Tvořivá, božská hadí síla. Kundaliní šakti bývá také nazývána kundali, kutilangi, bhudžangini, átmašakti, avadhúty atd. Tato záhadná subtilní psychicko-duchovní síla je základní teoretický i praktický koncept tantrismu a mnoha dalších jógových systémů. Díky tomu, že probuzení a vzestup kundaliní šakti dynamizuje univerzální kosmické subtilní struktury bytosti, setkáváme se s ní takřka na jakékoli autentické duchovní cestě. Přesto ji detailně popisuje jen velmi málo duchovních spisů, zejména z kategorie pozitivního esoterismu lidského těla, kam náleží i tantra. Z tohoto hlediska se dají tajná tantrická pojednání brát jako opravdové průvodce praktikujících, kteří systematicky usilují o probuzení a vzestup velkolepé síly kundaliní šakti.

Podle fundamentálního esoterického principu zrcadlení univerzální konfigurace makrokosmu (celého stvoření) ve viditelné i neviditelné části subtilního mikrokosmu člověka je kundaliní šakti jednomyslně uznávána za individualizovaný, lidský projev nejvyšší ženské subtilní tvořivé vesmírné energie parašakti. Tato nejvyšší božská energie (parašakti) se projevuje jak v podobě kundaliní šakti, tak jako subtilní vitální energie (prána). Kundaliní šakti je nejvýznamnější síla duchovního pokroku. Koncentrace pránické energie, řízená rytmizací dechu, probouzí kundaliní šakti a vyvolává její výstup vzhůru po páteři, subtilním energetickým kanálkem sušumná nádí, do subtilních těl.

Kundaliní šakti je často zobrazována v potenciálním stavu, dřímající v subtilním těle člověka, v oblasti nejnižšího silového centra (múladháračakry), kde září jako milióny sluncí. Potenciální stav kundaliní symbolizuje obraz hada třiapůlkrát stočeného v múladháře. Tento had, pokud spí, drží zavřenou bránu osvobození – bránu představující spodní otvor středového subtilního energetického kanálku sušumná nádí.

Závratná hadí síla (kundaliní šakti), odpočívající stočená u kořene páteře, je v úzkém spojení s vejcem bytosti (kandou) čili ohniskem, z něhož vychází všechny energetické kanálky (nádí), přičemž svou hlavou zakrývá ústí brány k absolutnu (brahmadvara neboli spodní otvor sušumny nádí). Průchod skrze ni otevírá těsnou a jistou stezku k Absolutnu (Bohu). U běžného člověka ohromná hadí síla (kundaliní šakti) spí (nachází se v potenciálním stavu) a hlavou zakrývá brahmadvaru, spodní bránu k Absolutnu.

Když je probuzena silou duchovní bdělosti, blahodárné orientace mysli (tvůrčím, intenzivním a souvislým duševním soustředěním) a dechu (kontrolou vitálního dechu), postupně stoupá po páteři (sušumná nádím) jako neviditelná (a přitom sílu přinášející) nit, provlékaná uchem jehly. Když spí (nachází se v potenciálním stavu), podobá se svinutému hadu, ale když silou ohně (nadšení) jógové praxe (mentálním soustředěním a řízením dechu) procitne, je jako zářící rozvibrovaná struna, která stoupá páteří, sušumná nádím, a ladí člověka na vibrační frekvenci subtilních silových sfér.

Vzestup kundaliní šakti z múladháračakry až na úroveň sahasráry bývá provázen pestrou paletou stavů a výjimečných jevů, obzvláště tepelných a světelných (džjóti – vnitřní subtilní světlo), ale i nejrůznějšími typy vytříbených subtilních zvuků (náda). Podle Jógašikhá upanišadu (I,114) probuzení a trvalá stimulace subtilní energie kundaliní šakti vyvolává v oblasti středového energetického kanálku (sušumná nádí) pocit mravenčení nebo příjemného mrazení, stoupajícího po páteři. Některé z těchto účinků, objevujících se a jasně pozorovatelných i na fyziologické úrovni, však mohou způsobit i citelné nepohodlí, zejména když se probuzení kundaliní dostaví spontánně (náhle), praktikant na ně není ještě připravený a jeho bytost není dostatečně pročištěná.