Příčiny utrpení

Rubrika: Základy

Autor: Rezonance

Žádný člověk nerad trpí, a tak se můžeme zeptat, proč je tedy na světě utrpení tolik? Potěšení a bolest, radost a utrpení, štěstí a zármutek nejsou nic víc než stranami stejné mince, kterou je život sám. Nedokážeme prožívat jednu, aniž bychom se automaticky nepotkali i s tou druhou.

Pokud nechceme trpět, co máme dělat? Určitě musí existovat nějaká síla, která nás k utrpení směřuje. Touto silou je naléhavá potřeba mít nějakou identitu.

Jóga ukazuje, že naše vyšší Já, opravdová podstata naší bytosti, je nesmrtelná a nekonečná, za všemi fyzickými a mentálními omezeními, za vším utrpením, iluzí a nespokojeností. Bohužel, kvůli síle iluze nejsme schopni naši podstatnou, základní povahu vnímat. Jinými slovy: jsme zcela nevědomí ohledně toho, co skutečně představujeme. Tato nevědomost umožňuje vzniknout naší zdánlivé identitě, která nás odděluje od zbytku Vesmíru. Díky tomu se ztotožňujeme s naším tělem, které je pouhým nástrojem projevu Jáství či božské jiskry, která existuje v každém z nás. Právě ztotožňování se s fyzickým tělem, s naší myslí a s naší osobností je základním omylem.

Pokud máme vyjmenovat příčiny utrpení, jsou to tyto:

• Člověk ignoruje svou skutečnou, božskou povahu, nesmrtelného ducha, jiskru nebeského Boha Otce, vševědoucího a plného nekonečné blaženosti.
• Díky této nevědomosti se ztotožňuje se svým tělem a osobností, což je jen forma a nástroj, skrze které se projevuje ve světě.
• Z tohoto přilnutí vzniká závislost a odmítání.
• Povaha fyzického světa je proměnlivá a člověk nemá žádnou skutečnou moc nad vnějšími událostmi. Z tohoto důvodu člověk nemůže vždy zabezpečit nebo ochránit věci, ke kterým je připoután, a také se nemůže vždy vyhnout věcem, které odmítá. Takto trpí a prožívá celou škálu negativních emocí jako jsou zklamání, zlost, nedůvěra, žárlivost, hněv, strach, zášť, zatrpklost a nenávist, které se všechny objevují jenom proto, že člověk nemůže dostat co si přeje.
• Nezbytnost udržovat fyzické tělo v co nejlepším stavu až do konce jeho úkolu v současné existenci způsobuje přirozené propojení s tělem a člověk trpí, když je tělo zraněno, nebo je v ohrožení.

Nevědomost a utrpení se takto projevuje skrze čtyři druhy vnitřních pohnutek, které hluboce ovlivňují život člověka:

• Klamný pocit individuality a ega.
  Toto ztotožnění provází všechny činy a vytváří sobeckost a zaslepenost při úspěchu („jsem silný, mocný, inteligentní, uspěl jsem“) a bolest či stud při selhání („zklamal jsem, jsem nemocný“).
• Připoutanost
  Tento aspekt nevědomosti znamená ztotožňování se s příjemnými zkušenostmi, které jsou formovány díky vzpomínkám na události, které vytvořily pro nás přijatelné dojmy.
• Odmítání
  Tento aspekt nevědomosti představuje tendenci hovět si v nepříjemných stavech a vzniká jako výsledek vzpomínek na nepříjemné zkušenosti. Dává nám touhu oponovat, vzdorovat a touhu po pomstě.
• Strach ze smrti
  Jedná se o tendenci lpět na životě, což nás vede zpět k prvnímu bodu: lidé se drží svého ega jako životní bóje na rozbouřeném moři, potlačují svůj strach ze smrti a ztrácí se v prchavé iluzi věčnosti pomíjivého momentu aby zapomněli, místo toho, aby přijali život, evoluci, vývoj své bytosti a svoji roli v pomoci lidstvu v tomto vzestupném smyslu.

To vše se děje, protože si neuvědomujeme určité základní aspekty našich možností jednání v projeveném světě, jako například to, že každá věc nebo jev, kterého chceme dosáhnout, již existuje a bude věčně existovat v makrokosmickém Absolutnu.

Současně si musíme uvědomovat, že každá energie, věc nebo jev patří Vesmíru a my ji můžeme vlastnit pouze dočasně, vyjma našeho bytostného Já. Přicházíme na tento svět bez jakýchkoliv sil či věcí a stejně také odcházíme. Někteří nenabudou majetku dokonce ani během své existence. Můžeme se na to také dívat tak, že si pouze půjčujeme určité síly anebo věci z univerza, projeveného makrokosmu.

Každá věc, jev nebo energie je šířena podle určitého zákona. Neexistuje štěstí, neštěstí nebo náhoda. Zákon karmy, příčiny a následku, se uplatňuje všude a ve všech případech.

Jóga je praktickou filozofií. Nezkoumá pouze proč trpíme, ale také nabízí řešení pro transcedenci tohoto utrpení, abychom mohli kráčet alternativní cestou, mimo protiklady bolesti a potěšení, utrpení a radosti, apod.

Jedním z možných řešení je učit se být méně připoután k hromadění věcí, získávání přátel, k hmotným a sociálním situacím, atd.

Jiný způsob jak směřovat mysl pozitivně je myslet na a vytvářet stavy opačné těm negativním, které v určitý okamžik pociťujeme. Postupně, pokud v tomto vytrváme, budeme svědky toho, jak se naše mysl pozitivním způsobem proměňuje.

Také aspirace k osvobození se z cyklů následných reinkarnací, úplné směřování k božskému a vytrvalá snaha v tomto směru může vyhladit příčinu utrpení a dát vzniknout nevýslovnému štěstí hledání a nalézání Boha.

Uvědomte si příčiny svého utrpení a odstraňte je. Jste tu abyste poznali, že jste dokonale a úplně šťastni. Ať vás nic a nikdo nepřinutí myslet si opak. Objevte Pravdu, protože, jak pravil Ježíš, „Pravda vás osvobodí“.