OSVÍCENÍ
- Rubrika: Výkladový slovník
- Autor: Duchovní škola Rezonance
Tento český pojem, který není příliš výstižný, označuje překlad sanskrtského výrazu bódhi (duchovní probuzení), který zároveň odpovídá slovu satori (nebo kenšó) v japonštině. Tento jev, duchovní povahy, nemá žádnou souvislost s jakoukoli optickou zkušeností spojenou se světlem. V případě autentické zkušenosti duchovního osvícení se tímto slovem označuje mimořádný okamžik, ve kterém si lidská bytost plně uvědomuje blahodárné božské vakuum (v sanskrtu šúnjatá, v japonštině ku), kterým je ona sama (jako mikrokosmos) - stejně jako celý vesmír (makrokosmos, ve kterém se nachází). Tento základní prožitek je jediný, který dovoluje bytosti okamžitě pochopit a realizovat opravdovou božskou povahu v jakékoli bytosti, věci nebo jevu.
Pojem „osvícení“ je často zaměňován s pojmem „světelný jev“, občas s různými světelnými projevy (fosfeny), které jsou chybně považovány za „osvícení“, a proto se často stává, že je ve většině případů raději používán pojem „duchovní probuzení“, který se mnohem více blíží k pravdě. V tomto okamžiku se bleskově stáváme vědomím „božské blažené prázdnoty“, která není nicotnou prázdnotou, jak bychom si mohli myslet, ale nevnímatelnou, neuchopitelnou a nedosažitelnou, jak skrze myšlení, tak i skrze pocity, protože vznešená nekonečnost, která je okamžitě objevena, je mimo bytí i nebytí. Tato blažená prázdnota není určitým objektem, který by lidská bytost mohla pochopit, je dosažitelná pouze za podmínky překonání určitých omezení ega a jeho splynutím s touto prázdnotou díky transformaci v ni.
Dokonalé osvícení Buddhy Šákjamuniho například označuje začátek zjevení toho, co se stalo jeho opravdovou nesmrtelnou povahou nebo jinak řečeno jeho dharmou. (Ve své povaze, jako základní přirozený zákon makrokosmu, je dharma nedělitelně spojena s karmou: lidská bytost nemůže uskutečnit dharmu pouze v omezení své karmické situace (Buddha řekl: „Síla pochopeni a jednání lidské bytosti záleží ve velké míře na její karmě.“)).
Následkem toho dokonalé Buddhovo osvícení označuje začátek jeho dharmy nebo jinak řečeno toho, co se později bude nazývat „Buddhismus”, což není nic jiného nežli duchovní doktrína osvícení. Kromě vznešené zkušenosti osvícení se nemůže mluvit o buddhismus. Ačkoliv je duchovní osvícení svou povahou vždycky stejný stav sebe samého se sebou, přesto existují různé stupně osvícení.
Jestliže je osvícení analogický srovnáváno se zdí, kterou chceme přelézt, tento úkon pronikání na druhou stranu se může provést skrze malou díru anebo úplným rozdrcením překážky, tak jako v případě dokonalého osvícení BUDDHY. Mezi těmito dvěma extrémy se nacházejí všechny možné stupně intenzity osvícení. Rozdíly v jasnosti a přesnosti vizí, které se můžou objevit v této chvíli, jsou obrovské, ačkoliv je objekt vize stejný ve všech případech. Tento příklad nám umožňuje lehce pochopit a vysvětlit, jakým způsobem se mohou objevit rozdíly ve stupních osvícení, ale zároveň může působit omylně na naše představování tajné reality osvícení, podobně jako může být objekt různě vnímatelný vnějším subjektem. Tento příklad na nás může působit falešným dojmem oddělení mezi světem osvícení, blažené prázdnoty a absolutna, a jevovým světem, což je ve skutečnosti nemyslitelné.
Autenticky hluboce osvícený vždy objevuje, že blažená prázdnota a jevy, absolutno a relativita, jsou JEDNO. Jedinečné zkušenosti opravdové reality vždy procházejí přesně tou jedinečností pociťovanou vnitřním vznešeným způsobem. „Když je forma vnímaná jako blažená prázdnota a blažená prázdnota je zakoušena jako forma“, říká pojednání východní moudrosti Mahápradžňápáramitá Hrydajasútra, což v českém příkladu znamená „Pojednání o podstatě srdce“. V tomto jedinečném okamžiku osvícený pochopí, že neexistují a neexistovaly dva rozdílné vesmíry. V tomto základním okamžiku je pro osvíceného ego překonáno, umírá a bleskové mizí ve fázi hlubokého osvícení. Jeden prastarý text Zenové moudrosti říká díky dokonalému poznání z vlastní zkušenosti: „Ten, kdo díky osvícení umře před smrtí, už nikdy neumře po smrti.“ Nádherný výsledek této zdánlivé anihilace, této Velké Smrti je Velký Nesmrtelný Život, život v božskosti plný míru, blaženosti a úplné svobody.