„Sebeovládání“, první z osmi etap rádžajógy. Tato etapa obsahuje pět morálních postojů, které umožňují harmonické začlenění jogína jak do makrokosmu, tak do prostředí, v němž žije. Jama označuje také boha smrti.

Pojem jóga v sanskrtu znamená „spojení“, „sjednocení“, „nevýslovné splynutí“. Jóga je tradiční východní věda kodifikovaná kolem 1. stol. př. Kr. a založená na tradicích starobylé moudrosti. Cílem jógy je dosažení a udržení jogínova spojení s Bohem, jeho harmonické začlenění do vesmíru a probuzení latentních paranormálních sil.

„Praktikanta systému jógy ženského pohlaví“. Související výraz joginí má však konkrétnější význam. Označuje zejména aspirantku jógy nadanou mimořádnými paranormálními schopnostmi (siddhi), která kromě zjevné inteligence vykazuje i mimořádnou úroveň svého vědomí. Podle pojednání Hathajóga Pradípiká je joginí vitální, harmonická a inteligentní žena zasvěcená do tajemství jógy, která zcela transmutuje svůj erotický potenciál (specifickou pohlavní sekreci) a integrálně a harmonicky sublimuje vzniklou energii do všech úrovní své bytosti. 

Prvotní zdroj všeho Stvoření. V sanskrtu slovo jóni znamená „opora“, „původ“, „zdroj“ a je odvozeno ze slovesného kořene „ju“, jenž znamená „sjednocovat“ nebo „upevňovat“. Je to pojem se širokou škálou významů: „prvotní příčina“, „pramen všeho stvoření“, „domov“, „pochva“ apod. Graficky je jóni obecně znázorňována jako trojúhelník obrácený špičkou dolů, chápaný v tantrismu jako okultní diagram vagíny, symbolizující vesmírné mystérium Stvoření.

Obecný termín označující kosmickou epochu. Celkem existují čtyři kosmické epochy, jejichž trvání se počítá v božských letech. Pro přepočet božských let na lidské roky je třeba je vynásobit 360. Každé kosmické epoše vždy předchází „aurora“ (sandhja) a následuje po ní „soumrak“ (sandhianša), přičemž přechod z jedné jugy do druhé trvá pokaždé stejnou dobu, desetinu z celkového období trvání příslušné jugy.