Původ jógy

Rubrika: Momenty

Autor: Georg Feuerstein

Historie jógy

Navzdory více než stoletému pátrání toho o ranných začátcích jógy příliš mnoho nevíme. Víme, že se zrodila v Indii před 5000 nebo více lety. To ale neznamená, že by jóga byla indická, stejně tak jako elektrický proud či žárovka nejsou židovské, ačkoliv Edison byl žid. Všichni můžeme používat tento vynikající systém, aniž by bylo zároveň nutné blíže poznat indickou kulturu.

Až donedávna se někteří západní badatelé domnívali, že původ jógy spadá do mnohem pozdějšího období, kolem roku 500 p.n.l., do časů Buddhy (prince Gautamy), proslulého zakladatele buddhismu. Ale pak na začátku 20. let minulého století překvapili archeologové celý svět objevem takzvané civilizace Indus, kultury o které nyní víme, že se rozšířila na území o přibližné rozloze 300 000 mil čtverečních (velikost Mexika a Ohia dohromady). Byla to vlastně nejrozsáhlejší civilizace časného starověku. V ruinách velkých měst Mohenjo Daro a Harappa byla objevena v mastku zobrazení, která silně připomínají postavy jogínů. Mnoho jiných nálezů vypovídá o úžasné souvislosti mezi touto civilizací a pozdější společností a kulturou hinduistů.

Civilizace nyní nazývaná Indus-Sarasvati, (podle dvou velkých řek kdysi protékajících severní Indií, v současnosti pouze řeka Indus protékající Pákistánem), měla daleko k primitivní společnosti. Tamější obyvatelé užívali polyfunkční budovy, systém odpadních vod nemající sobě rovna ve starověké římské říši, obrovské veřejné lázně, silnice z pravidelně pokládaných cihel a používali pálené cihly tam, kde to bylo vhodné (tyto technologie jsou nyní tak běžné, že zapomínáme na to, že také museli být někdy vynalezeny). Lidé kultury Indus-Sarasvati byli významným přímořským národem, který exportoval bohatý výběr zboží do Mezopotámie a do jiných částí středního Východu a Afriky. Třebaže se dochovalo pouze málo uměleckých děl, některé z nich jsou ukázkou vynikajících dovedností.

Po dlouhou dobu si učenci mysleli, že tato velkolepá civilizace byla náhle zničena útočníky ze severozápadu, kteří sami sebe nazývali Áryi (arya znamená v sanskrtu "vznešený"). Někteří badatelé dokonce předpokládali, že právě tito bojovní kočovníci "vymysleli" jógu, jiní tuto zásluhu přisuzují lidem Indus. Někteří však berou vznik jógy jako společnou zásluhu obou těchto národů.

Současní badatelé upřednostňují úplně jiný obraz starověké indické historie. Docházejí k závěru, že úpadek měst Indu Sarasvati není důsledkem žádného nájezdu (který se podle nich vůbec neuskutečnil), ale dramatické změny klimatu. Zdá se, že tento zvrat byl způsoben vážnou tektonickou katastrofou, která zapříčinila změnu směru toku řek. Právě toto vedlo k vysychání jedné kdysi z největších indických řek – Sarasvati. Podél jejích břehů se rozkládala početná města a vesnice (doposud bylo rozpoznáno na 2500 takových míst). Vyschlé koryto řeky dnes lemuje obrovskou Tharskou poušť. Bez použití satelitních snímků bychom se o tolika sídlech pohřbených pod pískem nedozvěděli.

Vysychání řeky Sarasvati, které bylo dokonáno někdy kolem roku 1900 p.n.l. mělo dalekosáhlé následky. Zkuste si jenom představit, jaká spoušť by to musela být, kdyby takto třeba vyschla voda řeky Mississipi! Vyschnutí řeky Sarasvati donutilo populaci k migraci do úrodnějších částí země, zejména na východ směrem k řece Ganze a na jih do centrální Indie a Tamilnadu.

A jak nám to pomůže s odhalením historie jógy? Řeka Sarasvati se stala nejopěvovanější řekou v Rig-védách, což jsou nejstarší známé texty v indoevropském jazyce. Jsou složeny z archaických (a složitých) forem sanskrtu a byly předávány ústně mezi četnými generacemi. Sanskrt je jazyk, ve kterém je napsána většina jógických posvátných textů. Patří ke skupině jazyků jako řečtina, latina, francouzština, němčina, španělština a v neposlední řadě angličtina. Tato příbuznost je dobře patrná právě na samotném slově jóga, což je zugos, iugum, joug, Joch, yugo, a yoke v těchto jazycích. Sanskrt je jakoby starším bratrem ostatních indoevropských jazyků.

