský) leží mysteriózní, neznámé a nekonečné, neboli jinými slovy BŮH OTEC, který je činný v každém okamžiku.

Vzpomínám si, že když jsem začal praktikovat jógu, v jistém období jsem měl možnost studovat zvláštní tantrický text, ve kterém jsem objevil frázi v té době pro mě překvapivou. Zde je ta jedinečná SÚTRA, kterou jsem si zapamatoval:

"Jestliže praktikant TANTRICKÉHO systému bude schopen porozumět ženské duši, v důsledku jeho dokonalého ztotožnění (SAMJAMA), bude schopen tímto způsobem porozumět světu společně se všemi tajnými silami, které jsou za ním, a rovněž tak dojde poznání BRAHMA (BOHA), Všemocného a Věčného, existujícího za tímto světem."

Vnímal jsem toto tvrzení současně jako obyčejné a zároveň i fascinující a mysteriózní. Pokud bylo čteno povrchním způsobem, mohlo člověka vést k takzavnému klišé, které lze nalézt v některých starých tradicích. Prastarý archetyp ANIMA MUNDI (jinými slovy DUŠE SVĚTA) byl zvěčněn v esoterických tradicích Západního Světa už od časů antiky a lze říci, že mnoho lidí určitým způsobem intuitivně vnímá fascinující, úzké spojení mezi Ženou a přirozeností Světa. Připomeňme jen, že ne náhodou má tarotová karta reprezentující SVĚT jako svůj symbol ve středu krásnou nahou ženu, což pro zasvěcené naznačuje MYSTÉRIUM ŠAKTI.

Je třeba dodat, že při čtení zmiňované SÚTRY jsem měl pozoruhodnou intuici o jejím dalším, za zjevnou pravdou těchto slov skrytém významu. Bylo to tehdy, když jsem začal chápat, že "něco" mysteriózního je bez jakýchkoli pochyb skryto za tímto SVĚTEM a nyní můžu říci, že tato intuice v mém vědomí zůstala napořád. Tajemství, které jsem v této SÚTŘE rozluštil, ve mně zůstalo živé po mnoho let a během duchovní transformace se stalo jakousi hlavní ideou, která se po čase přeměnila na světlo duchovního vedení, jež mi velmi pomohlo.

Jakákoli duchovní transformace bez pochyb ukrývá nespočetné paradoxy. V uspořádání většiny moudrých tradičních učení nechybí v momentu začátku, ustavujícím milníky a základní stupně klikaté cesty duchovní transformace, doporučení a někdy také dogmatický zákaz jakéhokoli styku nebo přátelení se s ženami. V době, kdy velký mudrc a jógin ŠANKARAČARJA skládal hymnus věnovaný Božské MATCE, napsal, jelikož odmítal ženy a ženský aspekt vůbec, následující: "Ze všech forem zrození je nejtěžší dosáhnout té lidské; ale ještě obtížnějším je dosáhnout zrození v těle muže."

Ať patří k Východu nebo Západu, mnoho tradic s neodvolatelným mnišstvím – doporučující askezi a odříkání jako jedinou možnost duchovního osvobození – trvá nezvratným způsobem na nezbytnosti oddalovat sebe sama od všeho, co je přímo nebo nepřímo spojeno s ženským aspektem, který je z jejich pohledu příčinou všech smyslových a světských odchýlení a současně je nazírán jako objekt mnoha pokušení.

Nicméně zmíněná SÚTRA mluvila o ženské duši a obsahovala tajemství, jehož dokonalé a hluboké pochopení vede k širšímu poznání. Tato SÚTRA odkazovala k vědění, které je za tímto a rovněž za všemi dalšími světy. My však víme, že za skrytými energiemi tohoto světa není nic odděleno od BOHA OTCE, který je současně Absolutnem i tajuplným Neznámem. Tato SÚTRA odkrývá svým způsobem velké tajemství. Při správném pochopení má za cíl, abychom si uvědomili, že poznání ženské duše skrze dokonalé ztotožnění (SAMJAMA) s ní, nám může pomoci porozumět tajemstvím celého Stvoření a dokonce nalézt BOHA OTCE.

