Jeden z hlavních subtilních kanálků (nádí), které rozvádí pránu do všech částí těla. Pingalá nádí (+) se nachází napravo od centrálního kanálku (sušumná nádí) a ústí v pravé nosní dírce. Je spojeno se Sluncem (súrja) a mužskými aktivními dynamickými (+) aspekty. Je plné spalující energie a tepla. Aktivace pingalá nádí zahřívá celé tělo. Pingalá nádí (+) je polárním opakem subtilního kanálku ida nádí (-) a na subtilní úrovni odpovídá sympatickému nervovému systému.

Nedůvěra, která znemožňuje rezonanci a empatii, pochybnost o upřímnosti, o poctivosti blahodárných záměrů něčích činů. Označuje-li se jako domněnka velice slabě podložený názor, pak oprávněné obvinění je nezpochybnitelně dokázáno fakty a podezření je legitimní pochybností, k níž vede souběh reálných fakt a vnitřní přesvědčení, že někoho je důvod podezírat (s ohledem na předchozí zkušenosti).

Soubor servomechanismů a nezprostředkovaných zásahů vědomí, zásobárna informací a operací vyvolaných rezonancí, ze kterých se budují stavy vědomí. Zprostředkující systém tvořící část „já“, lišící se však od vědomého „Já“, neboť přetrvává v latentní či implicitní podobě, a zároveň lišící se radikálně od nevědomí. Podvědomí představuje receptivní neboli ženskou stránku, zatímco vědomí (mysl) ve vztahu k podvědomí představuje stránku mužskou, aktivní. Podvědomí je jakýmsi „latentním“, potenciálním vědomím, které je nižší než jasné vědomí, ale existuje současně s ním a věrně mu slouží.

Pojem pohostinnost pochází z latiny („hospitalis“) a vyjadřuje dobré přijetí a hoštění někoho. Pohostinnost může být pojímána jako soubor norem, chování a postojů, nacházejících se v srdci lidské společnosti, známých a nahlížených jako známka duševní otevřenosti.

Pokora (latinsky „humilitas“) je podstatným jménem odkazujícím k přídavnému jménu „humilis“, které lze přeložit jako „pokorný“, ale také jako „na zemi“, „ze země“ nebo „dole“, majícím souvislost i s pojmem „humus“ (země). Je definována jako vlastnost, kdy má osoba s ohledem na své vlastní chyby na sebe pokorný náhled a dobrovolně se podřizuje Bohu a kvůli Bohu i ostatním.

Pojem označující ubohé jednání lidské bytosti, která ztrácí čas a plýtvá svou psychomentální energií tím, že o někom špatně mluví, aby ho očerňovala nebo haněla. Ten, kdo pomlouvá, prokazuje zbabělost a zlobu a probouzí nebo zvyšuje zlomyslný postoj vůči někomu nebo něčemu.

Život lidské bytosti, která je normální, zdravá, vitální, citová a vyrovnaná, se přirozeně a spontánně zaměřuje jednak na pokud možno co nejčastější dosažení maximální radosti a štěstí (sukha), jednak na pokud možno úplné snížení bolesti (duhkha).

„Vládce všech stvoření“. Ve Védách je tento titul přisuzován Indrovi, Sávitrovi, Hiranjagarbhovi, jakož i dalším božstvům. Manu vzývá Brahmu, stvořitele a Pradžapátiho, udržovatele vesmíru. 10 pradžapátiů je obvykle 10 ršijů, považovaných za syny Brahmy.

Doslova „čisté vědomí“ neboli „moudrost“. Je konečným vědomím jako podstata átmanu. Podle P. Deussena je to „nejvyšší duch osvobozený od jakéhokoliv subjektu, kromě sobě samého, která objímá individuální duši v období hlubokého spánku (beze snů)“. Odtud vychází definice pradžňá jako vědomí duše ponořené do hlubokého spánku.

„Příroda“, „hmota“. Prvotní látka nebo substance, z níž později vzniká vesmír (makrokosmos). Její struktura se odvíjí od tří gun (základních tendencí): tamas (modalita setrvačnosti a kontrakce – škodlivá), radžas (modalita dynamiky a rozpínání – prospěšná) a sattva (modalita rovnováhy a sjednocování – neutrální).