TEMPERAMENT
- Rubrika: Výkladový slovník
- Autor: Duchovní škola Rezonance
Soubor rezonancí v mikrokosmu člověka, které v něm převažují a které můžeme rozeznat podle určitých citových charakteristik, jež svou povahou díky podmíněním a návykům definují jeho individualitu, a to jak v jeho specifickém způsobu prožívání stavů, tak i ve způsobu, jak na ně obecně reaguje. Osobnost je jinými slovy souhrn všeho, čeho člověk od narození v průběhu doby dosáhl nebo čemu se přizpůsobil, nebo také soubor všech jeho představ o sobě samém, o kterých se domnívá, že jsou skutečné, nebo které by podle jeho názoru skutečné být měly. Toto také samozřejmě zahrnuje veškeré iluze, které si o sobě člověk vytváří. Způsob, jakým daný jedinec reaguje na prožitky, udává v rámci temperamentu takzvaný psychický rytmus. Ten se projevuje stejně tak zřetelně jak ve vjemech citových, jako i v projevech mentálních (intelektuálních), v prvé řadě ale hlavně v rychlosti jeho pohybů, rychlejší či pomalejší, a v jejich rytmu.
Mezi temperamentem osoby a její tělesnou strukturou existuje velice těsná souvislost. Tento vztah je určen vlivy hormonů a žláz (endokrinní žlázy se vztahují k subtilním silovým centrům – čakrám a velké nervové uzliny v podbřišku společně s tkáněmi celého těla odpovídají subtilním energiím z makrokosmu, se kterými daná osoba na její individuální úrovni rezonuje, a tak se tyto rezonance podílí na chemii celého organismu).
Formy temperamentu mohou být rozděleny do dvou základních skupin: cyklotymické a schizotymické.
U každého temperamentu kolísá psychický tonus mezi dvěma opačnými póly: U cyklotymiků mezi radostí a smutkem; u schizotymiků mezi citlivostí a chladem. Oběma dvěma skupinám temperamentů přesně odpovídají tělesné typologie. Cyklotymici tak odpovídají pyknickému typu a schizotymici atletickému a astenickému typu.
Pyknický typ představuje obecně tělesnou strukturu malé, podsadité postavy, která má plnou, kulatou tvář a svěží pokožku. Hlava, hruď a břicho jsou velké, ramena úzká. Hlava sedí na krátkém podsaditém krku a je lehce nachýlena dopředu. Hlava cyklotymika často předčasně zplešatí, zatímco ochlupení zbytku těla zůstává dosti husté.
Atletický typ je obecně vzato štíhlý, vyznačuje se dlouhými končetinami a širokou a svalnatou hrudí. Spodní část těla může být někdy úzká. Pánev je krátká a nohy slabé (štíhlé). Hlava je pevná a sedí na dlouhém krku. Svaly jsou pokryty elastickou kůží bez většího množství tuků.
Astenický typ je charakteristický poněkud válcovitým trupem, s úzkým a protáhlým hrudním košem a rameny blízko u sebe. Údy a krk tohoto typu vypadají protáhle. Kosti, svaly a pleť jsou jemné, tenké a slabé. Hlava je malá, má protáhlý a špičatý nos, brada ustupuje a předklání se, její profil je špičatý.
Psychický rytmus temperamentu cyklotymiků kolísá mezi pohyblivostí a strnulostí. U schyzotymiků kolísá mezi prudkostí a lhostejností. U cyklotymiků odpovídá psychický rytmus takřka vždy určité psychické tónině. Kombinace radosti a pohyblivosti charakterizuje hypomanické temperamenty; tendence k depresi spojená s pomalostí charakterizuje flegmatické temperamenty.
U schyzotymiků tyto vztahy nejsou tak zřejmé: hypersenzitivní jedinci můžou projevovat velkou otupělost ve způsobu myšlení a prožívání touhy, a především u těch z nich, kteří jsou chladní a drzí, můžeme často pozorovat vrtošivost a rozmary.