Nebeský bůh; podle véd je jedním z nejvyšších bohů, i když se narodil z otce a matky (na rozdíl od nenarozených bohů). Panuje nad počasím a nečasy, sesílá déšť, blesk a hrom. Indra je zbožňován jako osvoboditel deště, zdroj úrodnosti a zároveň je obávaný jakožto vládce ošklivého počasí. Ve védách je k jeho slávě věnováno více hymnů než k oslavě všech ostatních bohů s výjimkou Agniho.

Tradičně je Indra popisován jako bytost se zlatou zářící pletí a s výjimečně dlouhýma rukama. Může na sebe brát jakoukoli podobu, a proto je také znám z nespočetných inkarnací. Přemisťuje se ve zlatém zářícím kočáře, taženém dvěma černými koňmi s vlající hřívou. Je vyzbrojen bleskem (vadžra), který drží v pravé ruce; dále má šípy, velký hák a smyčku, kterými poráží protivníky. Indra si obzvláště cení základního tajného subtilního elixíru, (viz sóma), z něhož požívá velké dávky.

V průběhu svého vývoje mytologie umístila Indru mezi bohy druhotného významu, jichž však zůstává vůdcem. Podle eposu Rámájana byl ve svém vlastním ráji přemožen v boji Rávanou, králem Lanky, potom byl uvězněn a doveden do Lanky Rávanovým synem Indražitem. Podle mytologie byl Indra otcem Ardžuny. Vliv Indry se snižoval čím dál více s tím, jak rostl význam Kršny. Indra je znám také pod množstvím jiných jmen.