Tantra aneb Cesta k nadosobní lásce

Rubrika: Duchovní pár

Autor: Elinor Selea

Jedním ze zákonů vesmíru je dualita. Lze ji pozorovat všude kolem, ve všem projeveném. Cesta od této duality k transcendentnu – absolutnu – je podstatou každé autentické duchovní cesty a výjimkou není ani tantra, jež má stejné předpoklady i cíl. V nejzákladnějším tvaru duality existují dva prvotní principy, které jsou v různých duchovních systémech nazývány mnoha jmény: například jin–jang, átman–iluze, ha–tha, atd. Stejně tak tantra používá vlastní pojmy Šiva (nejvyšší mužský princip - vědomí) a Šakti (nejvyšší ženský princip - energie). Spojení mezi těmito dvěma principy vede k návratu do původního stavu, ke spojení s absolutnem (Bohem).

Šiva v sanskrtu znamená "blahodárný" a představuje nekonečný mužský archetyp, kosmického otce, který je silný, aktivní, vědomý si sama sebe, ochranný, stálý, pevný, objektivní a realistický. Je vědomím za všemi věcmi.

Slovo Šakti znamená v sanskrtu "síla" nebo "energie". Vychází z kořene šak, což znamená být schopen, udělat nebo jednat. Tato energie je všudypřítomná a viditelná, způsobuje růst rostlin, zvířat i lidí, udržuje je ve vývoji a je jak jejich světlem, tak slunečním teplem.

Šakti je energií, zdrojem mnohosti, ale Šiva je ten, který vede a kontroluje tuto sílu, jež by bez něj byla slepá a destruktivní. Tantrikové tvrdí, že Šakti je projevená jako zdroj energie a Šivův protějšek. Představuje "i" ve slově Šiva. Podle pravidel sanskrtské mluvnice za "i" vždy následuje samohláska "a" v případech, kdy je dále ještě něco definováno. Výsledkem takového postupu je to, že z výrazu Šiva se změnou písmene "i" stává Šava neboli "mrtvola bez života". Tímto způsobem se zdůrazňuje, že ženská energie je oživující silou života.

Dvě větve Tantrajógy

Odborníci obvykle rozdělují tantru na dvě hlavní větve: levorukou a pravorukou. Toto prvotní rozdělení vyplývá ze specifické povahy praktických způsobů používaných k dosažení stavu jednoty. Jestliže používáme fyzické metody, při nichž dochází ke skutečnému sexuálnímu spojení, pak se jedná o "levorukou tantru". Když se však použijí jen meditativní nebo symbolické techniky, tedy nezahrnující fyzickou sexualitu, pak se jedná o "pravorukou tantru". Často je velmi obtížné oddělit jasnou čarou tyto dva proudy, jelikož existují školy, v nichž se vyučují myšlenky náležející proudům oběma.

Pravoruká tantra se často shoduje s některými asketickými cestami na naší planetě, její praktikanti touží po sjednocení, personifikaci či inkarnaci s nadpřirozenými bytostmi na různých úrovních a nakonec po sjednocení s božským bytím. I když zde mluvíme o určitém druhu "sexuálního" vztahu, neprojevuje se běžným způsobem, ale spíše sublimovaným, duchovním a často symbolickým, jenž má blízko tomu, co nazýváme nadosobní láskou. Jedním z historických příkladů by se mohl stát mystický erotický vztah mezi Ježíšem a křesťanskými jeptiškami, oddanost indických gopií vůči Krišnovi, láskyplný vztah trubadurů a rytířů k šlechtičnám nebo adorace deseti Kosmických Mocností v určitých tantrických školách atd.

Tradice kategoricky tvrdí, že "pravoruká tantra" je vyšší cestou těchto dvou větví. Ale tantričtí mistři také poukázali na to, že moderní člověk ze Západu je prakticky neschopný ji kvůli hrubosti ducha a materialismu následovat, protože začíná na příliš vysoké a abstraktní úrovni.

