„Velké“, „rozsáhlé“, „nekonečné“, „kosmické“.

„Nejvyšší božská bytost“. Obvykle se tímto termínem označuje Šiva.

„Velký prostředek“. Jedno ze dvou velkých odvětví buddhismu, druhým je hinajána („malý prostředek“). Mahájána se objevila v prvním století před naším letopočtem a je definována jako „velký duchovní prostředek“, protože otevírá cestu osvobození všem lidem a překonává názor individuálního osvobození. Hinajána a mahájána jsou obě založené na základní doktríně Buddhy Šákjamuniho.

Doslova „Velký čas“. Jeden z aspektů Šivy, považovaný za zosobnění božských sil, které uvnitř makrokosmu ničí vše zlé a sobecké.

viz PRALAJA.

„Noc (ratri) transcendentní nesmírnosti, v níž mizí všechny rozdíly“. Maháratri symbolizuje konečnou blaženou tvořivou prázdnotu, do níž je v okamžiku konečného rozpuštění (mahápralaja) znovu pohlcen celý Projev Pouze ti, kdo dosáhli nejvyššího duchovního osvobození, které poskytuje nesmrtelnost, nejsou okamžikem konečného rozpuštění nijak postiženi.

Velká božská matka. Mahášakti je ta, která dává netušeně vznikat celému vesmíru (makrokosmu) a bez ustání ho udržuje. Je to velká božská matka, která vdechuje život deseti velkým kosmickým mocnostem, deseti mahávidjím, které jsou fakticky jejími univerzálními božskými podobami. Mahášakti je energie projevu nejvyššího Absolutna (Brahmanu).

Doslova „velký Íšvara“. Název někdy přidělovaný Šivovi.

Iluze, klam, mámení smyslů, zdání, které klame. Májá je síla Brahmanu (božského Absolutna). Májá, jakožto kosmická iluze a nevědomost, Brahman vlastně zakrývá (skrývá) a dovoluje člověku vidět pouze rozdělenou stránku neboli mnohotvárnost vesmíru a nikoli zásadní skutečnost jeho hluboké jednoty.

Mikrokosmos představuje člověka se všemi jeho neviditelnými těly, makrokosmos představuje fyzický vesmír spolu se všemi jeho neviditelnými rovinami. Tuto hermetickou definici najdeme v jiné podobě i ve vědě: nejmodernější fyzika rozlišuje poměrně zřetelně mezi makrokosmem a mikrokosmem, ale zde se makrokosmem stává lidský svět a mikrokosmem svět atomů. Ostatně navzdory tomuto rozdílu má fyzika podobně jako esoterismus za základní princip jednotu předmětu svého zájmu.