Zdrženlivost, plně vědomá kontrola sexuální funkce. Brahmačarja představuje jednu z pěti zásad chování (jama), jež Pataňdžali uvádí v pojednání „Jógasútra“. Pěti zásadami jsou: 1) ahimsa (nenásilí), 2) satja (pravda), 3) astéja (nekradení), 4) brahmačarja (zdrženlivost neboli sexuální milostná kontinence), 5) aparigraha (nelpění).

Sanskrtské slovo brahmačarja znamená kontinence, zdrženlivost, naprosto vědomá kontrola sexuální funkce. U muže i ženy obnáší transmutaci a sublimaci sexuálního potenciálu a duchovní soustředění. Toho všeho lze přitom dosáhnout jednak prováděním askeze, jednak dokonale kontrolovaně prováděnou sexuální aktivitou.

V zásadě se dodržováním brahmačarji usiluje o co nejplnější kontrolu sexuálního potenciálu, aniž by se rušila možnost výkonu sexuální funkce. Obecně má člověk v tomto směru dvě možnosti: 1) vzdát se sexuální aktivity a prostřednictvím určitých jógových technik dělat vše, co lze, aby usměrnil sexuální potenciál a celý ho postupně přeměnil na jiné formy energie, jako je vitalita, vnitřní dynamismus, čistá láska, mentální síla, duchovnost – to vše mimo jakýkoli erotický nebo sexuální prožitek; nebo 2) věnovat se erotické, sexuální milostné aktivitě, s tím, že se při ní usiluje o kontinenci neboli úplnou kontrolu sexuální funkce tím, že je vykonávána uvážlivě. V podstatě se usiluje o úplné oddělení orgasmu od ejakulace, přičemž ejakulace je na neurčito pozastavena, a to bez ohledu na délku trvání, intenzitu a četnost pohlavního styku. Ejakulace je přípustná pouze, když dvojice chce počít dítě.

Pro ženy je kontinence, neboli ovládnutí vybití sexuálního potenciálu, velice snadno proveditelná a pouze ve zcela vzácných případech vyžaduje minimální předběžný nácvik. Pro muže kontrola ejakulace a její pozastavení na co nejdelší dobu (týdny, měsíce či dokonce roky) předpokládá postupný trénink. Tento opravdový výkon zajišťuje urychlení duchovního pokroku a je v milostném páru zdrojem velkého štěstí.

Kontinence přepokládá jiný náhled na život a sexualitu, v podstatě je to výzva k objevení záhadného, duchovního rozměru transfigurativního erótu. Podle jógového učení se celý vesmír rodí z kosmického spojení mužského principu (+, jang) a principu ženského (-, jin), jehož výrazem v lidské rovině je i milostné spojení.

Z hlediska úplné sexuální kontinence (uskutečňované v páru oběma milenci) je milostné spojení rozšiřováním, které je zdrojem trvalého štěstí a blaženosti, kdy se vychází od toho, co je konečné, a dospívá se k nekonečnému. Jedno přísloví orientální moudrosti v tomto směru zmiňuje, že: „tehdy, když je díky úplné sexuální kontinenci láska nekonečná, nemožné se stává lehce možným“.

Ve východní tradici se má za to, že ztráta semene (s výjimkou snahy o početí) vede k vyčerpanosti, oslabení vitality a k poklesu citového, myšlenkového i duchovního potenciálu. Zadržení spermatu při souloži vede k posílení vitálního potenciálu, k netušenému zvýšení milostné rozkoše v páru, k regeneraci a omlazení, ke spontánnímu probuzení telepatických schopností a k prožitku ohromného množství orgasmů, aniž by se dostavila únava, ospalost či odpor vůči sexualitě.

U žen, praktikují-li sexuální kontinenci, bylo zjištěno úměrné snížení menstruační sekrece, vymizení nepříjemných průvodní jevů spjatých s menstruací, tělesná regenerace, zvýšená tvořivost, probuzení inteligence, větší vitální tonus, psychická rovnováha a vymizení komplexů méněcennosti. Páry, které praktikují sexuální kontinenci, jsou mnohem méně vystavovány vnitřním konfliktům, jejich svazek je trvalejší, pevnější a harmoničtější než u ostatních párů.