V současné, moderní době je praktická levoruká tantra poněkud účinnější, a to alespoň do okamžiku, než se osvobodíme od nadvlády vlastní sexuality. V ní se neprovozuje milostný akt jen pro samotný sexuální požitek, ale je považován za nástroj k dosažení nadsexuálního styku, ke zlepšení mezilidských vztahů, k dosažení vnitřní rovnováhy a zdraví, k posílení schopnosti sebekontroly, k získání paranormálních schopností a nakonec i k přístupu do vyšších úrovní vědomí, vedoucích až ke kosmickému vědomí neboli samadhi (jak je nazýváno v tantře).

Muž má od přírody určité schopnosti být blíž k mužskému kosmickému aspektu Šiva – vědomí. A proto je pro něj snadnější přiblížit se k absolutnímu Bytí z této strany. Ženě je naopak, díky moudré přírodě, bližší ženský kosmický aspekt Šakti – energie. A je pro ni proto snadnější přiblížit se k absolutnímu Bytí právě odtud.

Tantra je ve skutečnosti vynikající zkratkou duchovní cesty, protože muž se ztotožní se Šivou, žena se Šakti a pak v láskyplném obětí během milování dojde ke splynutí těchto dvou pólů a překonání duality. Šiva přitahuje Šakti a Šakti přitahuje Šivu: plus přitahuje minus a minus přitahuje plus. Jestliže jeden z pólů roste, pak se mu druhý začne vyrovnávat ve snaze po dosažení rovnováhy. Určité tantrické praktiky (věnování, transfigurace, brahmačarja) nás během milování velice přibližují ke specifickému nejvyššímu polárnímu aspektu a díky spojení pak k transcendentnu. Tyto techniky potřebují podrobné vysvětlení, na něž bohužel v tomto článku není dostatečný prostor, proto uvedeme jen vysvětlení poslední z těchto technik, která se nazývá brahmačarja.

Brahmačarja

Položme si dvě zásadní otázky: Proč tak krásné okamžiky, které obvykle během milování prožíváme, končí ztrátou energie a vedou u muže až k ospalosti? Proč nám prožívané štěstí nepřináší stejné vitální posílení jako v případech jakéhokoli jiného prožívaného štěstí? Odpovědí je princip skrývající se pod indickým výrazem brahmačarja. V zásadě je cílem této techniky co nejúplnější kontrola sexuálního potenciálu, aniž se však přitom zruší možnost výkonu sexuální funkce. To znamená zapojit se do plné erotické, sexuální milostné aktivity určitým rozumným způsobem tak, abychom během ní neztratili úplnou kontrolu nad sexuálními procesy. Smyslem je úplné oddělení orgasmu od ejakulace, čehož se dosahuje tím, že nedopustíme, abychom dospěli do stadia ejakulace, a to po neomezeně dlouhou dobu bez ohledu na délku trvání, intenzitu a četnost pohlavního styku.

Během milování se projevují dva momenty, které, ačkoli se v čase nacházejí velice blízko, přece jsou odděleny a jen neznalost způsobuje, že je považujeme za totéž. Jedná se o ejakulaci (ochabnutí u ženy) a orgasmus. V případě orgasmu jsou stahy svalů jemnější a vyvolávají potěšení, zatímco během ejakulace dochází k silnějším stahům, jejichž cílem je vyměšování semene. Ejakulace se v tantře připouští pouze tehdy, když dvojice usiluje o početí dítěte. Pro ženy je kontrola vyvrcholení či zadržení sexuálního potenciálu snadnou záležitostí a pouze ve zcela zvláštních případech vyžaduje předběžný nácvik. U muže si kontrola ejakulace a její pozastavení na co nejdelší dobu trvající týdny, měsíce či dokonce roky, vyžaduje postupný trénink a je považována za opravdový výkon, který zajišťuje urychlení duchovního pokroku v rámci šťastného života zamilované dvojice. Tantrické techniky umožňují oddělení těchto dvou jevů díky vědomé kontrole. Poté, co se milenci naučí kontrolovat své sexuální energie, milování muže probíhá velmi dlouhou dobu a oba partneři během něho začínají prožívat mnohonásobné orgasmy vedoucí až k nepopsatelným vnitřním stavům blaženosti.

