Bůh je trvale to největší a nejneproniknutelnější tajemství, nekonečný celek, který bez ustání objímá vše. Bůh je současně projevený i neprojevený. Boží slávě se nic nevyrovná.

Pojmu Bůh lze rozumět jedině v Jeho nedělitelné jednotě, stojící nad všemožnými výrazovými prostředky Jeho reprezentace. A tak je-li řeč o Bohu, nelze mluvit v množném čísle, a to nejen z perspektivy židovského, křesťanského nebo islámského monoteismu, jak bychom se mohli unáhleně domnívat, ale také z perspektivy hinduismu, a to proto, že Bůh ve Své, mohli bychom říci, nejintimnější podstatě není jen jeden, ale také jediný, bez druhého podobného.

Přestože se Bůh někdy zjevuje v jedné ze svých tří hlavních podob – známých ve védské tradici jako Brahma, Višnu a Šiva (tři hlavní podoby Boha tvoří dohromady tzv. „trimúrti“ neboli „trojitý projev“) – neztrácí nic ze Své prvotní nedělitelné přirozenosti, která je věčně tatáž, neměnná a věčná.

Byť je známý také jako Íšvara, jinak řečeno je spojován s určitými atributy, nepostihuje tato Jeho zdánlivá individualizace či přesněji řečeno „formalizace“ nijak Jeho princip, který stojí nad jakýmkoli určením. „Božská osobnost“ fakticky představuje, nutně relativní, určení zcela jiného typu, stále však určení „nejvyššího principu“, který na sebe přijal určitou podobu a nesmí být zaměňován za pravou a neviditelnou podstatu Boha.

Takže „Bůh jako osoba“ (Íšvara) nám umožňuje vystihnout zdroj a princip univerzálního projevu, ovšem musí se o něm bezpodmínečně uvažovat pouze analogicky a v negacích (jinak řečeno prostřednictvím popření jakéhokoli jevového omezení), chceme-li porozumět anebo se alespoň přiblížit Jeho pravé povaze. Protože prvotní Princip, Bůh, představuje ne-formální Univerzalitu zahrnující současně projevenost i ne-projevenost, překonává jakýkoli koncept nebo obraz a stojí nad dualitou, je První, Jediný, „Nejvyšší“ (parabrahman), Samojediný, jehož „ne-nejvyšší“ aspekt (aparabrahman neboli Íšvara) se od Něj může odlišovat jedině domněle a iluzorně, neboť účinek se ve skutečnosti a v podstatě nijak neliší od příčiny.

Ve Své nekonečnosti a velikosti je Bůh absolutně nedostupný, neměnný a vždy neznámý, neboť se nemůže stát předmětem poznání nikoho jiného než Sebe Samého. To se vysvětluje skutečností, že nikdo kromě Něj doopravdy nevlastní schopnost poznání. Každé, i relativní poznání, je pouze participací na nejvyšším absolutním poznání a děje se prostřednictvím okultní rezonance.

Spisy indické tradice dokonce definují Boha jako „stojícího za nepoznaným“, neboť nazveme-li Ho nepoznatelným, za Jednotou, znamená to, že Jeho totální transcendence přesahuje dokonce i Jeho absolutní nepřístupnost.

Vše, co bylo, je a bude, je Jeho dílem. Bůh bez ustání objímá vše a je ve všem přítomen. Nikdy nebylo, není a nebude nic, v čem by Bůh nebyl neustále přítomen. Celá iluzorní hra projevu a celý makrokosmos s třemi světy (fyzickým, astrálním a kauzálním), to celé je Jeho stvoření.

Velkým mystériem je, že člověk byl stvořen k obrazu Božímu. V celém božím makrokosmickém Stvoření, a také v nekonečné a záhadné neprojevenosti, vše neustále vibruje na různých frekvencích. Tyto vibrační frekvence jsou tím rychlejší a vytříbenější, čím výš stoupáme a blížíme se konečné, záhadné a neprojevené podstatě Boha. Vibrační frekvence naopak klesají a zpomalují se, čím hlouběji sestupujeme k nejnižším úrovním božího Stvoření. Lze říci, že vibrace o různých frekvencích jsou věčnou a všudypřítomnou konstantou božího stvoření – a to jak v projevu, tak v neprojevenosti. Úplně vše je energie. Energie je další věčnou a univerzální konstantou boží existence.