Jógové učení soudí, že dokud lidská bytost ovládá a praktikuje sexuální kontinenci, nemá proč se bát předčasného stárnutí, nemocí, smrti nebo sešlosti věkem. Co se sexuality týče, je zřejmé, že si jóga zcela záměrně neklade za cíl nečinnost. Protože ve většině případů by sexuální nečinnost byla dokonce nemožná a někdy pro bytost přímo škodlivá, bylo by iracionální, aby se za všeobecný cíl v józe kladla úplná abstinence. V tomto směru je namístě připomenout několik citátů z proslulého pojednání východní moudrosti „Bhagavadgíta“: „Ale neoddávej se ani nečinnosti!“ (II, 47) „Ale dokonalosti nedojde ani ten, kdo se činům vyhýbá, ani se netěší z nečinnosti, kdo se činů jen odříká.“ (III, 4). Dále Kršna zdůrazňuje, že činnost (božsky integrovaná) je nadřazena nečinnosti. (III, 8)

Když se lidská bytost pevně ukotví v brahmačarje, rozvíjí se v ní obrovský vitální a energetický potenciál, bystrá a odvážná mysl, silný intelekt, který může vzdorovat jakýmkoli nesnázím či příkořím. Ten, kdo vytrvale praktikuje sexuální kontinenci, ve své bytosti objeví přebytky fyzické síly, které bude moci vložit do své každodenní práce. Navýšení mentální síly mu umožní rychleji myslet, zlepšit paměť a prohloubit svůj intelektuální potenciál. A tak bude moci zřetelně učinit svůj duchovní život aktivnějším. Ten, kdo trvale provádí sexuální kontinenci (brahmačarju), posiluje všechny své vnitřní schopnosti. Sexuální kontinence dokonce umožňuje objevit své nejvyšší Já. Tělo, psychika a smysly toho, kdo ji houževnatě pěstuje, jsou schopny dosáhnout úžasných výsledků. V souvislosti s praktikováním sexuální kontinence slavné pojednání „Jógadaršana“ ve II., kapitole, sútře 37, uvádí: „Ten nebo ti, kdo provádějí sexuální kontinenci, dosáhnou velké síly.“

Podle tisíciletého učení jógy je člověk vybaven schopnostmi, jež mu umožňují překonat všední empirickou skutečnost, která ho omezuje. Dokáže např. využít možností svého těla zapojením procesů transmutace dalece přesahujících jeho běžné biologické funkce. Člověk zpívá, maluje, tančí, směje se. A proč ne? Dokud neporušuje zákony vývoje a harmonie, které představují přirozený řád života, může být rovněž sexuální funkce příležitostí k obohacujícím a dokonale přirozeným praktikám, jsou-li zapojeny v souladu s makrokosmickým prostředím. Pokud tomu tak je, vše se transformuje a díky sjednocující transfiguraci je sublimován obrovský potenciál. Život sám, prožívaný s láskou, nám spontánně pomůže vše sublimovat. Co nám pak ještě zbývá udělat, je uvědomovat si bohatství energie, která se bouřlivě uvolňuje, abychom mohli obohaceni extází zažít nový život. Abychom jásali a z celé své bytosti se radovali ze štěstí, že jsme člověkem, bytostí splývající s jinou bytostí a prostřednictvím lásky nevýslovně a empaticky zcela sjednocenou s nekonečnem.

Tyto okamžiky jsou však mnohdy příliš krátké. Chtěli bychom je prodloužit, ale orgasmus je často příliš rychle překryje svým triumfálním vítězstvím, které nás v případě vybití okamžitě připraví o základní akční potenciál. Existují jógové praktiky, které prostřednictvím vědomého působení na vnitřní energie bytosti oddalují konec orgasmu vybitím, a tak ho prodlužují na neurčitě dlouho. Lze tak zcela potlačit ejakulaci a ovládat stav orgasmu natolik, že můžeme zažít obrovský počet orgasmů, aniž bychom ejakulovali. To nám umožní začínat stále znovu a poznat nekonečně více orgasmů bez plýtvání semenem. Sexuální akt tak můžeme prodlužovat nekonečně dlouho a po libosti začínat znovu.

