Síla přitažlivosti a božská hra polarity ve vztahu (1)

Rubrika: Duchovní pár

Autor: Advaita Stoian

Ať už si to připouštíme nebo ne, zamilovat se a milovat je jedna z nejhlubších tužeb naší duše. Tato potřeba přitom vůbec nezáleží na našem vzdělání, pohlaví, národnosti nebo na naší víře, protože milovat je jedna z nejpodstatnějších životních zkušeností, která nám dává zakusit, proč stojí zato žít.

Nabízí se proto otázka, proč dnes tolik lidí ve vztazích strádá? Není snad právě milostný vztah tou nejlepší příležitostí a současně podkladem pro to, abychom naplno prožívali lásku a všechny její zázraky? A když už (vědomě nebo nevědomě) tolik toužíme po lásce, proč je tak snadné se zamilovat, ale tak obtížné si aktivní lásku udržet?

Příčinu této zdánlivě paradoxní situace můžeme vystopovat v jedné z nejpodstatnějších charakteristik lidského života, která je současně jedním z nejdůležitějších principů milostného vztahu. Bez něj bychom se nikdy nezamilovali, nikdy bychom nebyli přitahovaní k dalšímu člověku ani bychom nikdy nemohli mít vztah. Nazývá se polarita a je spjatá s tajemstvím přitažlivosti. Princip polarity je v tantře nesmírně obsáhlé téma a zkusit ho popsat v jediném textu je skutečná výzva. Následující článek proto prosím považujte za zevrubný úvod do principu polarity a do jeho významu ve vztazích.

Všichni dobře víme, jaké je to na začátku nového vztahu. Známe tu opojnou intenzitu a závrať, kdy jsme k sobě vzájemně mocně přitahovaní, naše srdce jsou otevřená dokořán a cítíme silný erotický náboj a bezpodmínečnou lásku. Právě v tomhle okamžiku se polarita ve vztahu ukazuje ve svém největším lesku… ale jen pro vnějšího pozorovatele. Oba zamilovaní nevnímají mechanismy polarity, protože jsou plně zaujatí nádhernými účinky této hry, která jim tak vlastně obratně zastírá zdroj a „motor“ jejich vzájemné vášně a přitažlivosti.

Konzumní přístup a ignorování tohoto působivého mechanismu ale způsobí, že původně tolik intenzivní vzplanutí postupně slábne. Ze stejného důvodu se tak často stává, že ideální období zamilovanosti na začátku vztahu předčasně (a neslavně) končí. Může být těžké to přijmout, ale jsme to my, kdo tuto jiskru nevědomky udusili – podobně jako když z nevědomosti nedokážeme správně používat motor.

Těm, kteří tomu dokáží porozumět, ale tantra ukazuje, že věci se vždycky nemusí dít tímhle způsobem. Tajemství přitažlivosti ve vztahu spočívá v tom, že neustále vědomě udržujeme bouřlivou polaritu v tomto vztahu. Díky tomu vzniká skutečná dynamika, energická hra mužské a ženské polarity. Sílu této polarity můžeme ovlivnit tím, že k ní přistupujeme vědomě, což nám dává kontrolu nad samotnou dynamikou našeho vztahu a pro celý náš život to má dalekosáhlé důsledky.

Co je to polarita?

Polarita je relace daná přítomností nebo projevem dvou protikladných nebo kontrastních principů anebo tendencí. Je to rozdílový potenciál mezi dvěma póly, které se této relace účastní. Polarita je nejjednodušším a nejsilnějším zdrojem energie. Vezměme si jako příklad obyčejnou baterii. Všichni víme, že má kladný a záporný pól. Síla baterie je daná rozdílem potenciálů obou jejích pólů a tím, kolik energie je na každé straně nashromážděno. Díky tomu může (zjednodušeně řečeno) baterie pohánět nějaký stroj. Když je baterie vybitá, znamená to, že na obou stranách zůstalo už jenom málo energie.

Tantra se dívá na celý stvořený vesmír jako na výsledek dynamické interakce dvou pólů – plus a mínus, mužského a ženského, jang a jin. Dokonce i na úrovni atomových částic najdeme dvě síly, které na sebe reagují a které jsou vzájemně propojené, čímž současně vytváří dynamiku všeho hmotného. V celé sféře od kořenů hmoty až po výšiny ducha je dynamika Stvoření poháněná interakcí mezi dvěma póly. Kdyby tahle dynamika nebyla, neexistovali bychom ani my, ani cokoli jiného. Nejzřetelnější a pro nás nejbližší vyjádření této dynamické povahy skutečnosti je hra mezi mužem a ženou, tedy mezi mužským a ženským principem, v polárně opačném vztahu v páru.

Polarita a přitažlivost ve vztahu

Každá milenecká dvojice na této planetě je z tohoto úhlu pohledu miniaturní kopií makrokosmu, který utváří všechno, co se odehrává v miniaturním vesmíru tohoto páru. Pokud budeme vztah chápat jako jednotku (mikrokosmos, který zrcadlí celý makrokosmos), můžeme v něm pochopit všechno.

