Charisma je božská blahodárná síla, kterou se vyznačují někteří lidé, pokud získají od Boha Boží přízeň a určité božské energie.

Pojem charisma býval v minulosti používán s odkazem na všechna nadání božského původu, jež se mohla stát přístupná prostřednictvím božského daru člověku, který si to zasloužil, a to pouze za určitých podmínek, které byly známy mudrcům a zasvěcencům. Charisma byl například stav, jímž se vyznačovala bytost obdařená moudrostí, anebo bytost mající dar věštění či dar uzdravovat, přičemž všechna tato nadání pocházela od Boha.

Teprve na začátku 20. století byl pojem charisma zaveden do laického světa německým sociologem Maxem Weberem s odkazem na mimořádně nadané lidské bytosti, které měly zároveň výraznou osobnost. V běžné řeči označuje charisma zdánlivě magickou moc ovlivňovat jiné lidské bytosti a fascinující působení nějaké osoby (osoby charismatické) na jiné bytosti.

Pojem charisma se nevhodným způsobem používá ještě s odkazem na styl, chování a způsob reakce lidské bytosti, která je neodolatelně přitažlivá a v tom, kdo je jí fascinován, vytváří touhu osvojit si a vstřebat její modely chování, myšlení a duchovní vzory, aby se jí zalíbil.