Zvláštní forma sugesce, která začleňuje lidské vlastnosti spočívající v možnosti ovlivňování své vlastní psychiky a fyziologických stavů na základě myšlenky nebo mentálního pevně vizualizovaného obrazu, který vytvoří okamžitě vytříbené jevy rezonance s určitými subtilními energiemi z makrokosmu.

Na rozdíl od spontánní autosugesce a od té, která je vyvolána zvenku, prováděné dostatečně silnou osobou, vědomá autosugesce je proces mobilizace mysli a psychiky prostřednictvím představivosti, prováděná v určitých podmínkách s nižší volní účastí anebo má za cíl polepšení a udržování stavů zdraví, které je ohroženo, anebo ve směru polepšení a odstranění stavů psychofyziologické nepohody. Vysvětlení jevu spočívá ve specifické síle indukce - opravě a kontrole mentalizace (představování nebo myšlenky), které se stane převládající (soustředění subtilní energie v určitém bodě, ohnisku, čakře), potlačení bližších ohnisek, a může zároveň vyvolávat jakoukoli jinou reakci, oddělenou od ostatních vlivů.

Ačkoli působí stejné podvědomé mechanismy jako v případě sugesce, autosugesci (která předpokládá i zvyk) chybí řada vedlejších faktorů: subtilní emoční nabíjení, přesvědčení z vnějšího přesvědčení subjektu. Autosugesce vyrovnává tyto zdánlivé nedostatky možností nezávislého cvičení (které umožňuje rezonanci s určitými subtilními energiemi z Makrokosmu pomocí našich vlastních možností vědomě začleněných) ­tréninku, skrze který se jogín stane vlastním pánem a vlastním léčitelem.

Další možností přijetí této metody je skutečnost, že je léčivou a hluboce přirozenou. Má původ v jogínské praxi. Autosugesce dokazovala výkon v opravování vlastní mysli ve sféře vitálních procesů. Je doporučována jako metoda zvyšující odolnost proti špatným stavům nebo se používá jako léčivý nástroj. Základy této metody používal a léčivě uplatňoval nezávisle na jiných psychoterapeutických metodách chemik a lékárník Francouz Emile Couve (1851-1926). Autosugesce se vyvolává skrze složitý sled následujících základních zákonů:

• jakýkoli obraz, touha, nápad má tendence se úplně integrálně uskutečnit skrze transformace, sublimace nebo potlačování energie
• dříve nebo později se uskutečňuje přesný obraz, touha nebo nápad, který v nás určitou silou převládá
• naše pevné přesvědčení spolu se soustředěním mysli vyvolává proces sugesce díky faktu, že pohotově neutralizuje opačné sugesce
• když jsou obraz a vůle lidské bytosti v protikladu, představivost vždycky vyhraje, její síla je přímo úměrná dvojnásobku vůle. Pokud představivost a vůle jsou v naprostém souladu, zdvojnásobí se (zákon výsledku proti úsilí, jinak řečeno zákon přizpůsobené síly).

Princip jogínské metody lze shrnout takto: „Když převládají v mysli dva nápady, prohraje ten, jehož nevědomé prostředky uskutečnění budou paralyzovány vědomými prostředky uskutečnění druhého nápadu, kterými vůle nahradí prostředky nevědomé. A nápad, který nakonec vyhraje, stane se pro nás pravdou a bude mít tendenci transformovat se v čin.“

Takže jogínská metoda vědomé autosugesce spočívá v nenásilném soustředění na jedinou myšlenku, touhu nebo obraz a její udržování a opakování. V tomto směru existují všeobecné jogínské metody a podle různého psychosomatického utrpení se aspirant jógy může obrátit na určité speciální velice účinné autosugesce. Tento způsob se učí pod dohledem dobrého učitele a potom se praktikuje individuálně do chvíle, než se přemění na blahodárný zvyk. Přirozené jogínské metody autosugesce vyvolaly rozruch po celém světě v posledním desetiletí 20. století. Pak začaly být uplatňovány díky své jednoduchosti a mimořádné účinnosti ve spoustě nemocnic v Evropě i v USA.

Posléze se k jogínským metodám autosugesce připojila různá vylepšení, která spočívají ve fixaci určitých různých barevných světelných bodů (subtilní blahodárné proudy) anebo v soustředění se na geometrické obrazy, které umožňují styk s určitými sférami sil z Makrokosmu, na které se soustřeďujeme pomocí nepřerušeného pohledu anebo skrze vyvolání mentálních blahodárných obrazů.

Zúročení terapie skrze tvořivou autosugesci jsou mnohá. Převážně jsou používána v nižším stavu a v neuróze. Blahodárná autosugesce (jako osobní způsob naladění a udržování rezonance s určitými subtilními, harmonickými energiemi z makrokosmu) je vlastnost lidské psychiky, kterou můžeme využívat co nejčastěji na maximum, s cílem vyrovnání života a polepšení našich běžných činností, včetně těch špičkových. Tvořivá autosugesce nám umožňuje rovněž probuzení a zlepšení paranormálních psychických schopností. V závěru můžeme říci, že tvořivá autosugesce je všeobecná lidská vlastnost, která je ale rozdílně rozvíjená, a že můžeme provádět sugesci sami na sobě nebo se ovlivnit mimo obvyklé hranice příkazu sobě samotnému a „sebeopravování“. Jogíni vysvětlovali jev skrze specifickou sílu indukce, rezonance, opravení a kontroly myšlenek. Jogínská praxe dokazuje mimořádné výsledky procesu autosugesce, která umožňuje dokonce i rozšíření myšlenkového „sebeopravení“ mimo sféru vitálních procesů.

Ostatně blahodárná autosugesce v dnešní době upoutala pozornost lékařství, také psychosomatického, protože se díky tomuto jevu u některých subjektů stává, že rozvine klamné organické symptomy (hlavně v rámci hysterií). U nemocného se zhorší nebo zlepší stav, dokonce se léčí choroby, podle způsobu, jak je autosugesce prováděna, démonicky či blahodárně. Mimo jiné je to právě to, co způsobilo, aby autosugesce byla přijímána i jako důležitá metoda při psychoterapii. Sleduje se ovšem nalezení takové formy autosugesce, která umožňuje rovněž, aby rostla odolnost proti chorobám, a přispívá k rychlému uzdravení.

Osobní přechod od sugesce k autosugesci předpokládá nejčastěji proces zvyku, který je v tomto směru nutně potřebný. Těm, kteří provádějí správně autosugesci, přichází zjevné, že lékařská hypnóza už není třeba, jestliže subjekt převezme léčení skrze autosugesci, což je doporučováno. Z tohoto hlediska jogíni ukazují, že lidé jsou velice rozdílní. Za podmínky zvýšení důvěry v sebe sama, osobní schopnost autosugesce může být dosti zvětšená.

Pro provádění co nejlepší autosugesce se doporučuje v tomto směru intenzivní soustředění pozornosti, mimořádné citové uvolnění, odpoutanost psychiky od příznaků choroby, optimistická nálada, úplná důvěra v léčení, vyhýbání se přílišnému užívání prášků atd. Protože jev autosugesce, který vyvolává neustálé vytříbení procesu rezonance s různými subtilními energiemi z makrokosmu, působí na všechny aspekty života a naše každodenní činnosti, tyto jevy a metoda byly v posledních desetiletích prozkoumány a uplatňovány s cílem zlepšení a vyrovnání osobního života, a ke značnému zvýšení efektivity v činnostech, hlavně těch špičkových. V tomto směru je názorný jogínský trénink uvolnění, který způsobuje, že se naladíme na subtilní vitalizující energii z makrokosmu.