Jádro polárně opačného vztahu v páru tvoří láska a síla, kterou láska vyvolává. Láska má důvody, kterým mysl nerozumí, nechává postupně naše srdce růst, obsáhnout jeden druhého a překonat hranice našeho ega, které jsme sami vytvořili. Ale kořenem přitažlivosti, zvlášť té milostné uvnitř vztahu, je polarita. Motorem přitažlivosti, který v páru udržuje tok vzájemné lásky, je hra polarit – souhra mužského a ženského. Z polarity vzniká život a polarita taky všechno podporuje.

V tantře je polarita známá jako hra mezi Šivou a Šakti, mezi univerzální mužností a ženskostí. V lidském nitru si můžeme tuhle hru polarit uvědomit například jako souhru mezi schopností provádět syntézu a analýzu nebo jako rovnováhu mezi sympatickým a parasympatickým nervovým systémem a podobně. Ale nejsnadněji můžeme polaritu v lidském měřítku vnímat uvnitř milostného vztahu, protože v milostném vztahu je specifická polarita každého účastníka značně posílená.

Přitažlivost vyvěrá z polarity. To je důležitý esoterický klíč, který může objasnit velkou spoustu věcí v našich životech. Pokud chceme vyvolat přitažlivost, řešením je intenzivní polarita. Ta pohání nejenom život v páru, ale taky všechny jevy, které chceme v páru nebo v individuálním životě ovládnout. Intenzivní polarizace zrychluje tempo transformace a taky posiluje naši schopnost tuto transformaci kontrolovat.

Polarita – tajemství dlouhodobých vztahů

Z tohoto úhlu pohledu spočívá tajemství dlouhodobého a přitom neustále intenzivního vztahu v udržování hry polarity. Projevy lásky umocněné silnou polaritou jsou velice živé a stabilní, milenci se stávají ve svých emocích velmi štědří a přejí si sdílet vzájemnou lásku s celým světem.

Když ale polarity ubývá, zmenšuje se i vzájemná přitažlivost, prohlubují se problémy, transformace se zpomaluje a život začíná ztrácet svoje barvy. Všichni jsme to v nějaké podobě už někdy zažili: najednou si u druhého všímáme věcí, které v něm sice byly přítomné i dřív, ale teď je už nedokážeme dál přijímat, nedokážeme je totiž transfigurovat. Potom obyčejně muž začne být líný a žena povrchní, hyper-nabitá baterie, kterou ti dva spolu vytvořili na začátku, se dostává prakticky na nulu. Co se dá v takovém případě dělat?

Z vlastní zkušenosti vím, že do míry, do jaké si to oba milenci přejí, je možné původní jiskru lásky ve vztahu vždycky znovu obnovit, pokud zároveň oba vědí, jak prakticky používat poznatky ohledně polarity. Já a moje žena jsme to v našem vztahu museli udělat opakovaně. Hned co jsme byli zasvěceni do tajemství polarity, neustále jsme plamen svého vztahu znovu a znovu obnovovali, dokud jsme se nemilovali se stejnou intenzitou, jako když jsme byli ještě teenageři. Tímhle způsobem obnovené pocity lásky, které by jinak už dávno zůstaly pohřbené, jsou darem mládí, kterým se obdarováváme vzájemně – a jsou darem i našemu vztahu. Možná je to vůbec ten nejdůležitější dar, jaký jsme si kdy dali.

Abychom mohli znovu zažehnout vášeň ve vztahu, je potřeba (znovu) nabít baterii, to znamená obnovit nebo dokonce zesílit vzájemnou polaritu. To má skoro zázračné účinky: zjistíme, že láska, kterou jeden ke druhému chováme, není mrtvá, že je jen oslabená nedostatkem síly a pohřbená pod zplodinami, které produkuje naše mysl. Jakmile sílu ve vztahu obnovíme, naše láska zase vylétne k nebesům duše, vysoko nad všechny problémy, a pomůže nám často i nalézat nová východiska. Dává nám to pocit znovuzrození intenzivní lásky, který se podobá pocitům na počátku vztahu, kdy jsme zamilovaní.  

Když polaritu oslabíme, baterii vybijeme a všechno, co na ní záviselo, ochabne a ztratí se. Ne snad proto, že bychom si dotyčnou věc už nepřáli nebo ji už nepotřebovali, ale prostě proto, že nemá dost hnací síly. To je jedno z nejlépe střežených tajemství vztahů. Vztah je baterie síly, která může být znovu a znovu „dobíjena“, pokud víme, jak to udělat. Když tohle tajemství uvedeme do praxe, budeme moci prožívat dlouhodobé a přitom hluboce naplněné a neuvěřitelně šťastné vztahy.

