Tripura Sundari – velká kosmická mocnost krásy

Rubrika: Mahávidja

Autor: Rezonance

 

„Tamto je dokonalé. Toto je vskutku dokonalé. Dokonalé plodí dokonalé. Krása přitahuje krásu. Zbavte dokonalost její dokonalosti, co vám zůstane, je přesto stále dokonalé.“

Íšá upanišad

Pokud existuje duchovní cesta, na které nabývá smysl pro posvátné a uctívání božských aspektů nějakých velmi konkrétních forem, pak je to východní spiritualita. Božský aspekt, který aspirantům pomáhá přesunout se od hrubých k subtilním formám projevu, se tu nazývá Tripura Sundari, tedy „Krása tří světů“. Neustálým zbožňováním Tripury Sundari se upřímnému hledajícímu odkrývají rozličné stránky jeho duchovní mise osvobození se z hájemství temnoty. Začíná mu intuitivně prosvítat vědomí nových cest vedoucích ze zdánlivě nevysvětlitelného chaosu iluzorního bludiště, které ho vězní ve svých útrobách tak dlouho, dokud s pomocí Tripury Sundari nedosáhne jeho „středu“, tj. konečného poznání Pravdy. Tak v sobě odhalí božskou jiskru či nesmrtelného ducha – Átman.

Uctívání Tripury Sundari se vždy děje ve stavu úplného odevzdání a transfigurace, během záblesků uvědomování hluboce extatické božské přítomnosti:

„Ó, můj Pane
Nechť zasvětím svůj život pouze tobě
nechť se má láska uctivě obrací jen k tobě
nechť mé srdce naplněné láskou směřuje výhradně k tobě
nechť mé ruce jen pro tebenepřetržitě pracují
nechť je mé srdce s tebou stále sjednoceno
nechť i mé tělo náleží pouze tobě
nechť se celá má bytost stane nástrojem tvé vůle!“

Význam jména

Výraz TRIPURA bychom mohli přeložit jako „to co zahrnuje tři města“, přičemž města tu představují metaforu vztahující se ve skutečnosti ke „třem světům“ či gigantickým sférám božího projevu. Jsou to fyzický (materiální), subtilní (astrální) a kauzální (příčinný) svět.

Vzhledem k dokonalé shodě mezi strukturou mikrokosmu člověka a strukturou makrokosmu můžeme „tři města“ přiradit také ke třem hlavním tělům či schránkám člověka: fyzickému, astrálnímu a kauzálnímu tělu. Z jiné pohledu značí tři města svrchovanost bohyně nad sférami hmoty, energie a myšlenek – a to na úrovni celého stvoření.

Projev velké kosmické mocnosti Tripury Sundari je navíc založen na analogii tří základních stavů lidského vědomí (bdělost, spánek se sny a hluboký spánek beze snů), které jsou v tantrické tradici symbolizovány světlem ohně, Měsíce a Slunce.

Tripura Sundari je tedy gigantickou a úchvatnou sférou božského vědomí, které prostupuje všechny zkušenosti tří světů Stvoření – avšak současně je zcela transcenduje! První „město“ či „pevnost“ bohyně je, jak už jsme si řekli, bdělým stavem, ve kterém člověk pomocí pěti hlavních smyslů zakouší různé vjemy a zkušenosti. Podle tantry se v tomto případě naše individuální vědomí nachází uprostřed čela, mezi obočím. Druhé „město“ bohyně je stav spánku se sny, který je spojován s višuddhačakrou a ve kterém je individuální vědomí centrováno v mysli. Třetí „město“ je hluboký bezesný spánek, který je spojován s anáhatačakrou a ve kterém individuální vědomí člověka splývá s jeho esenciální božskou podstatou. Jako svrchovaná bohyně tří hlavních stavů vědomí je Tripura Sundari současně i čtvrtým stavem vědomí (nazývaný turíja), který ostatní tři transcenduje a je spojen s božskou blažeností (samádhi) a duchovním osvobozením.

Tripura Sundari je známá také jako Lalita – „ta která si hraje“. Podle orientální tradice je veškeré Stvoření hrou plnou krásy a skvostů božské Matky. Abychom se odpoutali od její iluze, musíme my lidé, coby přechodná individua v této gigantické hře, pochopit, co je ve skutečnosti primárním zdrojem veškeré energie a síly, která vším „pohybuje“.

