Vyjadřuje ženskou stránku Buddhy. Je jedním ze základních pojmů jógové tradice i tradice sámkhja a také védánty. Poprvé se objevuje v Katha upanišadu (III, 3). Ve svém prvotně technickém významu buddhi znamená „první produkt“ nebo „rozvinutá část přírody“ (prakrti). Buddhi je tedy nejvytříbenější a nejjednodušší formou existence, která na základě svého pozdějšího vývoje dává zrod všem ostatním kategoriím existence (tattva), a to jak hmotným, tak psychickým. Buddhi, které se podobá pojmu nús v novoplatonismu, se v některých tajných jógových textech nazývá také linga, lingamátra či dokonce sattva.

Druhý význam pojmu buddhi je „schopnost moudrosti“ nebo „vytříbená mysl“, přičemž tento pojem je v protikladu s nižší myslí (manas). Ve velice známém a často citovaném příkladu z Katha upanišadu se říká, že buddhi je vozataj, tělo je vůz a cestujícím ve voze je nesmrtelné, transcendentní Já (átman). V tomto významu je buddhi nejvyšším či jinak řečeno nejhlubším aspektem lidské psychiky, místem zrodu opravdové moudrosti neboli gnósis. V řadě souvislostí tento pojem označuje moudrost. V klasické józe buddhi znamená jednoduše „opravdové poznání“.