Éros plný proměn

Vzájemná láska muže a ženy se posiluje a povznáší. To vše předpokládá nový pohled na život a sexualitu, v podstatě je to výzva k objevení záhadného, duchovního rozměru proměnotvorného érosu. Podle tantrického učení se celý vesmír rodí z kosmického spojení mužského principu (+, jang) a principu ženského (–, jin), jenž se odráží na pozemské úrovni jako láska mezi mužem a ženou. Z hlediska dokonalého zadržení sexuálního potenciálu oběma partnery je láska rozšířením trvalého štěstí a blaženosti, kdy se vychází od toho, co je konečné, a dospívá se k nekonečnému. Jedna z orientálních moudrostí uvádí:

"Tehdy, když je díky úplné kontrole sexuálního potenciálu láska nekonečnou, nemožné se lehce stává možným."

Ve východním učení se má za to, že výron semene vede k vyčerpanosti, oslabení vitality, k poklesu citového, myšlenkového i duchovního potenciálu. Zadržování semene při souloži vede naopak k posílení životního potenciálu, k netušenému zvýšení milostné rozkoše, k regeneraci a omlazení, ke spontánnímu probuzení telepatických schopností, k prožitku ohromného množství orgasmů, aniž se dostaví únava, ospalost či odpor k sexualitě. U ženy, praktikuje-li pohlavní zdrženlivost, dochází k úměrnému snížení menstruační sekrece, mizí průvodní bolesti spjaté s pohlavním cyklem, dochází k tělesné regeneraci, zvýšení tvořivosti, povzbuzení inteligence, dosažení psychické rovnováhy, probouzí se chuť do života, pominou komplexy méněcennosti. Páry, které praktikují pohlavní zdrženlivost, jsou méně vystavovány vnitřním konfliktům, jejich svazek je trvalejší, pevnější a harmoničtější.

V souvislosti s plnou kontrolou sexuálního potenciálu se v pojednání Jógadaršana v II. kapitole, sůtra 37 uvádí:

"Ten nebo ti, kdo pěstují plnou kontrolu sexuálního potenciálu, dosáhnou velké síly."

Proto nezapomeňte, že ti, kdo vytrvale pěstují plnou kontrolu sexuálního potenciálu, v sobě objeví přebytek fyzické síly, kterou poté mohou vložit do své každodenní práce. Dostaví se u nich posílení mentálních schopností, jež jim umožní pohotověji myslet, zlepšit si paměť, zvýšit svůj intelektuální potenciál a urychlit duchovní vývoj. Ti, kdo vytrvale pěstují plnou kontrolu sexuálního potenciálu, tak výrazně posílí své vnitřní schopnosti, jejich tělo, psyché a pocity dosáhnou úžasných výsledků, a dokonce se jim otevře cesta k objevení nadosobního Já.

Tantra a neotantra

Kvalitní lidé se totiž setkávají s kvalitní tantrou, a to v souladu se všeobecně platným zákonem rezonance. Ačkoli v současnosti stále existují určité zastaralé tantrické kurzy a skupiny, přesto lze říci, že hlavní proud tantry plný duchovnosti neustále roste. Tyto kurzy v podstatě zužují tantru jen na nauku rozvíjející druhou (sexuální) úroveň. Jsou založeny na myšlence, že pokud se co nejvíce osvobodíme od sexuálních bloků, dojdeme postupně až ke zdokonalení.

"Naše poznání tantry roste tak rychle, jak rychle rosteme i my."

Pravdou však je, že pokud sexuální potenciál pevně nesměřujeme vzhůru do vyšších oblastí bytosti, pak vše probíhá jen horizontálně, tedy na sexuální úrovni člověka. Některé víkendové semináře tak nabízejí jen zdánlivý pokrok v poznání tantry, protože právě neusměrněnost sexuálních energií činí z těchto víkendů určitý tantrický útěk od reality, během něhož se na pár chvil zaměříme na něco úplně jiného, než jsme zvyklí, ale každodenní drsná realita se s prvním pracovním dnem vrátí a vše pak začíná beze změny znovu. Jestliže tímto způsobem pokračujeme, tak rozdíl v útěku od reality skrze tantru a útěkem s pomocí drog není až zase tak velký. Lidé se na takových zastaralých kurzech učí jen to, že se nemají stydět za svoji sexualitu a že ji mají prožívat radostně. Pokud však tantru hluboce duchovně nepochopí a neosvojí si ji, stane se pouhou hračkou, kterou dítě odloží, jakmile trošku vyroste.