Pokud Sarasvati vyschla kolem roku 1900 p.n.l. či dříve, Rig-védy musí být staršího data. Pokud je tomu tak, autoři této sbírky hymnů museli být současníky s lidmi civilizace Indu, která prosperovala někdy mezi léty 3000 - 1900 p.n.l. Ve skutečnosti astronomické reference v Rig-védách naznačují, že alespoň některé z celkem 1028 hymnů byly napsány ve třetím, nebo dokonce ve čtvrtém tisíciletí před Kristem.

Pak tedy Áryjové, kteří mluvili sanskrtem a vytvořili Rig-védy, nepřišli z území mimo Indii, aby zničili civilizaci Indus-Sarasvati. Byli tam celou dobu. Jaký byl tedy jejich vztah k lidem Indus-Sarasvati? Zde se názory stále liší, ale rozmáhá se myšlenka, že Áryové a lidé Indu-Sarasvati byli jedni a tytéž. V Rig-védách se nenalézá nic, co by naznačovalo opak.

Ve skutečnosti to vypadá, že Rig-védy a ostatní archaické sanskrtské texty jsou "pohřešovanou" literaturou civilizace Indus. Opačně, archeologické nálezy z údolí Indu a přilehlých okolí jsou nám "pohřešovanými" základy počátků sanskrtské literatury – jak elegantní řešení problému, který tak dlouho sužoval badatele.

Toto znamená, že jóga je produktem vyspělé civilizace, nemající sobě rovna v antickém světě. Přemýšlejte o tom! Jako cvičenci jógy jste naladěni na starověký a uctihodný tradiční proud a díky tomu získáváte i souznění s touto civilizací, alespoň na úrovni srdce.

Indická civilizace může být považována za nejstarší přetrvávající civilizaci na světě. Její současné problémy by nám neměly zastínit pohled na její výjimečnou minulost a na učení, které nám nabízí. Cvičenci jógy mohou mít užitek hlavně z indického dlouholetého experimentování se životem, zvláště v oblasti mystérií mysli. Indická civilizace byla domovem pro velké filozofy a duchovní mistry, kteří svým věděním pokrývají odpovědi na otázky, které jsou dnes stejně tak aktuální jako před tisíci lety.

Velké otázky

Tradiční jóga hledá přesvědčivé odpovědi na takové hluboké otázky, jako např. "Kdo jsem?", "Odkud přicházím?", "Kam směřuji?", nebo "Co musím udělat?". Jsou to otázky, které si dříve či později začne pokládat každý z nás. Nebo alespoň máme na ně své vlastní skryté odpovědi, ačkoliv je nejsme schopni vědomě formulovat. Hluboko vevnitř jsme všichni filozofové, protože všichni potřebujeme dát našim životům nějaký smysl. Někteří z nás odsouvají tyto otázky, aby o nich nemuseli přemýšlet, ale nikdy se jim nepodaří je zcela zapudit. To si uvědomíme velice rychle když například ztratíme někoho milovaného, nebo když musíme čelit vážným zdravotním problémům.

Stejně tak můžeme o těchto otázkách uvažovat, i když jsme docela v pohodě. Nemyslete si, že je potřeba se cítit mizerně. Jóga není zastáncem temných nálad, ale věnuje se vnímání ve všech jeho formách, včetně vnímání sebe sama. Pokud budeme znát z čeho jsme složeni, můžeme žít daleko lépe. Naše sebepoznání nám dá příležitost dělat vědomá a lepší rozhodnutí.

Historie jógy by se mohla skládat z těchto rozsáhlých oblastí:

• Védická jóga
• Období před klasickou jógou
• Klasická jóga
• Období po klasické józe

Tyto čtyři kategorie jsou jakýmsi statickým zachycením toho, co bylo ve skutečnosti v neustálém pohybu – pochodu historie.

Védická jóga

Systémy jógických učení nalezených ve zmiňovaných Rig-védách a v ostatních třech starověkých chvalozpěvech jsou známy jako Védická jóga. Sanskrtské slovo véda znamená znalost či umění, zatímco Rig značí velebení. Rig-védy jsou tedy sbírkou chvalozpěvů k velebení vyšší síly. Tato sbírka je vlastně původním pramenem Hinduismu, který má v současnosti okolo miliardy následovníků. Dalo by se říci že Rig-védy jsou pro Hinduismus to co Kniha Genesis pro Křesťanství.

