Sanskrtský pojem džívanmukta označuje bytost, která dosáhla duchovního osvobození a která je současně žijícím, velkým mudrcem, krajně duchovně vyvinutou bytostí, která navzdory tomu, že dosáhla vrcholného duchovního dosažení, pokračuje svůj život ve fyzickém těle.

V naprosté odpoutanosti se těší z krystalických a transfigurovaných potěšení a radostí tohoto pomíjivého světa anebo jiných, subtilních světů (astrálních či kauzálních), třebaže nepřetržitě udržuje své vědomí naprosto ztotožněné s nekonečným věčným Já (átman) a udržuje se v nadřazeném stavu naprostého duchovního osvobození se z řetězů nevědomosti.