Poselství této SÚTRY dalo vzniknout rezonanci "něčeho" hluboko v mé bytosti. Později jsem často meditoval nad tajemným sdělením této SÚTRY. Velmi pomalu jsem cítil, jak její poselství doslova napadá celou moji bytost, jako by jistým způsobem měla být probuzena každá buňka. Tento nepopsatelný stav se postupně zesiloval, obohacoval mou bytost a často ho doprovázelo hluboké a povznášející rozechvění. Když se tento konkrétní stav stával stále hojnějším a více ohromujícím, hluboce jsem nad ním meditoval. Časem jsem si také všiml, že to, co "zabíralo" místo v mém vnitřním světě díky připomínání si kouzla ve slovech SÚTRY, bylo rovněž velice plodné. Byl to, jak bych také mohl říci, intenzivní romantický stav. Tak v mé vnitřní bytosti tato SÚTRA probouzela intimní a nepopsatelný stav poezie. Současně zde byl spontánní stav transfigurace a vnímání celého světa (a dokonce i mé vlastní bytosti) se změnilo. Abych to shrnul, mohl bych říci, že tento stav byl také nepopsatelnou poetickou zkušeností. Když jsem do tohoto stavu vstupoval, objevoval jsem skryté rytmy a nepopsatelnou "hudbu", která kolovala jak ve všem, co bylo uvnitř mé bytosti, tak i v tom, co bylo vně. Paralelně jsem prožíval záhadnou realitu, existující souběžně za všemi dílčími realitami a umožňující mi zakoušet něco mystického, extatického a ohromujícího. Ten stav, který se mi sám odhaloval, byl jak magický, tak i poetický.

Později jsem si uvědomil, díky intenzitě této zkušenosti, jež se stávala čím dál hlubší a hlubší a také jasnější, že mnoho lidských bytostí se vlastně snaží zakoušet a chápat ostatní bytosti a rovněž tak jevy a věci poetickým způsobem. Nyní bych mohl říci, že v té době jsem bez pochyb vstupoval do hlubokých stavů blahodárného transu a často jsem byl oživován takřka fyzickou potřebou prožívat kouzlo a poezii Života. Tato nepopsatelná podoba magie a poezie, kterou jsem naplno prožíval v mé bytosti, odkrývala charakter duše, který proniká přirozeností všech věcí, aby v nich objevoval intimní vibraci všeho toho, co mají uvnitř. Záhadná a esenciální Hudba, která byla přenášena prostřednictvím jejich tvaru, mi umožnila odkrýt některé za nimi skryté subtilní zprávy.

Při jeho hlubokém a intenzivním prožívání jsem vnímal tento stav jako komplexní a nepopsatelnou zkušenost. Mimo to jsem však měl pocit, že zažívám něco, co je v podstatě ženské. To hluboké ženské něco, obsažené v mém vnitřním světě, jsem nazíral jako tělo, nové a současně staré, existující v mém vlastním těle. Toto ženské něco bylo tělem kouzla a poezie.

Opakováním a neustálým prohlubováním ve mně tento stav započal hlubokou transformaci. Časem jsem si uvědomil, že ve skutečnosti není pravé filozofie, náboženství, a ani skutečné duchovnosti bez poezie, bez transfigurace, kouzla a vědomého Erosu. Ženská Podstata (na Dálném východě vyjádřená stavem ŠAKTI) je to, co dává duchovnu specifickou poezii, kouzlo, transfiguraci a tajemství.

Ohledně těchto stavů, které jsem popsal dříve, bych rovněž mohl přidat výjimečnou událost, prožitou někdy kolem devátého roku života, jež mě učinila vědomým mého duchovního osudu. Vzpomínám si, že ve věku, kdy je mnoho chlapců pokoušeno masturbací, prožíval jsem v celém svém těle nevysvětlitelné a dokonce extatické vzrušení, které mě uvedlo do tajemného a idylického světa, který byl tehdy z mého pohledu světem imaginárním a který jsem vnímal jako neomezený. Tato záhadná a idylická krajina, v níž jsem byl ponořen, byla poskládaná z gigantických, nepostřehnutelných arabesek a živě barevných vírů. Současně s touto zkušeností jsem se nořil do stavu nekončícího zvnitřnění. Tímto byly tělesné impulsy a Eros v mé bytosti svým způsobem nahrazeny – můžu vlastně říci, že byly sublimovány - prostředky tohoto mnohem subtilnějšího a nehmotného Erosu, působícímu více v mém psychickém vesmíru než prostřednictvím smyslů, vyživujíc mne magickými stavy a obrazy a otevírajíc ve mně mystickou něhu.