Ostatní tři védické hymny jsou Yajur-Veda (Umění obětování), Sama-Veda (Umění žalmů) a Atharva-Veda (Umění Atharvany). První obsahuje formule používané knězi během obětování, druhá obsahuje zpěvy doprovázející tento obřad. Třetí je naplněna magickými formulkami pro všechny druhy příležitostí, ale obsahuje také velký počet filozofických hymnů. Je spojena s Atharvanem, slavným knězem ohně, který je vzpomínán jako mistr magických rituálů. Tyto hymny mohou být srovnávány s četnými knihami Starého zákona.

Z toho co bylo řečeno je jasné, že Védická jóga, která by mohla být také nazývána archaická, byla úzce spojena s rituálním životem starých indů. Točí se kolem myšlenky obětování, které je chápáno jako spojení hmotného světa s neviditelným světem duševna. Aby byli obětující schopni vykonat daný precizní obřad úspěšně, museli být schopni soustředit svoji mysl dlouhou dobu. Takovéto vnitřní soustředění za účelem rozšíření limitů běžné mysli je kořenem jógy.

V případě úspěchu byl védický jogín odměněn vizí, nebo zakušením transcendentální reality. Velcí mistři jógy byli nazýváni v sanskrtu rishi. Védičtí mistři byli schopni poznat základní látku existence a jejich hymny hovoří o jejich úžasných tušeních, která nás mohou inspirovat i dnes.

Předklasická jóga

Zahrnuje rozsáhlé období přibližně 2000 let do druhého století n.l. Předklasická jóga přichází v mnoha formách. Nejranější podoby byly stále úzce spjaty s Védickou kulturou obětování, jak je rozvíjena v Brahmanas a Aranyakas. Brahmanas jsou sanskrtské texty vysvětlující védické hymny a jejich rituální pozadí. Aranyakas jsou rituální texty věnující se těm, kdo se rozhodli žít životem poustevníka v osamění.

Jóga nalezla sama sebe s Upanišadami, což jsou gnostické texty vykládající skryté učení o záhladní jednotě a souladu všech věcí. Existuje více než 200 těchto posvátných knih, třebaže pouze hrstka z nich byla napsána před obdobím Budhy (5. stol. p.n.l.). Tyto práce mohou být spojovány s Novým zákonem, který spočívá na Starém zákonu ale současně jej překračuje.

Jedna z nejvýznačnějších jogínských posvátných knih je Bhagavadgíta (Píseň vznešeného), o které velký sociální reformátor Mahatma Gándhí prohlásil:

Když musím čelit zklamání a zdá se mi, že nejsem schopen vnímat byť jediný paprsek světla, navracím se k Bhagavadgítě. Naleznu nějaký ten verš tady, nějaký támhle a okamžitě se začnu smát vprostřed ohromující tragédie - a že můj život byl plný zevních tragédií. Pakliže na mě nezanechaly viditelnou jizvu, vděčím za to učení Bhagavadgíty.

Young India, 1925, pp. 1078-79

Jejím významem má tato práce o pouhých 700 verších možná stejnou důležitost pro hinduisty, jako Ježíšovo Kázání na hoře pro křesťany. Jejím posláním není nastavit druhou tvář, ale aktivně oponovat zlu ve světě. V její současné podobě byla "Gíta" sepsána okolo roku 500 p.n.l. a od té doby je denní inspirací pro milióny hinduistů. Její učení v kostce říká toto: Žít znamená být aktivní, a pokud se chceme vyvarovat obtíží pro nás i pro ostatní, naše konání musí být neškodné a musí také vycházet z ovládnutí ega. Opravdu jednoduché a Bhagavadgíta učí, jak se tímto řídit v denním životě.

Předklasická jóga zahrnuje také mnoho škol, jejichž učení může být nalezeno ve dvou indických národních eposech – Rámajáma a Mahabharáta (ze kterých je vytržena Bhagavadgíta a které jsou sedmkrát rozsáhlejší než Ilias a Odyssea dohromady). Tyto různé školy vyvinuly všechny možné techniky pro dosažení hluboké meditace, skrze kterou mohou jogíni a jogínky transcendentovat své tělo a mysl a objevit svoji pravou přirozenost.