Stimuluje se tím životní energie, tělo je v tu chvíli oslavováno ve formě mimořádného štěstí, které trvá tak dlouho, jak si kdo přeje. Bez těchto vyšších zásadních praktik s sebou obvyklý všední pohlavní akt přináší vyčerpanost, útlum a často jen mdlou rozkoš. V takovém případě je i intenzivní tělesnou činností, která může rovněž vést k únavě a výraznému vysílení a důsledkem toho i k nechuti. Stává se postupně zlozvykem se všemi specifickými důsledky, které s sebou každý zlozvyk přináší.

Brahmačarja tedy znamená sexuální kontinenci, zdrženlivost, zadržení, úplnou vědomou kontrolu sexuální funkce, jak u muže, tak u ženy, což zahrnuje i pohlavní styk s dosahováním neomezeného počtu orgasmů oběma (současně nebo odděleně) za podmínky, že milostné splynutí neskončí u muže ejakulací, ani explozivním vybitím specifického tvořivého potenciálu u ženy. Tento vyšší způsob prožívání sexuálního aktu bez vyčerpání, umožňuje biologickou transmutaci tvořivého sexuálního potenciálu na vyšší formy vitální, psychické a mentální energie, a to díky nevýslovným procesům vnitřní sublimace.

Ovládání sexuálního potenciálu během výkonu milostné funkce je příznačné pro taoistickou tradici, která tím usilovala o úplnou rovnováhu a polarizaci energií jang (+) a jin (-) na mnohačetných úrovních bytosti. Úspěšným prováděním sexuální kontinence oběma v páru se milostný prožitek stává celistvým, mizí pocit vyčerpání a ospalosti, který je průvodním jevem ejakulace, a je vyloučeno nechtěné otěhotnění. Žena má čas na dosažení tolika orgasmů, kolika jen chce. Roste harmonie v páru a štěstí.

V orientální tradici se milování prováděné v nepřetržitém stavu sexuální kontinence stává postupným rozšiřováním přinášejícím extázi, kdy se dvojice rozpíná do nekonečna a překonává tak všechna svá omezení. U většiny žen se vyskytuje latentní schopnost přirozeným způsobem spontánně provádět sexuální kontinenci. Tato schopnost dokonce umožňuje ženám často zažívat mnohačetné orgasmy bez vybití sexuálního potenciálu. U mužů provádění sexuální kontinence předpokládá určitý postupný nácvik a dosažení vyváženého stavu mezi energiemi jang (+) a jin (-).

Trvalé zapojení sexuální kontinence je běžnou praxí v hathajóze i v taoismu. Zážitek sexuální kontinence v páru umožňuje lidské bytosti dosáhnout něčeho výjimečného a uvědomit si, že biologická složka přitažlivosti vůči opačnému pohlaví není zastoupena jenom pudy, ale i dalšími subtilními psycho-emocionálními energetickými aspekty, které se v podobě energií jang (+) a jin (-) začleňují do komplexního sexuálně-citově-mentálního chování.

Z fyziologického hlediska je sexuální kontinence vzestupným cyklickým procesem, který se odehrává ve více etapách: a) fáze vzrušení, b) fáze plató, c) vlastní soulož, d) fáze zamezení ejakulace s postupnou transmutací nepatrného množství sexuálního potenciálu na energii, e) normální orgasmus, f) znovu následuje (po období od 15 do 30 minut) fáze zamezení ejakulace s postupnou transmutací nepatrného množství sexuálního potenciálu na energii, g) druhý mnohem silnější a hlubší orgasmus (v porovnání s předchozím).

Pokud muž i žena díky sexuální kontinenci úspěšně ovládají svůj sexuální potenciál, mohou v intimním milostném splynutí pokračovat neurčitě dlouho. Prostřednictvím sexuální kontinence se milostný prožitek stává věčným počátkem a umožňuje oběma milencům zažívat stavy kosmické lásky. V souvislosti se sexuální kontinencí stojí za připomenutí, že starodávné orientální myšlení, obzvláště pak tantra, propůjčuje sexuální transfigurující lásce hluboký význam jakožto cestě sebepoznání a duchovního zdokonalování lidské bytosti. Prostřednictvím této nezměrné lásky, kdy se vše stává možným, dochází k transcendování běžných omezujících podmíněností a nastává kosmické splynutí páru v nekonečném vesmíru.