Třebaže jsem byl tiché a samotářské povahy, když jsem se někdy vracel ze školy spolu s dvěma holčičkami mého věku, často jsem cítil impuls vyprávět jim neobyčejné příběhy. Obzvláště tehdy jsem si uvědomoval, že tomu magickému a nádhernému světu uvnitř mne mohou porozumět a sdílet ho se mnou pouze tato dvě malá děvčata, která, jak si pamatuji, byla velice pozorná ke všemu, co jsem jim vyprávěl. Tento jejich důvěrný stav naslouchání ve mě vytvářel jakousi stálou stimulaci, která tímto způsobem živila povznášející euforickou touhu mého nevědomého a bouřlivého Erosu. Nyní mohu říci, že to tehdy byla dokonalá symbióza mezi receptivitou dvou malých děvčátek a spontánní niternou aktivitou mé tvořivé imaginace.

V tom čase, aniž bych to chápal, vším, co jsem dělal, jsem se dvořil MÚZE inspirace. Současně jsem komunikoval s Erosem a dokonce jsem, ve stavu úplné nevinnosti, dosáhl – aniž bych to věděl – první sublimace erotické energie. Až mnohem později jsem porozuměl tomu, že Eros v mém případě byl mnohem více řízen mou vnitřní ženou než vnější mužností. Stav naslouchání je bez pochyb ženskou činností, jež velmi přirozeným způsobem zve k vyznání a k osvobozující aktivitě pro tvořivou představivost.

Člověk s velkou duchovní aspirací často žije v kouzelném "mezi-světě", spojnici dvou doplňujících se realit: reality Viditelného světa a světa Neviditelného. Přístup k duchovní cestě s úplnou aspirací má za účel sladění těchto dvou světů v našem vnitřním vesmíru, aby se nakonec staly vzájemně zaměnitelnými. Tyto dvě reality splynou a v jednom daném bodě přejdou do reality bytosti, ve které dosáhnou jedinečného cíle.

Skrze svou biologickou, vitální a psychickou povahu, žije žena v obdobném světě, mezi projeveným a neprojeveným, ve kterém vnímání a porozumění věcem, jevům a bytostem má, řekl bych, charakter spíše estetický, nežli morální. Rád bych upřesnil, že zde používám slovo "estetika” v jeho nejširším a nejhlubším významu: řecké slovo AISTHETIKOS ve skutečnosti vyjadřuje nepopsatelnou schopnost bytosti, umožňující cítit intenzivním a hlubokým způsobem harmonickou Jednotu všech bytostí a věcí. Lze říci, že tato schopnost je typická a vrozená ženám. Žena intuitivně cítí, dříve než ví, muž chce vědět, předtím než cítí, žena žije, aby porozuměla, muž musí rozumět, aby cítil, že žije. Také bychom neměli zapomenout, že slovo "filosofie" je ženského rodu.

Pro ty, kteří s velkou pozorností sledují okolní realitu, je hluboce zjevné, že především svět poezie a umění je výrazně nasycen ženskou přítomností. To platí i přesto, že většina tvůrců, kteří lidstvu přinesli největší díla, patří k mužskému pohlaví. Stojí za to položit si otázku, zda to není ženský aspekt, který se skrze ně takto projevuje?

Dnes mohu říci, že jsem se díky tajemnému vnitřnímu magnetismu, jehož jemnost a velikost se u mne časem rozvíjela, postupně stával vědomějším důležitosti androgynálního stavu. Tento proces byl doprovázen čím dál tím hlubším uvědomováním si mé vnitřní ženy. Probuzením androgynálního stavu je odpovídající ženská citlivost, která je použita mužskou schopností jednat, projevena rozsáhlým a hlubokým způsobem.

Duchovnost společně s uměním a poezií jsou, mohli bychom říci, kontinuitou přírody v lidské bytosti. Když jednají společně v naprosté jednotě, "zúrodňují" lidskou duši. Ženskost není spojena s přírodou pouze symbolicky. Více než to, ženskost je pozorovatelem (nejčastěji neznámým) přírodních tajemství a současně je oltářem existujícím volně v prostoru její podstaty.

