Vira je duchovní hrdina v tantrické tradici. Jde o lidský typus, který má v tantrajóze obrovský význam. Označuje ty praktikanty, kteří v sobě neustále pěstují postoj hrdiny (virabhava), jenž je odvážný a řídí svůj život podle vznešených ideálů. Uvádí se, že ve stávající epoše (kalijuze) je hrdinský postoj člověku nejprospěšnější a zajišťuje nejlepší duchovní výsledky.

Slavné pojednání Kularnávatantra popisuje viru následovně: „Jelikož se osvobodil od vášní a nižších tužeb (rága), zbavil se zmatku a nejasnosti (máda), nepodléhá žalu a sklíčenosti (kléša), hněvu (kópa), žárlivosti (matsarja) ani povrchnosti a bláznovství (móha) a jelikož je na hony vzdálen neklidu (způsobenému převahou radžasických tendencí) i netečnosti (tamas) – zaslouží si titul ‚hrdina‘ (vira).“

Tento úryvek obsahuje v sanskrtském originále subtilní hru se slovy založenou na souzvuku výrazů „vira“ (hrdina), „vita“ (svobodný, volný) a „vidhura“ (velmi vzdálený), a očividně odporuje jiným tantrickým textům, které s virou spojují silně radžasické tendence. Rozpor je však pouze zdánlivý, protože kategorie vira ve skutečnosti obsahuje víc podúrovní, které jsou hierarchicky seřazené a z nichž nejvznešenější (jež odpovídá výše uvedené citaci) jsou siddha a kaula.

Výše popsaný stav hrdiny je často označován za předpoklad provádění sexuálních rituálů, které zahrnují práci s pěti základními esencemi neboli subtilními prvky (paňča tattva) a bezmezné, transfigurativní milování s kontinencí (maithuna). Jeho význam, stejně jako je tomu u dalších neobvyklých tajných technik a postupů, spočívá v tom, že vira – aby dosáhl stavu transcendence a duchovní dokonalosti – riskuje vše, všeho se se sebezapřením odváží a vše, co má, dává v sázku.