Naše utrpení je iluzorní, je přímým důsledkem nesprávného poznání, které pramení z nevědomosti a projeveného ega. Věc je to relativně jednoduchá: jelikož trvale tvrdohlavě inklinujeme k tomu mít kontrolu nad svým štěstím anebo si ho přejeme přivlastnit v termínech falešného a odděleného já (ega), vydělujeme se ze skutečné duchovní blaženosti, která je naopak univerzální. Lalita nám jako příklad skutečného a čistého štěstí ukazuje, jak se tohoto našeho omylu zbavit. To neznamená, že bychom si museli štěstí odepřít, ale že ho musíme nalézt uvnitř nás. Lalita v podstatě probouzí naši duši, která vnímá božské štěstí, jenž vše prostupuje.

Lalita je také předsedající božstvo Šrí čakry, která je velkou jantrou či „energetickým modelem“, který podporuje celý makrokosmos a vychází z univerzálního subtilního zvuku, pranavy. Je považována za nejkrásnější ze všech božstev a reprezentuje nejvyšší extatické štěstí, coby zdroj všech ostatních krásných vjemů. Podle tradice žije na hoře Méru (tzv. „kosmické hoře“, která v lidské subtilní struktuře představuje osu sušumná nádí), kde podporuje a řídí pohyby celého univerza. Je také nekonečnou božskou láskou, která je ve skutečnosti centrální a základní tvůrčí silou existence makrokosmu a která je rovněž původním impulsem hlubin našeho srdce k duchovnímu osvobození.

Tantrická tradice prezentuje symbol trojitosti jako hrubý, subtilní a nejvyšší aspekt. Pokud jde o Lalitu, její hrubý aspekt je symbolizován obrazem čtyřruké bohyně, její subtilní forma je její jantra a její nejvyšší forma je pak její specifická mantra. Všechny tři aspekty ji společně zcela definují.

Jeden ze způsobů uctívání, na který okamžitě reaguje, je také púdžá, čímž je obvykle míněna určitá rituální praxe. Je více druhů púdžá: různé denní rituály, rituály pro nabíjení určitých symbolických předmětů, festivalové rituály a ceremonie konané na základě příznivých astrologických momentů, jako třeba při příležitosti zatmění měsíce či při vstupu Slunce do nějakého souhvězdí. Provádějí se samozřejmě i skupinové rituály či rituály v páru.

Tripura Sundari je rovněž známá pod jménem Radžaraješvari čili „Správkyně stvoření“, jelikož vydává „vládní nařízení“ makrokosmu. Je proto důležité se k ní vztahovat a usilovat o její milost obzvlášť když činíme důležitá životní rozhodnutí. Její příkazy samozřejmě nejsou založeny na svévolném autoritářství, zcela respektují svobodnou vůli každé bytosti a jsou prodchnuty neomezenou božskou láskou. Proto také k obdržení její milosti úplně stačí upřímně otevřít své srdce lásce, kterou nám neustále nepodmíněně nabízí.

Abychom mohli lépe porozumět činům a způsobu projevu velké kosmické mocnosti Tripury Sundari, je nezbytné postupně odstranit všechny naše sobecké touhy a transfigurativně milovat vše co nás obklopuje. Z hluboce duchovní perspektivy tantrické tradice jsou krása a blažené štěstí fundamentálními energiemi existence a jejich „hra“ je tou nejhlubší podstatou všech událostí. Pokud to dokážeme vnímat, stane se osvobození z připoutanosti a dosažení opravdového štěstí a životního naplnění mnohem snazší. Tento „duchovní klíč“ je část hlubokého poznání, která s námi Tripura Sundari sdílí.

Krása, výraz božské dokonalosti

 „Bohu je vše dobré, krásné a pravdivé, jen lidem se některé věci jeví správné, zatímco jiné ne.“

Od počátku věků mudrci tvrdí, že krása je tu přítomna především jako princip, který ve své božské hojnosti nepřetržitě a tajuplně vnáší dobro a pravdu do celého Stvoření. Ozvěny této odvěké moudrosti stále zní dějinami lidstva, jak jedna po druhé všechny školy autentické duchovnosti předávají její pochodeň svým následovníkům, obnovujíc tak spojení s prvotní tradicí, aby tajuplný příslib nesmrtelnosti nebyl zapomenut.