Další věčnou a univerzální konstantou boží existence je rezonance. V celém božím stvoření se vše bez výjimky rodí a následně trvá prostřednictvím procesů rezonance. V celém božím stvoření bez výjimky vše nepřetržitě rezonuje s každou existující částí a část může kdykoli vstupovat do rezonance s celkem nebo s jakoukoli skutečností přítomnou v celku, jsou-li k tomu splněny určité podmínky, které vyvolání procesu rezonance umožňují. Energie, vibrace a rezonance jsou v rámci božího Stvoření úzce propojené a přítomné dokonce i v neprojevenosti. Celý Boží projev i neprojevenost jsou, analogicky řečeno, dokonalý a záhadný okultní hologram. Díky úchvatné holografické struktuře, která je boží vůlí, jsou jednotlivé části neustále propojené naprosto se vším, co je, zatímco vše, co je, je neustále v úplném a tajuplném spojení s každou částí, tvořící celek. Neustálé záhadné zrcadlení celku v každé jeho části a každé části v celku vytušili a odhalili velcí mudrci a zasvěcenci Východu i Západu už před tisíci let.

Zjevení a důvěrné, přímé a nezprostředkované poznání Boha ve vlastní bytosti umožňuje každému z nás seznámit se s realitou holografické struktury celého božího stvoření. Na základě takového poznání prohlašovali velcí mudrci a zasvěcenci, že každý člověk je ve skutečnosti mikrokosmos, sui generis miniaturní kopie celého makrokosmu. Každá část nebo struktura, přítomná v mikrokosmu každého člověka, se nachází v tajuplné dokonalé shodě s určitou částí či stránkou makrokosmu. Každý člověk se díky této tajuplné dokonalé shodě ve svém vlastním vnitřním vesmíru či jinak řečeno mikrokosmu své bytosti může kdykoli dostat do rezonance s nějakým aspektem nebo částí makrokosmu – jsou-li splněny nutné podmínky, aby příslušný proces rezonance vznikl a trval.

V základech všech procesů okultní rezonance s makrokosmem, které může člověk v mikrokosmu své bytosti vyvolat a udržovat, stojí vždy odpovídající forma energie. Například mentální energie v mikrokosmu naší bytosti proto vždy vyvolává specifické procesy okultní mentální rezonance. Citová energie vyvolává v mikrokosmu naší bytosti specifické procesy okultní citové rezonance. Nadmentální energie vyvolává v mikrokosmu naší bytosti specifické procesy okultní nadmentální rezonance. Vitální energie vyvolává v mikrokosmu naší bytosti specifické procesy okultní vitální rezonance. Duchovní energie vyvolává v mikrokosmu naší bytosti specifické procesy okultní duchovní rezonance.

Každým procesem okultní rezonance, který v našem vnitřním vesmíru vznikne, okamžitě vstupujeme do tajuplné komunikace a subtilního spojení s určitou subtilní silovou sférou v makrokosmu.

Ať už o tom víme, či nikoli, každý člověk v každém okamžiku vyvolává různé procesy rezonance, které mohou být dobré, nebo špatné. Neustálé vznikání a udržování procesů okultní rezonance v mikrokosmu naší bytosti je tedy nevyhnutelné. V úzké souvislosti s dobrými, nebo škodlivými okultními rezonancemi, které silou zvyku znovu a znovu vyvoláváme, vznikají dobré, nebo škodlivé subtilně energetické převahy, které jsou vždy důsledkem převládajících okultních rezonancí. Všechny dobré a špatné energetické převahy se promítají do aury člověka.

Můžeme se ptát: „Jak je možné, že se Bůh Otec projevuje jak v našem vnitřním vesmíru, tak kolem nás?“ Odpověď na tuto otázku vyplývá ze zkušenosti mudrců našeho světa a je prostá: „To všechno Bůh dovede a dokáže ještě nekonečně víc, protože je všemohoucí. Zároveň je třeba si připomenout, že Bůh se projevuje všemi těmito tajuplnými způsoby, protože je ve věčnosti vším a nic není mimo Něj. On a pouze On neustále objímá vše. Bůh je přítomný v každé části Svého stvoření, stejně jako ve všem, co bylo, je a bude. Protože je Bůh vševědoucí, ví neustále vše o všem, co v celém vesmíru je. Bůh cítí, prožívá a ví všechno, co cítí, prožívá a myslí každý tvor v kteroukoli chvíli.“

To by nás mělo vést k důkladnému zamyšlení. Bůh vše vidí a nikdy mu nic neunikne. Nikdo není ve skutečnosti nikdy sám. Dokonce i pokud si to ještě neuvědomujeme, Bůh nás všechny neustále objímá. I pokud to vůbec netušíme, je Bůh přítomný také v každém z nás a čeká, až Ho nalezneme v nejhlubším středu své bytosti, kde přebývá jako nejvyšší nesmrtelné Já (átman). Pro moudrého člověka je tato božská hra Boha Otce „na schovávanou“ se Sebou samým fascinující, úžasná a záhadná. Moudrý člověk poznává společně s tím ještě mnoho dalších závratných a úchvatných božích tajemství. Dalším z nich je tajemství nejvyššího nesmrtelného Já (átmanu). Jakmile člověk objeví nejvyšší nesmrtelné Já (átman), pozná konečnou božskou pravdu, o které mluvil Ježíš, a tak dosáhne duchovního osvobození.