V případě, že se duše v tantře neintegruje, tak dříve nebo později vyvstane v člověku úplně opačná reakce, jež může způsobit, že vše, co se dotyčný naučil, se náhle jeví jako neuvěřitelný nesmysl. Ještě větší porušení základních principů tantry však nastává v některých neotantrických kurzech, v nichž jejich představitelé nezdůrazňují nutnost lásky v tantře, nebo se jí dokonce snaží vyhnout. Láska je totiž velice důležitý prvek. V dnešní době existuje mnoho zavádějících cest v oblasti duchovna. Stejně jako lze najít mnoho kurzů jógy, v nichž lidé cvičí, aniž by zapojili mysl a svoji schopnost soustředění, což je zásadní moment pro vznik jemných, subtilních účinků působících na hluboké složky naší bytosti, tak existují i kurzy tantry bez lásky. Ty učí sexuální techniky, ale v žádném případě se nejedná o tantru. Všichni duchovní lidé totiž dobře vědí, že láska je základem vesmíru, a vnímají ji všude kolem sebe, téměř v čemkoliv.

Všude kolem nás

Bez ohledu na to, jakým duchovním směrem se vyspělé civilizace ubíraly, vždy dospěly do stavu, kdy vnímaly lásku všude kolem. Příkladem budiž Nový zákon, v němž svatý Pavel o lásce říká (Korinťanům 13):

"Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale neměl přitom lásku, jsem jako zvučící kov a řinčící plech. Kdybych měl dar promlouvat vnuknutím, rozuměl všem tajemstvím, poznal vše, co může být poznáno, a nekonečnou víru, takže bych hory přenášel, ale neměl lásku, nejsem nic. A kdybych rozdal v almužnách všechno, co mám a (pro druhého) do ohně skočil, ale neměl přitom lásku, nic mi to neprospěje."

V tantře musí partnerům na sobě záležet, musí být do sebe navzájem zamilováni, nestačí jen společně provádět nějaké "sexuální cviky". Jen ti, kdo prožívají tantru takovým způsobem, mohou dosáhnout duchovního aspektu předpokládajícího silnou transformaci a vývoj. To je v přímém kontrastu k trendu povrchního přijímání sexuální svobody, jehož jsme svědky od šedesátých let, od doby tzv. sexuální revoluce, kdy se v souvislosti s tantrou nemluvilo o jejím duchovním rozměru, a cílem bylo jen zažít co nejúžasnější rozkoš a co nejbouřlivější orgasmy.

V tantře jde však o mnohem víc. Je to cesta vedoucí ke splynutí s Bohem, k dosažení samadhi. Jde o stejně blažený stav, jenž prožívají džnanajogíni během objevení božské podstaty každého z nás (átman).

Vyzkoušejte si jednu z tisíce technik

Milování spojené s dokonalou kontrolou sexuálního potenciálu umožňuje vznik gigantického subtilního elektromagnetického pole, jež prostupuje oběma milujícími se bytostmi a pochází z vitální harmonicky sublimované energie indukované jejich bouřlivě dynamizovanými těly. Objektivní faktem zůstává, že tento tajemný a okouzlující proces splývání více či méně nevědomě prožívá každá lidská bytost. Samotnou lásku mezi dvěmi bytostmi spontánně vyvolává probuzení a zintenzivnění složitého vzájemného působení polárně opačných a komplementárních vlastností existujících ve společném vesmíru, vytvořeném splynutím obou bytostí během sexuálního aktu plného vzájemné transfigurace. Láska pak působí jako prostředek, jenž zesiluje vliv subtilního energetického proudu přinášejícího pocit štěstí. Ten vychází z vitální úrovně muladhara čakry a z oblasti genitálií, dále stoupá díky působení a posílení procesu sublimace skrze břišní oblast a oblast srdce a směřuje až do mozku. Ve chvíli, kdy tam pronikne, je mysl intenzivně energetizovaná a doslova se "koupe" v tomto mimořádném proudu energie vyvolávajícím blažené splynutí polarit obou hemisfér mozku a blokuje tak schopnost mysli zůstávat v područí naší omezené a pomíjivé egoistické individuality.