Jsouc zároveň dárkyní i živitelkou Života, ztělesňuje Žena realitu uskutečněné lidské podstaty. Plní tuto kněžskou misi už od úsvitu historie, kdy se "spolčila" s přírodou, sadíc první semena, čímž dala vzniknout zemědělství, zatímco muži se spolčovali k lovu v lesích nebo vytvářeli plány na nekonečné války a organizovanou destrukci přírody.

Dnes je ženskost ve světě projevována obzvláště v umění a na Dálném východě putuje spolu s aspiranty duchovního zdokonalení, hlavně v systému TANTRA JÓGY, podél celé jejich cesty. Dosažení nádherného androgynálního stavu je chemickým spojením mužského a ženského, které umožňuje zjevení třetí, mysteriózní bytosti, radostně prožívané výhradně těmi, kteří tohoto velmi výjimečného stavu dosáhli.

Chtěl bych se také následně opřít o to, co je definováno v latině ženským pojmem NATURA NATURANTE (PŘÍRODA TVOŘÍCÍ), jelikož bychom nikdy neměli zapomenout, že právě skrze ženské prostředky získává Duch, neboli neviditelné, svou substanci (látku), skrze kterou ho zkušenost činí rozpoznatelným. Viděno z tohoto úhlu pohledu, mužská podstata se jeví být v souladu s jiným latinským pojmem NATURA NATURATA (PŘÍRODA STVOŘENÁ), a to díky biologickému a psychickému transitu v ženské matrici.

Pouze díky určité formě zasvěceného, zpětného překladu ve vědomí ženské matrice, by byl muž následně schopen dosáhnout stavu NATURA NATURANTE (PŘÍRODA TVOŘÍ), jenž se jistým způsobem shoduje s přírodou, ve které muž žije. Nazíráno z tohoto konkrétního úhlu pohledu, má vitální, psychický, mentální a duchovní návrat muže IN UTERO (do ženské dělohy) ve skutečnosti za cíl jaksi obrátit tuto záhadnou transformaci, což vede ke znovu-sjednocení opačných polarit, komplementárních aspektů přírody v jeho bytosti.

Dalo by se říci, že zprostředkováním tohoto svého druhu filmu, jež je promítán zpětně (neboli od konce k začátku) si muž uvědomí a hluboce porozumí druhému duchovnímu, tajemnému zrození. Tento mysteriózní způsob jednání, známý zasvěceným, ukončuje zasvěcenou cestu, která je předurčena tajnou tantrickou metodologií.

Pokud se podíváme na fascinující příklad Indie, lze říci, že Indie je bez očividné a neustálé přítomnosti ženství, odhaleného jako koncept ŠAKTI, nepředstavitelná. Tisícileté indické náboženství je jediné, ve kterém Bohové žijí ve věčnosti v páru a jejich milovaní bývají často branou k nim, což by si měl pevně uchovat v mysli ten, kdo směřuje k jejich uctívání a hlubokému splynutí s nimi. Co se týká lidských příkladů, je důležité vzpomenout na slavný duchovní pár Sarada Devi a Ramakrišna. Tento tisíciletý koncept moudrosti říká, že tajná, vzájemná závislost dvou principů, mužského a ženského, podporuje jejich nediferenciovaný aspekt v centru bytosti.

V případě, kdy lidská bytost dosáhne tohoto nádherného androgynálního stavu, je tento nediferenciovaný aspekt, který se zjeví harmonickým probuzením mužského a ženského ve vnitřním vesmíru, zřejmý. Na druhou stranu, oproti západnímu konceptu, je v Indické tradici žena neboli ŠAKTI aktivní, zatímco muž neboli ŠIVA pasivní. Nicméně aspekt aktivity zde musí být chápán jako absolutní zvnitřnění. ŠAKTI (ženská energie) jedná neustále ve vnitřním vesmíru, jinak řečeno v MIKROKOSMU ztělesněné bytosti prostředky přírodních jevů a ne mimo ně. Prostřednictvím této reaktivace je tato skrytá činnost zcela vnitřní a má mnohonásobné vlivy na vnější svět. Tyto vlivy jsou tajné a úzce spjaté s úrovní vědomí lidské bytosti, ve které je ŠAKTI (ženská energie) aktivována, v souladu s úrovní porozumění a nevědomosti projevovanou touto lidskou bytostí s ohledem na činnost ve všech úrovních a základních částech projeveného z jeho/jejího vnitřního vesmíru.