Nesmírně tajemnou existenci a projevy Boha Otce dokládají některé jevy. Z nich poznáváme, že Bůh Otec je neustále činný jak v našem vnitřním vesmíru, tak kolem nás. Je velmi důležité si pamatovat, že Bůh se v těchto tajuplných projevech manifestuje s různou intenzitou: v některých se nám odhaluje více, v jiných méně. Byla by obrovská hloupost znevažovat kterýkoli z nich jen proto, že nám Boha odhaluje příliš málo. Bůh má být více či méně trvale hlavním cílem našeho života. Postavíme-li Ho ve svém životě na první místo, budeme se Ho vděčně a zaníceně snažit nalézt v každém z Jeho projevů, které jsou nám na naší současné úrovni přístupné. Jak budeme dělat duchovní pokroky, naučíme se nalézat Boha ještě v dalších a dalších tajuplných projevech, které jsou nám v tuto chvíli ještě nepřístupné. Hlavní však je si zapamatovat, že mistra v nalézání a poznávání Boha Otce dělá cvik, tedy přímé prožívání Jeho tajemných projevů, jako jsou:

1. Nevýslovný tajuplný stav moudrosti, jenž v našem vnitřním vesmíru vyjadřuje dokonalou inteligenci Boha Otce.
2. Komplexní tajuplné stavy, které vznikají při provádění požehnání pro druhé lidi nebo pro sebe.
3. Intenzivní stavy, které v nás vyvolává hluboká meditace nad tajuplnou skutečností Boha Otce nebo nad některými Jeho atributy a podobami, např. Boží láskou, Boží dobrotou, Božím soucitem apod.
4. Intenzivní, hluboké, inspirující komplexní stavy, které se v nás rodí při provádění dobrých skutků (například při karmajóze), jejichž plody jsme předem věnovali Bohu Otci.
5. Tajuplné, nevýslovné, intenzivní, hluboké a závratné stavy, které prožíváme ve chvíli, kdy pohroužení do svého nitra posloucháme některá geniální, vznešená, božsky inspirovaná hudební díla. To platí i o některých jedinečných melodiích s tajemným mystickým účinkem, které nás spontánně uvádí do spojení s Bohem Otcem.
6. Tajuplné, vznešené, intenzivní, nevýslovné hluboké stavy, které prožíváme při spontánním blahodárném transu.
7. Mystické, tajuplné, nevýslovné, závratné stavy, které se spontánně dostavují, když se v našem vnitřním vesmíru projevuje Duch svatý.
8. Extatické, závratné stavy kosmického orgasmu, jež prožívají milenci, kteří k sobě cítí bezmeznou lásku, milují se s transfigurací a dokonalou sexuální milostnou kontinencí a výsledné energie sublimují do vyšších úrovní bytosti. Podobné mimořádné stavy mohou zažívat milenci buď současně (v dokonale extatickém, euforickém a empatickém spojení), anebo zpočátku přicházejí jenom u ženy. Později, když si na ně žena zvykne a daří se jí prožívat je naplno a čím dál intenzivněji, dokáže je snadno přenášet na svého milence, který je pak zvolna začíná také vnímat. Tak oba partneři časem prožívají tyto mimořádné stavy společně a čím dál intenzivněji a cítí v sobě čím dál tím zřetelněji Boha.
9. Závratné stavy mystické blaženosti, které se spontánně dostavují při milostných hrách (s transfigurací a sexuální milostnou kontinencí), když jeden nebo někdy také oba milenci prožívají orgasmus s implozí. Tento druh orgasmu je velmi intenzivní a hluboký a bývá velmi dlouhý (může trvat i hodinu či déle). Orgasmus s implozí se dostavuje spontánně, současně s probuzením kundaliní šakti vyvolaným mohutnou transmutací sexuálního potenciálu, k níž dochází současně u obou milenců. Může se vyskytnout i odděleně, pouze u jednoho z milenců, a následně být přenesen na druhého. Mnohdy se orgasmus s implozí spustí nejprve u muže, který ho pak velmi snadno dokáže navodit své milované. Tímto způsobem zažívají oba mimořádnou paranormální empatii, takže to, co prožívá jeden, cítí dokonale i druhý a naopak.