V této jedinečné chvíli otevřenosti k makrokosmu odrážejícímu se v nás se můžeme v naprosté extázi dotýkat všeho a bleskově pomocí intuice pronikat mikrokosmem (naším vnitřním vesmírem), kde se díky vyvolaným rezonančním jevům budeme cítit naplněni nádhernou energií a zažívat osvobození od hloupých paralyzujících předsudků i od společenských rolí. Existuje tajemný důvod, proč lidská bytost, která se věnuje plné kontrole svého sexuálního potenciálu, může cítit touhu milovat se – aniž by tento potenciál vybila – v každém okamžiku, čímž se liší od zvířat, která nemohou vědomě kontrolovat sexuální činnost a jejich touhy přicházejí cyklicky pouze v určitých ročních obdobích. Sexuální akt dvou partnerů otevírá bránu, kde jsou ohromení štěstím a vstupují do vyšší subtilní sféry projevu makrokosmu, kde zakoušejí velkolepost vesmíru a božského tajemství. Východní mudrci znají tyto nádherné jevy a používají je blahodárně a inteligentně, aby se vznesli a ponořili do nejvyšší božské sféry v makrokosmickém celku.

Synchronizované dýchání v páru

Jsme-li v přítomnosti lidské bytosti opačného pohlaví, kterou velmi milujeme a ona nás také miluje a jsme tedy ve vzájemném souladu a oba si přejeme vzájemný vztah prohloubit, je to ta pravá chvíle k dosažení stavu subtilního energetického ztotožňování na úrovni našich aur. Během provádění této techniky aury splynou ve všech sférách: vitální, energetické, psychické, mentální i duchovní. Klíčem k tomuto mimořádnému uskutečnění, kdy pociťujeme jeden druhého, představuje synchronizované dýchání, které umožňuje proces osmózy neboli aurického splynutí dvou bytostí. Je nutné zdůraznit, že už po týdnu praktikování se začínají probouzet empatické, telepatické schopnosti a duchovní intuice. Abychom mohli synchronizované dýchání v páru provádět co nejlépe, je nezbytné, aby dvojice zůstávala v intimním objetí, pokud možno s hlavami směřujícími k magnetickému severu a nohama k jihu. Synchronizování dýchání praktikuje nejprve jeden z milenců a následující den se vystřídají. Ten, který se snaží synchronizovat svůj dech s partnerem, musí mít zavřené oči, aby se zniternil a co nejpozorněji naslouchal a vnímal dechový rytmus bytosti, kterou drží v náručí. Naopak ten/ta z páru, podle něhož se dýchání synchronizuje, dýchá co nejpřirozeněji a co nejméně vědomě ovlivňuje vlastní dech. Postupně ten, kdo synchronizuje dech, upravuje svůj dechový rytmus (frekvenci sledu nádechů, zadržování dechu při plných plících, výdechů a zadržování dechu při prázdných plících) podle dechového rytmu svého protějšku. Usiluje o to, aby se jeho dýchací rytmus stal a zůstal totožný s dechovým rytmem milované bytosti.

Jakmile synchronizování dýchání dostatečně zdokonalíme, v určité chvíli zjistíme, že se celý proces stává spontánní, aniž bychom mu věnovali pozornost. Začínáme vnímat celou škálu stavů, prožitků, intuicí a jevů, o nichž jsme již dříve mluvili. Když si ještě po libovolně dlouhé době bez pohybu přejeme dále pokračovat v poznávání toho nádherného rezonančního stavu, můžeme přistoupit k aktivnímu, dynamickému způsobu mileneckého sexuálního splynutí, ale jen s plnou kontrolou sexuálního potenciálu. Udržujeme nezměněné synchronizované dýchání s milovanou bytostí a jsme s ní v kontaktu i prostřednictvím rtů, rukou, hrudníku a pohlaví. Zůstáváme uvolnění a nezapomínáme vnitřně udržovat synchronizovaný dechový rytmus. V jistém momentu se vnitřní energie začne sublimovat, zvýší se a cele pohltí obě bytosti. Zůstaneme naprosto otevření a rozplyneme se ve vlnách radostného rozechvění z nádherného orgasmu. Necháme tu obrovskou energii, aby vzestupně sublimovala a proudila námi, a ponoříme se do její blaženosti. Pokračujeme ve stále stejném rytmu spontánního dýchání s přáním úplně se rozpustit. V poslední fázi se plní oddanosti otevřeme božské lásce a touze rozplynout se v makrokosmickém nekonečnu, abychom dokázali obejmout toho, který nás objímá neustále (Boha).