Nekonečné erotické sjednocení se proměňuje ve velkolepou blaženou expanzi, a tak díky milostné sublimaci dojde k překonání pudového biologického aktu a dvojice milenců získá nevýslovné rysy ideálního božského kosmického páru. Smyslnost navýšená díky dokonalé sexuální kontinenci se v indické duchovní tradici objevuje jako prostředek k dosažení dokonalé extáze (samádhi). Intenzivní erotická zkušenost, usnadněná sexuální kontinencí, je tak zužitkována k hodnotám přesahujícím smyslové vnímání. Takto uskutečňovaná vede kontinence k narůstajícímu stavu blaženosti a autonomie u obou milenců. V pojetí jógy je sexuální kontinence mysteriózním způsobem poznání, přičemž dokonale kontrolovaná rozkoš zde hraje pouze roli prostředku, díky němuž je transcendováno běžné omezené vědomí a jehož prostřednictvím se v lidské bytosti rozhostí extatický stav osvícení přinášející osvobození a moudrost.

Díky sexuální kontinenci není intenzivní sexuální napětí vypotřebováno ejakulací. Výron semene je zastaven mocným procesem mentálního soustředění, které umožňuje naprostou fyziologickou kontrolu ejakulace, ale současně i svobodné erotické prožitky. Tento mimořádný vyšší způsob uskutečnění nekonečného sexuálního sjednocení je takové povahy, že někdy vyvolává probuzení obrovské osobité energie kundaliní šakti, přičemž sublimuje a přetváří energetický potenciál, který je výsledkem biologické transmutace, na čím dál vytříbenější formy vitální, psychické a mentální energie, které pak násobí a odhalují duchovní sílu člověka.

Po určitou dobu úspěšně prováděná sexuální kontinence zároveň probouzí a zvyšuje psychomentální schopnosti za hranicemi běžného normálu. Prováděním milostného splynutí ve stavu transfigurace a zbožňování dospěje zbožňující k tomu, že se pro něj v tu chvíli jeho milovaná stává syntézou celé ženské přirozenosti (věčného ženství). Je současně matkou, sestrou, manželkou i dcerou, lidským „relé“ podstaty přírody (prakrti), základním zdrojem radosti a odpočinku, skrze nějž se projevuje vše ve vesmíru.

Prostřednictvím sexuální kontinence se erotická hra odehrává na nekonečné transbiologické úrovni, přičemž milenci jsou ztělesněním „dokonalého stavu božství“ v tom smyslu, že nejenom že zakoušejí blaženost, ale mohou i přímo kontemplovat konečnou realitu.

Přísloví z Bible, která se zaobírají zdrženlivostí (brahmačarja) nebo nás k ní nabádají:

• Ten (zkažený) zemře z nedostatku zdrženlivosti, ztratí se ve své přílišné pošetilosti.
• Zkažený člověk je zajatcem svých vlastních hanebností a drží ho pouta jeho hříchu. Takový zemře z nedostatku zdrženlivosti.
• Ten, kdo se ovládá, má větší cenu nežli ten, kdo dobyde hrad.
• Kdo se neovládá, je jako zbořený a rozvalený hrad.
• Nedávej ženám svou životní sílu.

Lidová přísloví, která nepřímo odrážejí pravidla jógy, týkající se brahmačarji (zdrženlivosti obecně nebo konkrétně sexuální kontinence):

• Skutečně velkým vládcem je ten, kdo zcela a neustále vládne svým vášním, ať by byly sebevětší, a naprosto nad nimi zvítězí zdrženlivostí.
• Jak chce vládnout druhým, kdo nevládne sám sobě?
• Uzda když slábne, do propasti táhne.
• Práce kvapná, málo platná.
• Milostná zdrženlivost ve stáří není žádnou chloubou, protože se pro ni člověk nerozhodl, ale rozhodla o ní jeho neschopnost.