V latině slovo „intentio“ vždy označuje rozhodnutí lidské bytosti, následované spontánně soustředěným vnitřním působením touhy a vůle, usilující o nějaký záměr, neboli jinak řečeno pevně zaměřené k nějakému cíli. Úmysl tedy označuje projev složitého vnitřního procesu lidské bytosti, v němž se současně spojuje rozhodnutí, touha a vůle, které jsou v tu chvíli pevně zaměřené a soustředěné na dosažení nějakého cíle.

Upanišady jsou posvátné texty tvořící „zjevenou“ část véd a základ filosofie védánta. Vyznačují se velkou svobodou myšlení a otevřeností vůči moudrosti a transcendenci. Upanišady v podstatě obsahují popis zásadního individuálního nesmrtelného Já (átman) a ukazují jeho totožnost s univerzálním božským (makrokosmickým) Duchem, brahma neboli paramátman.

Upřímnost (latinsky „sinceritas“) znamená nepřítomnost přetvářky či záludnosti, otevřenost, loajálnost. Podle „Oxfordského slovníku“ znamená původní latinské slovo „sincerus“ „poctivý“, „čistý“, „bezúhonný“, „bez chyb“.

Výraz označující výjimečnou sílu, vlastní jak jogínovi, tak jogínce, schopnou umožnit úplnou transmutaci spermatu (nebo jemu odpovídajících specifických sexuálních výměšků, včetně těch menstruačních v případě ženy) a energii, která je výsledkem tohoto tajného procesu, neustále směřovat vzhůru (úrdhva), aby nakonec vystoupala ve formě sublimované energie na úroveň základního centra vědomí (sahasrára).

Úzkost je soubor pocitů a citových jevů, které se zpravidla vyznačují pocitem tlaku a reálného či imaginárního strachu z velkého neštěstí anebo utrpení, vůči němuž si připadáme bezbranní a bezmocní.