V překladu znamená nijama zdrženlivost. Je druhou etapou či částí (anga) systému jógy, který obsahuje osm etap (aštángajóga) tak, jak byly systematizovány mudrcem Pataňdžalim. Podle „Jógasútry“ (II, 32) zahrnuje nijama provádění pěti životních praktik, postojů či pravidel. Pravidla obsažená v nijama jsou následující:

• Šauča – činnost očišťování, prováděná na všech úrovních bytosti;
• Santóša – stav naprosté spokojenosti a přijetí vnějšího prostředí i vlastní vnitřní reality;
• Tapas – přísnost a horlivost v duchovní praxi;
• Svádhjája – studium a četba posvátných textů v povzneseném stavu vědomí;
• Íšvarapranidhána – uctívání Boha a věnování našich činů, myšlenek, prožitků a tužeb Bohu.

V „Trišikhi brahmana upanišadu“ (II, 29) je nijama definována jako „nepřetržité pojítko s nejvyšší realitou Boha“, což je i jejím nejhlubším duchovním významem.

Samozřejmě, že pravidla etického a mravního řádu zahrnují všechny autentické duchovní cesty (nejznámějšími z nich je deset biblických přikázání), avšak zvláštností jógového systému je to, že nabízí i velice účinné způsoby, jak dokázat tato pravidla uplatňovat v praxi.