Komplementarita pohlaví vs. rovnost pohlaví

Úlohu pohlaví jsem podrobně zkoumal jak v životě, tak ve svém vztahu s manželkou. Adina a já se jeden od druhého z mnoha úhlů pohledu hodně lišíme, ale právě to vždycky pohánělo motor polarity mezi námi a vždycky to bylo a pořád je důvodem, proč mezi námi neustále existuje vzájemná fascinace, vášeň, přitažlivost a láska. Na úplně stejném principu funguje polarita i mezi jevy vesmíru. Veškerý dynamismus se pokaždé odvíjí od dvou komplementárních pólů, které se doplňují a současně se navzájem posilují.

Na tom, že dva póly jednotného silového systému (jako je třeba baterie) musejí být odlišné, nevidíme nic divného. A přesto na to v běžném životě tak často zapomínáme.

Pokud chápeme roli polarity a komplementarity mezi mužem a ženou špatně, vede to k nedostatku dynamiky ve vztazích, k nízké vzájemné přitažlivosti a v konečném důsledku k neschopnosti vůbec být ve vztahu. Tím, že zdůrazníme polární odlišnosti existující mezi muži a ženami, se nedostáváme do konfliktu, jenom odhalujeme přirozeně existující komplementaritu. Muži a ženy jsou prostě jiní, přitom ani jedno pohlaví není lepší než to druhé. Dnes se místo toho, abychom se snažili porozumět těmto odlišnostem a díky tomu dokázali lépe chápat jeden druhého i svoji roli, snažíme srovnat podmínky pro všechny. A to je chyba.

Potýkáme se až s obsesivní snahou o rovnoprávnost pohlaví, která ale v důsledku vede jen k genderové neutralitě. Jako reakce na útlak jednoho z pohlaví, který bohužel přetrvává v některých cizích kulturách (kde se společnost snaží tímhle způsobem vypořádat s příliš silnou přitažlivostí, která pramení z přirozeného výskytu vyvážené polarity), zachvátila západní kulturu móda jednopohlavnosti (unisex). Ve snaze zbavit se všech negativních dopadů této síly se tak nevědomě pokoušíme odstranit přímo její zdroj v našich životech. Je to, jako bychom chtěli vyndat z notebooku baterii, abychom se vyhnuli pokušení dívat se na internetu na porno… A problémy narůstají i s tím, jak se potom snažíme vypořádat s negativními vedlejšími účinky svého chybného postoje.

Není vůbec nic špatného nebo chybného na tom, když připustíme základní rozdíly mezi mužem a ženou, pokud zároveň s tím budeme tyto odlišnosti kultivovat takovým způsobem, který přisuzuje každému pohlaví jeho správné místo. To je taky mnohem elegantnější řešení problému nerovnoprávnosti pohlaví, které navíc mužům i ženám umožňuje získat životní lekce, které se tu mají naučit, místo aby jim poskytovalo záminku, jak schovávat potřebu těchto životních lekcí za nepochopení problému role pohlaví.

Všechny individuální důsledky mylného postoje k významu pohlaví dohromady vyvolávají ještě větší problém: společnost bez polarity, tedy bez napětí mezi protipóly, které se přirozeně objevuje mezi pohlavími, je společnost bez síly a beze smyslu. Navíc může být velice snadno za různými účely manipulována.

Důsledky opomíjení nebo nepochopení polarity

Hra polarity a její vyjádření v lidech prostřednictvím různých projevů pohlaví dnes paradoxně představuje jedno z témat, jimž lidé nejméně rozumějí. Ohledně role pohlaví je společnost hodně zmatená, důležitost a skutečný význam pohlaví jsou skoro úplně zapomenuté. Bude možná snazší obnovit tající ledovce než dát do pořádku chaos, který obklopuje vztahy a problémy týkající se pohlaví – vztahy tají totiž mnohem rychleji. Je to velká globální krize, protože tohle téma se týká značné části populace ve stejném okamžiku.

Spousta lidí, ať už proto, že věc nechápou, nebo protože chtějí vypadat zajímavě, dnes spekuluje nad možností polarity, která se vymyká přirozenému řádu. Dělají to, aby se cítili výjimeční nebo aby uspokojili zdánlivě progresivní trendy. Následky podobných hrátek jsou ale mnohem závažnější, než si dokážeme představit.

Místo abychom se snažili zůstat v této oblasti nutně „politicky korektní“, měli bychom ponechat vztahům jejich přirozené místo a měli bychom se jim učit! Vztahy jsou založené na podobnosti s vesmírem, a proto nám ani nepřísluší do nich zasahovat, aspoň ne tímhle způsobem.

Můžeme vyjmenovat některé důsledky, ke kterým vede ignorování nebo chybné chápání univerzálního principu polarity:

• oslabené vztahy
• chabá přitažlivost mezi milenci
• neschopnost najít si milenku nebo milence, jakou nebo jakého bychom si přáli
• duchovní degenerace
• obecný zmatek ohledně smyslu života
• utrpení a nemoc

(pokračování příště)