Toto učení bylo přizpůsobeno specifickým podmínkám každé éry. Podle východní vize je síla božské dokonalosti a krásy, Tripura Sundari, Krása tří světů, považována za zdroj pěti základních kosmických dějů: Tvoření, Udržování, Resorpce, Ukrytí a Odhalení. Božská síla triády, Tripury Sundari, je projevena v každé triádě a všechny trojice také současně podporuje a transcenduje: tři stavy vědomí: bdělost, sen a spánek, tři tendence přírody (guny): sattva – čistota, radžas – expanze a vášeň, tamas – inercie a ignorance, tři dimenze času: minulost, přítomnost a budoucnost, atd.

Nad jakoukoliv teorii či pokusy ji definovat se mudrcové všech věků snažili vždy o dosažení vnitřní krásy, tedy přiblížení se ideálu dokonalosti vedoucí ke svatosti, v níž může člověk vnímat krásu tak hluboce a intenzivně, že sám krásou žije. Přitom Střed a původ krásy je vždy v Bohu: „…vše je kolem Krále všeho, On je původem všeho, co je a je důvodem veškeré krásy.“ (Platón, Druhý dopis Dionýsovi)

Podle tantry je na úrovni univerzálních principů známo, že ženský princip je projevem Boha ve jménech a formách, zatímco mužský princip je transcendentní a je zbaven všech atributů (Božského). Proto byla ženská přirozenost vždy s krásou spojována. V tomto ohledu se však můžeme tázat, kde se vlastně nejzazší krása nachází?

Učení tantry nás celou dobu nabádá k tomu, abychom se zaměřili na krásu uvnitř nás, protože vnější krása může pouze na několik okamžiků odrážet nevýslovnou vnitřní krásu, která překračuje všechny podoby. Sundari znamená doslova „krása“ a uctívání velké kosmické mocnosti Tripury Sundari není ničím jiným než praktickým následováním extatické cesty krásy a štěstí od projeveného k absolutnímu.

Na úrovni běžného chápání si představujeme krásu jako něco, co zahrnuje dokonalost a harmonii ve formě a viditelné podobě, jako třeba velmi krásná žena nebo květina. Bez ohledu na to, jak velmi krásné skutečně jsou, pokud půjdeme hlouběji, objevíme některé jejich stránky, které se nám budou už líbit méně, stejně jako i jisté nedokonalosti.

Navíc, díky přímé životní zkušenosti si uvědomujeme, že bez ohledu na míru krásy, kterou v nějaké formě spatřujeme, bude tato krása nakonec narušena nebo dokonce úplně zmizí – a to někdy i velmi rychle. Je to proto, že forma může nabýt dech beroucí krásy jen po určitou dobu. Avšak krása je a znamená něco mnohem více než jakýkoliv její projev. Na nejvyšší úrovni je krása věčná a v různých proporcích pouze sama sebe zrcadlí v četných proměnlivých formách věcí a bytostí v projevu.

Z tohoto pohledu Tripura Sundari není pouze krásou formy, ale je nepopsatelnou krásou vjemu božské dokonalosti. Na krásu bychom tedy neměli pohlížet jako na něco neodmyslitelně spojeného s vnějšími objekty, protože vychází ze světla božského vědomí, které září všude. Jelikož nejvyšší vědomí je nekonečné a věčné, krása je také věčná. Nikdy nezmizí, pouze se ukazuje v různých podobách.

Síla transfigurace (jinými slovy: schopnost vidět vytříbené tam kde jiní nevidí nic dobrého nebo dokonce vidí opak) je základní vlastností hojně přispívající k úspěšné sádhaně či tantrické duchovní praxi.

Taoistická moudrost v sobě nese hlubokou duchovní perspektivu krásy, dobra a božské pravdy takovým způsobem, který nám umožňuje intuitivně vycítit, co se za nádechem jejích metafor skrývá:

 

Když všichni pod nebem rozeznali krásné jako krásné,
objevila se ošklivost
když poznali dobré jako dobré,
bylo tu nedobré
proto přítomnost jednoho vytváří nepřítomnost druhého
lehké a těžké dává smysl jeden druhému
dlouhé a krátké skládá společnou míru
vysoké a nízké se k sobě vztahuje
zpěv a hudba se doplňuje

předtím a potom se následují
proto moudrý nekoná ze sebe a učí beze slov
deset tisíc věcí povstává bez jeho přičinění
a následuje jej
moudrý jim dává život, ale nevlastní je
činí ale nevytváří žádnou závislost
završuje bez zásluh
a proto jej úspěch nemine!

