Sedm důvodů pro provádění karmajógy

Rubrika: Podněty

Autor: Monica Dascălu

Karmajóga je cestou odpoutaného jednání, které aspirantovi umožňuje ladit se (vytvářet rezonanci) spontánně na univerzální duchovní energie.  Prováděním denních činností nebo společenských povinností bez připoutanosti a touhy po obdržení výsledků/ovoce svého jednání, karmajogín neustále tříbí svou mysl a urychluje vnitřní vývoj.

Karmajóga – jóga odpoutané činnosti – je jednou z hlavních forem jógy. Cílem této duchovní praxe je spojení s Bohem, duchovní osvobození a konečná realizace. Karmajogín by měl mít tento vysoký cíl neustále na paměti a měl by si být vědom toho, že ve skutečnosti vše, co zdánlivě koná pro ostatní, dělá pro své vlastní dobro, jelikož sám je hlavním příjemcem svých blahodárných činů, pokud tyto jsou správně integrovány podle karmajógy.

Skutečný jogín, upřímný a zapálený duchovní aspirant, je ten, kdo se snaží transformovat každý den, byť jen o trochu, aby byl večer o krůček dále než ráno, blíže svému cíli, blíže Bohu. Obzvláště takovýto jogín ocení hodnotu karmajógy, jelikož tato privilegovaná cesta mu umožní transformovat se velice rychle a uvědomit si ryzost své proměny.

Karmajóga se liší od jiných forem jógy tím, že v ní necvičíme nějaké techniky, ale místo toho specifickým způsobem duchovně integrujeme naši každodenní činnost. Klíčovým prvkem karmajógy je tzv. „věnování“.

Věnování je aktem, ve kterém lidská bytost předem věnuje veškeré ovoce (následky) svých činů Bohu Otci (Šivovi, Velké kosmické mocnosti aj.). Věnování musí být vždy provedeno před začátkem našeho jednání. Praxe jógy doporučuje vždy provádět věnování hlavních denních činností a aktivit, které plodí významné karmické důsledky. Abychom zajistili harmonický průběh a duchovní integraci různých aktivit a momentů našeho života, můžeme rovněž provést i věnování určitého místa (např. věnování prostoru, ve kterém se má odehrát nějaké zasvěcení) či věnování časového období, ve kterém se daná činnost bude odehrávat. Je také možné provést dopředu věnování prospěšných aktivit, které hodláme vykonat v blízkém časovém období (např. ráno provádíme věnování celého dne, což by mělo být dobrým zvykem každého jogína). I když provedeme toto povšechné věnování, je stále vhodné pro důležité činnosti během dne provést samostatné věnování.

Sedm důvodů pro provádění jógy odpoutaného konání

1. Karmajóga nám pomáhá velice rychle se transformovat a uvědomovat si, do jaké míry skutečně naše duchovní praxe nese plody a nakolik v nás vyvolala dlouhodobou proměnu.

„Nestačí být dobrý, je třeba být dobrý v něčem“ – karmajóga nás učí stát se opravdu v něčem dobrými. Výsledky jsou přitom měřitelné, nejen smyšlené!

2. Karmajóga nám pomáhá překlenout „propast“ mezi naší duchovní praxí a zbytkem života (rodina, práce, ostatní oblasti a povinnosti). Řada jogínů na své cestě vnímá jistou oddělenost duchovního tréninku od ostatních aspektů svého života, což pro ně může být kritické, bolestné a vyvolávající disharmonii, kvůli které pak trpí pocitem, že, bez ohledu na svoji námahu je jejich výsledný pokrok jen velmi malý.

3. Duchovní vývoj je tvořen nepřetržitým úsilím, během kterého se v určitých výsostných chvílích přibližujeme vrcholu duchovních zkušeností a osvíceným stavům (například během některých duchovních exemplifikací), po jejichž odhalení musíme vynakládat vytrvalé a neúnavné úsilí, aby se tyto stavy ustálily. Z určitého hlediska můžeme popsat duchovní osvobození jako nepřetržitý stav vrcholné duchovní zkušenosti. Jógová pojednání navíc kategoricky zmiňují nezbytnost každodenní duchovní praxe, aby byly minimalizovány protichůdné účinky (ne že bychom nutně postupovali zpět, když necvičíme, ale je tak nemožné dosažené stavy udržet). Karmajóga nám může enormně pomoci k tomu, abychom se těmto výkyvům, které jsou do určité míry přirozené a nevyhnutelné, co nejvíce vyhnuli.

4. Karmajógu je možné provádět nonstop. Nezná žádné prostoje, promarněný čas, nudu či zbytečnou činnost. Každičký okamžik života může být využit pro duchovní růst. Samozřejmě existují i jiné formy jógy (např. džňánajóga) a vytříbené techniky, které nám umožňují provádět jógu po celý den, příkladem může být bytí v přítomném okamžiku, udržování perspektivy posledního pozorovatele aj., avšak ze všech těchto metod je karmajóga nejsnazší a nejpřístupnější. Aby jogín mohl zdárně provádět např. džňánajógu, potřebuje přinejmenším 10 let jógové praxe, aby jí správně porozuměl a dokázal příslušné metody aplikovat.

5. Karmajóga pomáhá v dosažení výjimečných úspěchů. V případě správné a příkladné integrace našich činností v souladu s principy karmajógy těžíme z velmi dobré integrace duchovní podporu a množství energie. To nás může dovést k neobyčejným výsledkům, obzvlášť pokud jsme vytrvalí a sledujeme ušlechtilý vyšší cíl.

6. Karmajóga nám umožňuje dosáhnout vnitřního naplnění bez ohledu na naše společenské postavení a zjevnou důležitost, či naopak nedůležitost toho, co děláme. Třebaže naše povinnosti mohou být malé a naše role podle všeho zanedbatelná, její skutečný význam pro nás bude s prováděním karmajógy vždy zřejmý a bude nás naplňovat. Budeme tak vždy tou pravou osobou v pravý čas na pravém místě, což samo o sobě je výtečné.

7. Karmajóga pomáhá stmelit duchovní skupinu a probudit v jejích členech opravdové duchovní bratrství. Sjednotit se jen pomocí společné diskuze či cvičení ve skupině je mnohem těžší. Skupina se totiž mnohem snadněji semkne při provádění nějaké společné činnosti.

K těmto důvodům dodejme, že praxe karmajógy v nás také probouzí některé základní kvality, jako je obětavost, odříkání, odpoutanost, altruismus, laskavost či pokora. Každý, kdo tento systém skutečně praktikuje, brzo odhalí desítky dalších výhod této tisícileté praxe, které všechny tvoří velmi přesvědčivé důvody pro cvičení jógy odpoutané činnosti.

Pro hlubší seznámení s karmajógou doporučujeme studium textu „Karmajóga – jóga denního života“.