Rozhovor: Marie a Denis na téma Tábor objevování átmanu

Rubrika: Zpravodaj

Autor: Rezonance

Rozhovor s Denisem Sideradisem (2. ročník jógy, karmajogín na táboře objevování átmanu 2017/2018):

Letos ses už druhým rokem zúčastnil tábora Átman jako karmajogín, co tě k tomuto rozhodnutí vedlo?

Tak především loňský zážitek a zkušenost z mého prvního tábora Átman v roli karmajogína. Od toho roku (2016/2017) se totiž tábor začal pořádat na Kubasově chalupě, kde se kloubí nádherná příroda, architektura a energie, a proto si lepší místo pro pořádání tábora neumím představit. Pamatuji si, že mě to tehdy hodně silně vzalo, a užíval jsem si každý den pobytu. Snažil jsem se co nejvíc nasát atmosféru toho místa. Pak byli taky moc příjemní lidé, kteří se mnou v kuchyni vařili, sešli jsme se hodně dobře, legrace a příjemná nálada tam panovala skoro pořád. Plus jako bonus jsem se mohl hodně chutně a ve velkém množství najíst. (smích) Nemůžu ale samozřejmě vynechat krásné meditace, které probíhaly a již tradičně probíhají na nejvyšším místě, v prosklené půdním prostoru obloženém dřevem. Byly pro mě dost intenzivní. Ve volných chvílích jsem se procházel lesy, které jsou v okolí docela husté, a po okrajích nabízejí nádherné a daleké výhledy do okolní krajiny.

Co všechno karmajóga v kuchyni obnáší? Můžeš nám to přiblížit?

Tak samozřejmě hlavně vaření. (smích) Loupání, strouhání, vaření, pečení a smažení... a taky umývání nádobí. Po svém druhém ročníku si uvědomuju, že jsem se na umývání všemožného nádobí specializoval asi nejvíc. (smích) I když hodně toho naštěstí zastává myčka. Jelikož jsme pokaždé byli aspoň ve čtyřech lidech, tak se dala práce příjemně rozdělit. Taky pro mě bylo fajn, moct se zúčastnit rozhodování o tom, co se bude vařit, vymýšlení různých kombinací, tak aby to všem účastníkům chutnalo. Vlastně jsem tak rozhodoval o tom, co budu jíst i já. A myslím, že můžu upřímně a s radostí říct, že odezva strávníků byla prakticky pořád hodně pozitivní. Párkrát se nám i stalo, že někteří lidé si šli přidat i 2x po sobě a nemohli se jídla doslova nabažit. A to vždycky potěší. Jídelníček jsme si jako kuchaři taky mohli navolit sami, samozřejmě s ohledem na rozpočet a návyky lidí okolo (vaří se vegetariánská, a pro některé lidi, kteří si to přejí, i veganská strava), což ale rozhodně nijak neubíralo na bohatosti a množství jídla, spíš naopak.

V rámci karmajógy jsi občas měl i přístup na meditace, máš z letošního tábora nějaké zajímavé prožitky?

Je pravda, že ve volném čase jsme se mohli účastnit meditací pro nalezení božského Já, átmanu sami v sobě. Letos jsem měl výrazně hlubší prožitky než loni, jelikož už jsem věděl, co mě čeká, a taky jsem se dokázal hlouběji nacítit a zvnitřnit. Nejintenzivnější stavy se podobaly jakémusi éterickému orgasmu. Projížděla mnou energie od spodu nahoru, a zastavovala se někde v krku. Zřejmě mám ještě bloky, které ji nepustily až do hlavy. Ale vnímám to hodně pozitivně, protože na mém prvním ročníku jsem tohle vůbec necítil, takže se zřejmě otevírám. (úsměv)

Máš pocit, že tento zážitek nějak ovlivnil tvůj každodenní život?

Asi úplně neumím posoudit, jestli přímo každodenní život, ale rozhodně mi toho oba ročníky hodně přinesly. Dozvěděl jsem se spoustu nových informací, které bych jinak sbíral o hodně delší dobu. Taky to prohloubilo vztahy s ostatními lidmi, které jsem občas zahlédl někde jinde, ať už na jiných akcích nebo přímo na kurzech. Tento rok nás navíc překvapili jogíni z Maďarska, kteří na tábor spontánně zavítali, a se kterými jsem zároveň byl již na karmajóze na mém prvním táboře v Costinești v létě v Rumunsku. Bylo hezké sledovat, jak se to všechno propojuje. Takže vlastně ano, můžu říct, že zážitek z tábora ovlivnil můj každodenní život. Prohloubily se vazby, chápání a vztahy, což se projevuje v mém životě skoro pořád.

Jak vnímáš po své zkušenosti karmajógu ty sám? Co pro tebe karmajóga znamená?

Karmajóga je pro mě způsobem, jak něco někomu přinést, nějakou hodnotu. Cítím radost, když na ostatních vidím, že jim jídlo chutná, když můžu pomoct v tom, aby se akce typu tábora Átman mohla konat. Karmajógu vnímám jako činnost, díky které můžou vznikat zážitky. Ať už je to zážitek z jídla, které pomáhám uvařit, nebo třeba z přednášek, které pomáhám překládat. Mám prostě radost, že můžu být součástí.

Doporučil bys lidem účast na karmajóze, a pokud ano, tak proč?

Tak za sebe rozhodně doporučil. Ať už z důvodů, které jsem popsal, tedy v roli karmajogínů, tak kvůli tomu, co přináší samotná účast na táboře. Já sám jsem ještě tohle neokusil, ale jogíni a tantrici, kteří již ano, by mohli vyprávět hodiny... (úsměv)

Kromě všeho hlubokého a vnitřního a nadpozemského, co můžete na táboře zažít, vám pobyt na něm přinese ještě jednu další hodně příjemnou věc. A to je absolutní a naprosto nádherný klid, který trvá prakticky celou dobu tábora. (úsměv) Na táboře se totiž, s výjimkou kuchařů a organizátorů, nesmí mluvit, což dává prostor k zaměření se do sebe samého a prostému vnímání. To je něco, co vám při každodenním běžném životě není jen tak umožněno. A i proto stojí určitě za to se tábora zúčastnit.

Více o Táboru objevování átmanu zde.