(Taoteťing, kap. 2, podle překladu p. Cílka)

Mudrcové Východu stejně jako i někteří filozofové tvrdí, že krása je přítomna jako idea modulovaná specifickou energií ještě předtím, než se nějak konkrétně projeví v něčem, co nás obklopuje: například v přírodě či umění, tady anebo na úrovni jiných sfér a světů. Krása je navíc vždy vnímána ve vztahu mezi pozorovatelem (poznávající subjekt) a objektem vnímání. Bez ohledu na její podstatu je krása reprezentací takových vlastností a charakteristik v lidském vědomí, které jsou považovány za pravdivé, harmonické, dobré a povznášející.

Krása tedy nějak povznáší skutečnost, objekty nebo vnímající bytost samotnou. Ve chvíli, kdy si člověk zcela uvědomuje a oceňuje něco, co je krásné, začnou jeho energie vibrovat v souladu s pravdou, harmonií a tajemstvími, která se nachází za vnímaným objektem. Tak do sebe pozorovatel skrze rezonanci vnáší pravdu, harmonii a dobré pocity vnímané i mimo něj. Následkem těchto komplexních procesů rezonance bude každý, kdo si zrovna uvědomuje krásu, okamžitě vibrovat v souladu s blahodárnými subtilními objektivními energiemi vyvěrajícími z neomezené sféry krásy, pravdy a univerzálního dobra.

Krása projevovaná ve fyzické formě je vytříbené, harmonické, blahodárné, objektivní (pravdivé) a kreativní vyjádření nezbytnosti, která vede ke štěstí. Nezbytnosti, jež nepřímo reflektuje ponětí řádu, pravdy, vyváženosti, symetrické struktury, evoluce a produchovnění.

Ve svém bezprostředním, naprosto úžasném, energickém a oslnivém vyjádření je krása pravdou, dobrem i harmonií současně. Z tohoto pohledu by smysl pro krásu mohl být vnímán jako vědomí dokonalosti, tajuplný apel či pohnutka k intuici nebo k plné realizaci možností dokonalosti. Cit krásy je ve své podstatě spontánní stav nadšení, hmatatelný ideál obklopující absolutno.

K postupnému vypěstování rezonance s tímto euforickým stavem vnímání krásy je nicméně nezbytné odstranit všechny pokroucené postoje, předsudky či mrzké představy vycházející z toho, co nyní známe nebo co si můžeme vyvolat z paměti. Jinými slovy, aby se světlo věčného Já mohlo pro nás ve velkolepé nádheře skvostně odrážet na všech úrovních stvoření, od prostého stébla trávy až na nezměrné úrovni fyzických či astrálních galaxií, je„úklid hlavy“ absolutně nezbytný. Pokud se tak nestane, naše reziduální myšlenky a emoce budou jako tmavý film clonit subtilní božské kráse, která se ve všech formách odvíjí kolem nás, a to i pokud dokážeme vnímat fyzický rysy těchto forem nezkresleně.

Vrátíme-li se k podstatě, Tripura Sundari představuje konečnou krásu čistého vnímání, které je možné, pokud dokážeme vnímat celý projev v nás samých a celou přírodu jako přímé zrcadlení reality božského vědomí.

Fundamentální fasety velké kosmické mocnosti Tripura Sundari

Pokud se vztahujeme k transcendentním božským záležitostem zahrnující esenciální formy vědomí a božské síly je Tripura Sundari asociována s nedělitelnou realitou čit-šakti. V aspektu čistého poznání je Tripura známa jako Samvit, což značí sílu pochopení a schopnosti vnímat naprosto vše (objekty, bytosti, jevy, atd.) jako prostoupené božským Vědomím Boha Otce. Z tohoto hlediska se velká kosmická mocnost Tripura Sundari jeví jako síla poznání, především toho intuitivního a božského, méně už pak poznání založeného na analýze či na rozumové dedukci. Je to projev Nejvyšší božské energie (Paramešvari), který se zjevuje jako čisté vědomí a jako nekonečná blaženost, která z něho vyvěrá.

Abychom to shrnuli, můžeme říci, že Tripura Sundari kombinuje aspekty energie akce, které manifestuje Kálí, s určitými aspekty energie poznání, které manifestuje Tara, zatímco k nim přidává rozměr extatického štěstí či blaženosti nejvyšší duchovní realizace.

