Bódhisattva znamená v českém překladu „bytost z duchovního hlediska probuzená“. V buddhismu mahájány je bódhisattva bytost, která silně touží dosáhnout buddhovství skrze vykonávání a systematické zvětšování svých ctností a dokonalých vlastností (paramita), která se vzdává radostí nejvyššího osvobození (nirvána) tak dlouho, dokud všechny ostatní lidské bytosti nebudou úplně duchovně probuzeny a osvobozeny z řetězů ignorance a egoismu.

Duchovní stav hluboké slasti, úžasu a obdivu. Extáze je mentálně vytříbený, nádherně intenzivní citový stav oceánské blaženosti a nepopsatelné nebeské radosti, v nichž se jedinec vnitřně rozpíná v závratném štěstí. Extáze provází spojení duše člověka s Bohem, nekonečnou existencí a božskou dokonalostí. 

První božství z trimúrti, hinduistické trojice, která obsahuje Bráhmu, Višnua a Šivu. Bráhma je projev Boha v jeho aspektu tvořitele vesmíru. V prvním období byl uctíván stejně často jako Višnu a Šiva. Avšak v moderní Indii není bráhmanismus tak rozšířen jako višnuismus, šivaismus a šaktismus. Bráhma je součástí iluze (májá), která patří k projevenému, a proto si ho nikdy nesmíme plést s brahman. Je obecně vyobrazován se čtyřmi obličeji a se čtyřmi pažemi, ve kterých drží symboly, mezi nimi Védy a růženec.

viz SEXUÁLNÍ KONTINENCE.

Neměnné a věčné Absolutno. Nejvyšší a nedualistická realita ve Védántách. Coby stav čisté transcendence nemůže být brahman vyjádřen slovy ani myšlenkami. Velký osvobozený mudrc Šrí Rámakršna často říkával: „Žádný jazyk brahmana ještě nikdy neposkvrnil“.

Spisovně „blaženost brahmanu“. Podle názoru Védánty, brahman je nejvyšším absolutním vědomím a čistou neomezenou věčnou blažeností, protože on je nad jakýmkoliv párem protikladů.

Je definována jako sui generis „otvor“ či „brána“ (randhra) člověka k Bohu (Brahmanu). Brahmarandhra představuje vyšší subtilní vyústění základního energetického kanálu lidské bytosti (sušumná nádí), otvor nacházející se na subtilní úrovni na temeni hlavy v oblasti zadní fontanely. Brahmarandhra je branou, kterou na konečné úrovni jogínovo vědomí zcela opouští vše projevené, přechází za tři světy (fyzický, subtilní a kauzální) a proniká do neprojeveného.

Bratrství (latinsky „fraternitas“) je úzkým, bratrským spojením mezi osobami, kolektivy nebo národy, které sdílejí společné ideály a aspirace.

Vyjadřuje ženskou stránku Buddhy. Je jedním ze základních pojmů jógové tradice i tradice sámkhja a také védánty. Poprvé se objevuje v Katha upanišadu (III, 3). Ve svém prvotně technickém významu buddhi znamená „první produkt“ nebo „rozvinutá část přírody“ (prakrti). Buddhi je tedy nejvytříbenější a nejjednodušší formou existence, která na základě svého pozdějšího vývoje dává zrod všem ostatním kategoriím existence (tattva), a to jak hmotným, tak psychickým. Buddhi, které se podobá pojmu nús v novoplatonismu, se v některých tajných jógových textech nazývá také linga, lingamátra či dokonce sattva.

Náboženství Buddhy. Jedno ze třech velkých náboženství světa, Buddha Šákjamuni ho založil v 6. - 5. století před naším letopočtem. Jako odpověď na otázky: „Jaká je poslední příčina připoutání živé bytosti v cyklu znovuzrození - sansára?” a „Jaké jsou způsoby osvobození se a vyhnutí se tomuto cyklu?“ – základní otázky všech indických filozofií v době Buddhy. Buddha prohlásil čtyři ušlechtilé pravdy, podstaty jeho doktríny, tak jak mu přicházely ve chvíli osvícení (bódhi).