1) „Sebeovládání“, první z osmi etap rádžajógy. Tato etapa obsahuje pět morálních postojů, které umožňují harmonické začlenění jogína jak do makrokosmu, tak do prostředí, v němž žije: úctu k životu neboli nenásilí (ahimsa), úctu k pravdě (sátja), úctu k vlastnictví druhých (astéja), abstinenci neboli milostnou kontinenci^® (brahmačarja) a absenci nepřejícnosti a lakoty (aparigraha). Všechny tyto zásadní postoje musí neustále převládat v myšlení, mluvě i jednání.

2) Jama označuje také boha smrti. „Katha upanišad“ vypráví, jak Jama zasvětil Načikétu.

Jama je Vivasvatovým synem a Jamuniným dvojčetem. Soudí se, že Jama a Jamuná jsou prvním lidským párem. Podle starodávných hymnů z „Rgvédu“ se soudilo, že bohové pod vládou Jamy vynahrazují dobrým lidem bohatství tím, že jim po fyzické smrti dovolují žít dlouhou dobu ve své blízkosti. Pozdější hymny představují Jamu jako prvního člověka, který našel přístupovou cestu ke světelným vrcholkům nebes, kde panuje jako princ v rajském království přešťastných. Aby došla až k němu, musí duše projít kolem dvou Jamových psů, pověřených, aby hlídali vchod do nebe a nechali vstoupit pouze dobré a vyvolené, což je první narážkou na soud zemřelých (vičarabhu), kterému Jama předsedá. Holub je symbolickým poslem smrti, představované Jamou, jehož atributy jsou síť a smyčka, symboly strachu, který onen velký přechod (smrt) nahání. Jama má i další přízviska jako „vykonavatel“ nebo „král boží spravedlnosti“.