ŠAKTI (ženská energie) je proto tedy NATURA NATURANTE (PŘÍRODA TVOŘÍCÍ) v Bohu, jehož milenkou ve věčnosti je. Podobně jako u deseti Velkých Kosmických Mocností, je skrytou úlohou ŠAKTI vést uctívače, milovníky a aspiranty k tomu, aby se co nejvíce stali "PŘIROZENÝMI" a tak si mohli ve svém vnitřním vesmíru uvědomit intimní jednotu a extatickou přirozenost milostného páru, jež s ní tvoří. A jelikož se takto "spojení" uzavírá, poznají postupně zkušenost neduality a mohou nalézt sebe sama sjednoceného ve své vlastní bytosti. Opakováním a prohlubováním tohoto zasvěcujícího stavu dosáhnou postupně nádherného stavu androgyna. Fascinující povaha ŠAKTI (ženské energie) je obklopena velkým tajemstvím, do něhož je přidáno i nejzazší, transcendentní duchovní tajemství jejího milence (BOHA, kterým může být např. ŠIVA), pro něhož ona sama všechna tajemství i ukrývá.

ŠIVA, VIŠNU nebo KRŠNA, ti všichni žijí v tajemné oblasti, kterou nelze definovat a která je rovněž nedostupná. Přesto, skrze milost přítomného, neodbytného, fascinujícího a tajemného působení PARVATI, ŠIVOVY milenky, nebo Velkých Kosmických Mocností, je podstata lidské bytosti, toužící po dosažení stavu duchovního osvobození, probuzena, otevírající se a vzkvétající, postupně se stávající schopnou přijmout ve svém vnitřním vesmíru extatickou osvětlující zkušenost konečné reality.

S vědomím tohoto všeho je důležité položit si následující otázky: "Jaká je ve skutečnosti role tajemné ženskosti, která je tak často nepochopena? Jaká byla ve skutečnosti role tajemné ženskosti v případě mnohých následovníků některých duchovních cest, kteří před ní tvrdohlavě a umíněně utíkali jako před morem? Jaká byla ve skutečnosti úloha tajemného ženského principu, jež byl opěvován a veleben trubadúry jako skrytý projev Svatého Ducha? Jaká byla ve skutečnosti úloha tajemné ženskosti uctívané velkými básníky, obzvláště kvůli jejich stesku po chvíli začátku? Jaká byla ve skutečnosti úloha tajemné ženskosti, kterou největší mudrcové a jasnovidci VÉD srovnávali s východem slunce, s nezměrností hvězdné oblohy, s rajskou září, s nebeskými krásami a se stavem dokonalé čistoty, jenž Bohové ani lidé v základě neznají?

Co je ve skutečnosti tato všudypřítomná a pohlcující ženskost, kterou tantričtí jogíni uctívají a současně vyvolávají, chtějíce aby je inspirovala a transformovala svým tajemstvím a z níž dala obrovská tradice, jakou je ta indická, vzniknout tolika jejím okouzlujícím proměnám? Co je tato fascinující a mysteriózní ženskost, která nežádá o nic jiného, než aby byla probuzena a mohla náležitě rozkvétat v každém z nás?"

Symbolicky řečeno, tato fascinující a tajemná ženskost je panenský kalich, vždy vítající, přátelský a zvoucí. Každá kapka, která do ní spadne, ji nechává vejít do tajné okultní rezonance, všechny její části se chovají, jakoby v každé kapce, která existuje, byla úzce spojena s celým gigantickým oceánem a zároveň jakoby ona sama byla tímto oceánem. Tyto charakteristiky nám odhalují tajemství holografické struktury Vesmíru, všeho projeveného, ve kterém je Část obsažena v Celku a Celek je v každé části. V tomto případě se všechno spoluúčastní, jakoby samo obsahovalo celý oceán, který se ztrácí a projevuje v každé kapce.