10. Mystické, hluboké, závratné, extatické stavy orgasmu bez vybití, které se spontánně objevují u žen, když velice dobře provádějí milostnou kontinenci a harmonicky sublimují vzniklé energie. Tyto stavy, které žena může prožít, jsou mnohem delší nežli obvykle a často přicházejí v řadě, jeden za druhým. Takové mimořádné jevy, které mohou ženy velmi snadno prožívat, mají původ v jejich zcela zvláštním nadání transmutovat sexuální potenciál při milování s kontinentním mužem, jenž je miluje a transfiguruje. V tomto směru stojí za zmínku, že velká většina žen má vrozenou schopnost (na rozdíl od mužů) intenzivně a hluboce zažívat mystické stavy při velmi intenzivních a hlubokých orgasmech. V těch chvílích mají ženy tendenci spontánně obracet pohled do oblasti nad temenem hlavy (oči se jim stáčí vzhůru a lehce sbíhavě), což je fakticky určitá mudra. Proto se o ženách říká, že obrací při milování (a to i když nemají ani ponětí o sexuální kontinenci) „oči v sloup“. V těchto mystických extatických stavech vnímají ženy velmi snadno vyšší skutečnosti a některé z nich cítí tajuplnou a láskyplnou přítomnost Boha Otce, který je v těch výsadních chvílích objímá a působí, že se naplněny štěstím rozpínají a rozšiřují od konečného k nekonečnému. Toto naprosto výjimečné ženské nadání prožívat mystické stavy, když žena dosahuje intenzivního a hlubokého orgasmu, je známé po tisíce let. V tomto směru stojí rovněž za zmínku, že většina žen je od narození obdařena schopností vstupovat a zůstávat ve stavu orgasmu dlouhou dobu, aniž by jim hrozilo vybití a ochabnutí. V takovém stavu může žena zažívat orgasmus 5 – 7 minut v kuse, aniž by jí hrozilo jakékoli nebezpečí vybití. Na toto nadání, které je zcela výjimečné oproti možnostem muže, s obdivem pohlíželi tantričtí zasvěcenci, kteří se snažili s ženou empaticky ztotožnit, aby si sami postupně osvojili tuto výjimečnou schopnost prožívání orgasmu, dostavující se při dokonalé transmutaci sexuálního potenciálu na energii.
11. Nevýslovné, intenzivní, závratné a hluboké mystické stavy milostné extáze, které mohou u obou milenců spontánně nastat mimo stavy orgasmu. Tyto stavy mohou vznikat během láskyplných erotických her se sexuální milostnou kontinencí a transfigurací. Při takových závratných mystických zkušenostech v první řadě oba milenci s úžasem a nadšením objevují, že Bůh je láska. Zároveň zjišťují, že v celém projevu převládá stav štěstí a extáze, který naplňuje celý makrokosmos. Tyto stavy jsou snadno dostupné, a to především když oba milenci dokonale provádějí milostnou kontinenci a jejich vzájemná láska a oddanost jsou bez hranic.
12. Nevýslovné, tajuplné, hluboké a závratné stavy, které provází mystické zkušenosti.
13. Nevýslovné, hluboké a závratné spontánní stavy božské extáze, jež se dostavují po některých prostých, ryzích zkušenostech, které tyto stavy vytváří a zintenzivňují. Mohou spontánně nastat, například když jsme v přírodě a okouzleně pozorujeme její krásu.
14. Hluboké, tajuplné, závratné božské stavy, které se objevují, když ten, kdo odpovídajícím způsobem praktikuje vyšší etapy jógového systému, vstoupí do stavů vyššího vědomí a božské extáze (samádhi).
15. Hluboké, intenzivní, tajuplné a ohromující stavy samjamy (dokonalého jógového ztotožnění, kdy se předmět nebo aspekt, který je poznáván, výsledné poznání a poznávající stávají jedním harmonickým, tajemným a nevýslovným celkem), při kterých se pevně soustředíme na různé projevy a podoby Boha Otce.
16. Mystický, tajuplný a závratný stav vyvolaný přímým, nevýslovným prožitkem věčnosti. Tento stav se v naší bytosti objevuje často jako předzvěst začátku zjevení nejvyššího nesmrtelného Já (átman).
17. Tajuplné, vysoce duchovní, závratné, vznešené mystické stavy, jež jsou předstupněm objevení nejvyššího nesmrtelného Já (átman).
18. Intenzivní, hluboké, závratné, nevýslovné božské stavy, které se v naší bytosti objevují po skutečném zjevení (odhalení) nejvyššího nesmrtelného Já (átman).
19. Mystické, vznešené, tajuplné stavy, které v naší bytosti vyvolávají jisté tajné byliny známé velkým zasvěcencům a mudrcům. Tyto byliny jsou určeny k tomu, aby nevýslovným způsobem odhalily v našem vnitřním vesmíru existenci Boha Otce a některé Jeho projevy.
20. Nevýslovné, vznešené, jedinečné božské stavy, způsobené intenzivním a plným projevováním základních ctností, například soucitu, moudrosti, lásky, dobroty, neotřesitelné víry v Boha.