Terapie hudbou

Rubrika: Zdraví

Autor: Gregorian Bivolaru

Účinky hudby

Člověk odnepaměti používá zvuky a hudbu jak terapeutickým účelům, tak i pro účely duchovních obřadů či praxe. Kdykoliv se cítíme být neodolatelně přitahováni nějakou písní, musíme si přiznat, že má zřejmý vliv na naši „duši“. Někdy je hudba velice povznášející a různé duchovní písně se snaží pozvedat lidskou bytost na vyšší duchovní úroveň. Hudba navíc inklinuje k tomu, vést jedince zpátky - k jeho pravé podstatě a původu.

Je tedy očividné, že hudba představuje možnost léčby a obecně harmonizace jednotlivce. S její pomocí se může člověk postupně zbavit svých špatných návyků a chování. Například již dávno bylo zjištěno, že harmonické zvuky snižují psychické napětí, čímž oslabují lidské agresivní reakce. Třebaže hudba začala být v moderní medicíně používána k léčbě poměrně nedávno, její použití za tímto účelem se vyskytovalo již před staletími.

Jedním z hlavních závěrů Kongresu hudby a lékařství v Ludenscheidu roku 1984 bylo, že hudba snižuje úroveň stresu. V současnosti je v medicíně představena řada jiných závěrů ohledně vlivu hudby na jednotlivce. Relaxační hudba tak např. snižuje krevní tlak a srdeční puls, nebo jedna studentka ze San Franciska provedla výzkum účinků klasické hudby na novorozeňata, zjistila, že se s její pomocí vyvíjí rychleji.

Hudba: to jsou vibrace a na ně lidé reagují spontánně. Australian Clynes, autor pozoruhodné knihy „Hudba, duch a mozek“, rozlišuje různé druhy vibrací podle toho, jaký druh emoce vyjadřují. Je tedy třeba rozlišovat mezi vibracemi patřícími hněvu, smutku či strachu (které reprezentují nepříznivé negativní vibrace) a mezi vibracemi, které vyjadřují lásku, optimismus, radost anebo jiné pozitivní emoce. Tyto „základní vibrace“ (jak jsou nazývány) můžeme rozpoznat ve všech velkých skladbách minulosti – i současnosti. Utvářejí tzv. primární vibrace, které jsou metaforicky řečeno částečně superponovány v genetickém kódu jedince, čímž mohou být rozpoznány.

Existuje celá řada různých vibrací: radosti, potěšení, důvěry, strachu, hněvu, nedůvěry atd. A tyto vibrace jsou v pevném spojení s bioenergetickou (vitální) a astrální (aura) strukturou lidské bytosti a vytváří určitou rezonanci, vědecky vyjádřitelnou vztahem k nervovému systému člověka.

„Dělat hudbu“, to přece znamená především nalézt přesný akord či harmonii, které by zapůsobili na publikum.

Metody terapie hudbou

Aby mohla být muzika používána efektivně až do konce terapie, je potřeba vybírat takový druh hudby, který je vhodný pro emocionální predispozice jedince. Churavé osoby v depresi by například neměli být hned od začátku vystaveni radostné nebo povzbuzující muzice. Mnohem lepší bude začít s nějakými skladbami z melancholického žánru. Nebo někdo, kdo trpí úzkostí, by neměl začínat poslechem Beethovenovy 7. Symfonie, která je velmi radostná a vyzařuje důvěru a optimismus. Pro takového člověka žijícího ve strachu bude pro začátek mnohem vhodnější některá Bachova kompozice. Základním předpokladem je doporučit a používat vhodnou hudbu dle momentální „vibrační frekvence“ pacienta. Budeme se zkrátka snažit vybrat skladbu, které co nejvěrněji odráží jeho náladu.

Takto vytvoříme určité spojení mezi osobou a stanovenou léčebnou metodou pomocí rezonance (v našem případě hudbou). Teprve poté můžeme postoupit k takovému druhu hudby, která bude v pacientovi podněcovat více důvěry. Celý proces se ale musí odvíjet postupně, během malých krůčků, a měl by být veden s opatrností. Nikdy bychom neměli skrze náhlou změnu hudby vyvolat v člověku otřes.

Hudba tě dokáže transformovat

Používání terapie hudbou může přinést moderním lidem velký užitek. Její inteligentní aplikace umožňuje uchovat si kontrolu nad našimi vnitřními stavy a v pokročilých fázích, pokud vytrváme, umožňuje i jejich harmonizaci. Současný člověk musí čelit řadě různých problémů a tlaků, což zahrnuje obrovskou směsici mentálních a emočních stavů. V této situaci nám může být vhodná hudba pomocí k nalezení ztracené rovnováhy.

Vše podléhá zákonu duality. V rámci hudební terapii bychom vždy měli mít na paměti následující doplňující se kontrasty:

radost – melancholie
triumf - sentimentalismus
ráznost - mírnost
velikášství - soucit

S pomocí hudby můžeme nepřímo vytvářet určité povznášející stavy, nebo měnit ty negativní. Nejdříve vždy zvolíme hudbu, která je vhodná pro momentální naladění člověka, pro jeho „duši“. Pokud trpí pocity smutku, nejlepší bude začít sérií skladeb, které vyjadřují stejné smuteční melancholické prostředí. Následně se postupně budeme přesouvat k radostnější hudbě. Je dobré vědět, že v hudební terapii se jakýkoliv přechod musí odehrávat jemně, krok za krokem.

Hudba nás poutá k těm nejhlubším úrovním naší bytosti. Jelikož každý člověk se vyznačuje svojí individualitou, není vůbec šílené představit si, že každý z nás může být popsán skrze obvyklou odpovídající hudbu, která „pasuje“ našim citům a vnitřní struktuře.

Praktický průvodce hudební terapií