Tato mysteriózní a fascinující ženskost představuje také sférickou schopnost, jenž umožňuje zjevit vůli Ducha. Tato mysteriózní a fascinující ženskost je přijímáním, které je světlem Ducha v bolestivé hmotě Světa. Tato mysteriózní a fascinující ženskost sytí vše, bez přerušení a bez očekávání čehokoli nazpět, esencí života. Tato mysteriózní a fascinující ženskost je ta, která dává transcendenci její imanenci. Tato mysteriózní a fascinující ženskost je vnitřní a tajuplná zkušenost bytosti. Skrze prostředky mysteriózní a fascinující ženskosti projevuje ŠIVA svou vůli a díky ní (tajemné a fascinující ženskosti) není ŠAVA (v Sanskrtu mrtvola).

Mluvit o vnitřní ženě je téměř pleonasmus, protože skrze biologickou definici je ženskost něco vnitřního a tajného. Nořit se do duše a do našeho vnitřního vesmíru – cožpak to neznamená setkání s naší ženskostí? Není toto důvodem, proč většina takzvaných macho mužů (což jsou ti, kteří se projevují machisticky. Machismus je ideologie a také způsob chování založený na mylné ideji, že muž musí dominovat ženě na všech úrovních, včetně společenské, a že musí ukazovat ve všem, co dělá, svoje předpokládané mužné schopnosti) je tvrdohlavě omezených tím, že ulpívají na povrchu své bytosti, přizpůsobujíce se svírajícímu stavu povrchnosti a obávajíc se možné ztráty jejich jaksi vypůjčené chlapské identity? Tato žalostně komická tendence je naneštěstí stále přítomna u některých nevědomých mužů navštěvujících kurzy jógy.

Když se plní aspirace a vytrvalosti vydáme na autentickou duchovní cestu, náš duchovní život se stane neustálou transformací. Její sinusová dráha narůstá neomezeným způsobem k čím dál tím intenzivnějšímu zduchovnění a přivádí k životu všechny aspekty našeho každodenního žití. Duchovní Průvodce, musí být transformován, obzvláště u těch, kteří nějakého poznali "osobně", ve vnitřní duchovní vedení. Tato přeměna se děje jako pomalý proces rozpouštění řetězů a závisí na hloubce naší vnitřní transformace.

Během tohoto procesu je duchovní dar vnějšího průvodce přetaven v tajné a podstatné jádro vědomí, což vede k objevení se vyživujícího fluida, ze kterého se zrodí svého druhu "tělo pravdy", pomaličku prosakující celou bytostí. Toto je důležitá fáze naší vnitřní transformace. Vnitřní vedení je neomylná přítomnost, která svědčí o autentičnosti, jíž jsme dosáhli prostředky vnějšího duchovna.

Na této úrovni můžeme pozorovat, jakým způsobem ženská přítomnost jedná, chovajíc se často jako zrcadlo vnitřního duchovního průvodce, kterého stimuluje a zkouší, bezustání žádaje, aby se zjevoval častěji na povrchu naší bytosti a pomohl tak rozšiřovat toto "tělo pravdy" za existenciální omezení. Tím se stane s lehkostí reagujícím vnitřním duchovním průvodcem. Absence transfigurace a život téměř bez jakékoli posvátnosti, předepisovaný moderním světem, způsobuje, že člověk zapomíná na existenci Múz a na to, že jsou stále mezi námi. Jestliže duchovní průvodce představuje moudrost, Múza je fascinujícím vyjádřením krásy a milosti, po které touží naše duše. Její funkcí je vést duši k LOGOSu cestou transfigurovaného Erosu, dokonale kontrolovaného v případě těch, jenž správně užívají milování s úplnou kontrolou sexuálního potenciálu.

Nikdy bychom neměli zapomenout, že milenecké prožitky s kontrolou a transfigurací jsou ve skutečností odříkáním potěšení, askezí, kdy se oba milenci dívají na milování jako na prostředek a ne cíl samotný. Naprostí a přísní asketové, kterým často chybí poezie a krása, odmítají všeobecně tento dokonale přirozený proces, bráníc se jakémukoli vlivu Múzy, která skrytým způsobem podporuje zkušenost blaženosti.

Muži, kteří navštěvují kurzy této duchovní školy, si mohou pro poznání jejich Múzy vybrat jednu z deseti Velkých Kosmických Mocností, která se bez pochyb projevuje prostřednictvím jimi milované ženy. Ať už to ví či ne, každá žena projevuje ve svém vnitřním vesmíru, specifickým způsobem, převahu tajemného stavu rezonance s archetypem jedné z deseti Velkých Kosmických Mocností. Přibližujíce se k ní, pln zbožňování a transfigurace, může muž objevit v milované ženě archetyp jedné z deseti Velkých Kosmických Mocností, s níž jeho milenka rezonuje nejvíce.