Zázračná technika růžové sféry

Tato technika tvořivé vizualizace je jednoduchá, avšak při důsledném provádění překvapí svojí účinností. Snažte se následující postup dodržet co nejpřesněji:

Zaujměte pohodlnou polohu vsedě nebo vleže, zavřete oči, zhluboka pomalu a přirozeně dýchejte. Postupně a co nejkompletněji se uvolněte. Začněte si představovat něco blahodárného, něco, co byste si přáli, aby se splnilo. Představujte si, že se to už splnilo a že se to již stalo skutečností. Představa by měla být co nejpodrobnější a co nejjasnější. Nyní vytvořte v mysli obraz obrovské růžové sféry a vložte do ní svoji představu. Růžová barva je spojená se srdcem, pokud tedy subtilní energie (vibrace) této barvy obklopí vizualizovanou představu, dosáhnete pouze toho, co souladně rezonuje s vaší bytostí. Poslední část spočívá v představě, jak se růžová sféra volně vznáší v makrokosmu a neustále přitom obsahuje vaši původní představu. Tento aspekt symbolizuje citovou odpoutanost od příslušného cíle. Sféra se nyní může svobodně vznášet v makrokosmu, přičemž přitahuje a shromažduje subtilní energie potřebné k uskutečnění vaší blahodárné představy.

Šaktičalana mudra

Tato technika spočívá ve stažení svalů, které používáme při močení, konkrétně tedy močového svěrače a okolního svalu. Napomáhá to důležitému uvědomění si pánevní oblasti a svalů pohlavních orgánů, které zároveň posiluje. Stejně jako ostatní svěrače, tak i tento kruhový sval zůstává neustále stažený a uvolňuje se jen občas, aby otevřel prostor pro vypuštění moči. Močový svěrač a okolní svaly používáme dvojím přirozeným způsobem. Jednak v případě, kdy přirozeně cítíme vykonat potřebu, ale vnější okolnosti nám to neumožňují. Platí, že čím větší bude potřeba, tím pevněji musíme stlačit svěrač a také okolní oblast. Zajímavé je si připomenout, že tato vědomá kontrola není možná u batolat. Existuje ale také opačný stav. Například u osoby, která se dostala na toaletu po dlouhém čekání, a snaží se co nejrychleji vyprázdnit obsah močového měchýře. Tehdy používá močový svěrač druhým z přirozených způsobů. Šaktičalana mudra je pak střídání těchto dvou fází. Nejdříve stáhneme močový svěrač a celou okolní oblast. Pak pokračujeme opačně – svěrač uvolníme. Právě opakování tohoto procesu v nepřerušených cyklech, bez ohledu na trvání každého pohybu, je podstatou této techniky. Doporučuje se cvičit vždy před močením a po celou dobu močení. To je zvyk všech tantriků, který napomáhá dosažení kontroly sexuálního potenciálu.

Další cvičení šaktičalana mudry lze rovněž praktikovat denně a na rozdíl od předchozí varianty v podstatě kdekoli. Začneme devíti cykly krátkých stažení a uvolnění močového svěrače, při desátém cyklu stáhneme svaly na dobu 10 až 20 vteřin. Pak vše zopakujeme od začátku. K tomu používáme pokud možno hudbu rezonující s erotickou energií. Uvědomujeme si kontrolu sexuální energie. Ve vyšší fázi, při důsledné praxi, může jogín transmutovat tuto energii na její vyšší formu. Šaktičalana mudra je ideální postup pro posílení sexuálních svalů. Tím a kontrolou jednotlivých svalů vlastní vůlí se vyvarujete poklesnutí močového měchýře, u žen dělohy a vagíny. Předcházíte také problémům s prostatou.