„Velký prostředek“. Jedno ze dvou velkých odvětví buddhismu, druhým je hinajána („malý prostředek“). Mahájána se objevila v prvním století před naším letopočtem a je definována jako „velký duchovní prostředek“, protože otevírá cestu osvobození všem lidem a překonává názor individuálního osvobození. Hinajána a mahájána jsou obě založené na základní doktríně Buddhy Šákjamuniho. Rozdílné jsou v tom, že každá z nich klade důraz na první, resp. druhý aspekt této doktríny. Zatímco v hinajáně se sleduje dosažení individuálního osvobození, adept mahájány touží po duchovním osvícení jen proto, aby se mohl rozdat pro dobro a duchovní vývoj ostatních bytostí. Tento postoj je ztělesňován skrze bódhisattvu, ideální osobu, jejíž hlavní ctností je dokonalý soucit (karuná).

Mahájána pochází ze škol hinajána mahasangika a sarvastivada, z jejichž doktrín převzala důležité elementy. Vlastní idea školy mahájána, transcendentálního charakteru božského Buddhy, pochází ze mahasangiky a taktéž i ideál bódhisattva a pojem blažené prázdnoty (šúnjatá). Adepti školy sarvastivada převzali předpoklady učení trikája. Ve srovnání s hinajánou, mahájána dává menší důležitost úplnému duchovnímu životu. Na rozdíl od staré buddhistické doktríny usuzuje, že i laikové mohou dosáhnout Nirvány díky správnému a důslednému úsilí a díky aktivní pomoci jednoho Buddhy a bódhisattvy. V této nové formě Buddhismu neznamená nirvána jen osvobození od koloběhu sansáry, ale rovněž uvědomění, které umožňuje vlastní osvobození nebo vnitřní spásu a jednotu bytosti skrze vědomé splynutí s Absolutnem. Tento princip Buddhy v nitru jakékoliv lidské bytosti, přítomný v latentním stavu, se stává důležitějším než sám Buddha, viděn jako historická osoba.

Mahájána se v dnešní době skládá z řady různých škol, které pocházejí z Indie a rozšířily se v Tibetu, Číně, Koreji a Japonsku. Na Indickém území se rozvíjely školy mádhjamika založená na nágárdžuně a jógáčárja založená na asangy.

Paralelně s rozvíjením tantrismu v hinduismu, vycházelo se v buddhismu z jiných odvětví toho, který má magické inspirace - vadžrajána - který existuje ještě v naší době v tibetském buddhismu. Nejznámějšími školami mahájány v Číně jsou ch´an (zen), hua-jen, ťien-ťai a škola subtilní čisté země, která se v určitých formách rozšířila i do Japonska (kegon, tendai, amidismus).

Ideje mahájány jsou popsané v sútrách, mahájánách a v šástrách, ze kterých se staly nejhlubší texty buddhismu.