Po zjištění, jaký je archetyp jeho milenky, může muž téměř neustále kontemplovat v milované ženě Múzu, jež ho inspiruje a pomáhá mu transformovat se na všech úrovních. Díky výsledkům tohoto odhalení, bude muž oceňovat skutečnou hodnotu pomoci, nabízenou nekonečnou ženskou podstatou a tento proces, mimo jiné, urychlí probuzení a rozkvět androgynálního stavu v jeho vnitřním vesmíru.

Pokud jde o abstinenci právě tak jako o askezi musíme si uvědomit, že se někdy mohou stát, mezi jiným, další formou neurózy. Duchovnost, která by měla vést k usmíření komplementárních protikladů, dokonce i rozporů, musí začít od harmonického a metodického sloučení askeze a erotiky. Takovou možností je transfigurované milování založené na vzájemné lásce a úplné sexuální kontrole. Jestliže jsme všichni byli zplozeni párem, měli bychom přemýšlet, zda také duchovní cvičení, jak ta vášnivá, tak i ta podněcující, ale rovněž i ta více nebezpečná, nemohou být zakoušena v životě páru, kde všechny masky a i ty nejposlednější snahy ega doslova odpadají.

Skutečně stojí za to si zapamatovat, že lidská bytost, která prožívá velkou lásku a dosáhne milování bez omezení, může lehce transcendovat ego. Z tohoto důvodu velcí mudrci tvrdili, že když přichází láska, ego odchází a když se ego vrátí a ovládne nás, láska zmizí.

Mnozí z nás se mohou nazpaměť naučit určitou roli, aniž by porozuměli jejímu významu a tomu, co ji činí živoucí. Proto někdy nemusí být náš takzvaný "duchovní" život ničím jiným, než sprostým kopírováním vytříbeného duchovního učení. Neustálá přítomnost milované ženy v našem životě se však může stát tím neomylným, co nás nutí dostat se ven z této role, abychom tak vstoupili do přítomnosti. Inspirující a také odhalující milovaná žena může působit podobně jako rezonanční skříňka, která vibruje na vlnách duchovního průvodce.

Ženskost přítomná v naší milence, která byla na začátku nepřístupná a tajemná, se pomaličku stane skutečností, která v nás probudí androgynální stav, a pomáhá nám transformovat se jak uvnitř, tak i vně. Prostřednictvím milované ženy se celá naše duchovnost znovu narodí a realizuje. Milovaná žena nám pomůže znovu objevit a uvědomit si, z jiných úhlů pohledu, které jsou blíže jednoduchosti reality, vše, o čem jsme si mysleli, že jsme do sebe již integrovali. Potřeba její lásky bude pro muže tím nejvíce pročišťujícím magickým filtrem.

Prostřednictvím lásky, která je spojuje a dělá z nich jednoho, objeví oba milenci se vzájemnou pomocí sebe sama. Takto muž objeví, že ona (žena) vášnivě touží, aby pochopil hloubku její duše a ona si povšimne, jak jeho duše začne vnášet tajemné světlo do záhadné noci jejího vnitřního vesmíru. Prostřednictvím její skryté a vrozené svobody, která ji charakterizuje jako ženu a také díky jejímu projevu k muži jako sebe-obětující se "matky", která ho "krmí" a pomáhající mu "projevit se", pomůže žena muži každý den rozpoznat svět jako tajemnou, nepřerušenou kontinuitu Ducha.

Skrze svoji průzračnost a pravdivost, odhalovanou vším, čím je, začne člověk v jednu chvíli intuitivně vnímat a následně poznávat ÚŽASNOU A OKOUZLUJÍCÍ REALITU EXISTUJÍCÍ ZA TÍMTO SVĚTEM. PROHLUBOVÁNÍM TĚCHTO ZNALOSTÍ PAK ČLOVĚK OBJEVÍ ZA VŠÍM TÍMTO BOHA OTCE, KTERÝ VE VĚČNOSTI NAD VŠÍM BDÍ A VŠE OBJÍMÁ.