Protože je tak úzce spjata s energií duchovní blaženosti a s přítomností božského nektaru (sóma), představuje Tripura Sundari také Měsíc coby viditelné ztělesnění krásy a transcendentního štěstí. Sundari je extatická zkušenost rozlévání božského nektaru či „ambrosie“ dovnitř aspiranta, které nastává díky jeho hluboké rezonanci s těmi nejvytříbenějšími aspekty božského vědomí. Coby velmi blahodárný zdroj subtilní sómy má bohyně své sídlo na úrovní lotosu sahasráry na vrcholku hlavy. Nektar nesmrtelnosti se její milostí rozlévá uvnitř aspiranta, dokud mu není celý Projev prostoupen stejnou subtilní energií nekonečného blaha.

Velká bohyně se nám pak zjevuje jako zářivá krása celého Stvoření, avšak tohoto vjemu je dosaženo vždy s ohledem na věcnou božskou jednotu (v tom smyslu že celý makrokosmos je bráhman nebo Bůh Otec) a na to, že vně absolutního vědomí Boha nic neexistuje.

Vroucí uctívání velké kosmické mocnosti Tripury Sundari je tak jednou z nejkratších a nejbezpečnějších cest k odhalení našeho věčného božského Já. Když mysl obsáhne toto neomezené poznání, snadno nalezne uspokojení ve všem, co zkoumá. Naše vnímání je pak naplněno transfigurací, takže dokážeme nalézat radost a štěstí i v těch nejobyčejnějších a zdánlivě nedůležitých věcech, protože jsme zcela osvobozeni od konceptu času, prostoru, velikosti, vzdálenosti či důležitosti věcí. Každý vjem se nám odhaluje věčnou a soucitem prodchnutou přítomnost boha a stává se jakoby malým vesmírem, ve kterém intuitivně cítíme hlubokou jedinečnost božského vědomí za zdáním myriád druhů jeho různých vyjádření.

Nejvytříbenější způsob uctívání Tripury Sundari spočívá v nalezení věčného klidu a ticha v nesmrtelném Já (átmanu), neboli jinak řečeno v odhalení božské esence a základní neměnné reality celého Stvoření. Nejpřímější cesta k dosažení tohoto cíle je skrze hlubokou introspekci naší skutečné identity, což je átmavičára (někdy redukována na kladení základní otázky „Kdo jsem já?“) či povznesené abstraktní metody džňánajógy.

Výsledkem je základní životní zkušenost, ve které hluboce chápeme, že nic kolem se od nás neliší, že vše má stejný zdroj a podstatu. Tradice védánty nás navíc učí, že je pod naši důstojnost (coby bytostí, jejichž esenciální podstata je věčné božské Já – átman) nechat se strhnout pocity strachu, starostmi, hněvem či jinými emocemi, které nejsou v souladu s dokonalou a duchovní harmonií, kterou ztělesňujeme.

Jelikož jsme vědomé bytosti, ve kterých září božské vědomí, nehodí se ani falešně se ztotožňovat s fyzickým tělem z masa a kostí nebo s pomíjivou mentální strukturou. Podobně je až urážející vnímat podstatu jiného člověka a chovat se kněmu jako k toliko omezenému tělu či osobnosti, která stále vyžaduje pomoc, povzbuzení a stálý pocit pohodlí. Hluboké porozumění těmto pravdám do nás přitahuje překypující projev milosti velké kosmické mocnosti Tripury Sundari, která připraví naše tělo, mysl a srdce na zakoušení a nepopsatelné vnímání nekonečné věčné blaženosti božského Absolutna.

Bala, šestnáctiletá dívka

Jedna z nejoblíbenějších reprezentací velké kosmické mocnosti Tripury Sundari je podoba 16 leté dívky. Tato antropomorfní podoba bohyně je známa jako Shodasi (což znamená šestnáctiletá) nebo jako Bala (mladá dívka). Věk 16 let není zvolen náhodně, právě v tomto období totiž žena prožívá možná nejradostnější a nejvíce fascinující aspekty života, plné štěstí a slasti. Hluboké vnitřní impulsy ji nutí k tomu, aby si neustále hrála, zakoušela nové a nové vjemy a fascinovala ostatní svojí intenzivní přitažlivostí.

Říká se, že čistota a nevinnost Shodasi odzbrojí i tu nejtemnější duši. Je jako silný magnet, který přitahuje vše, co rezonuje s pravdou, láskou a dobrem. Tato věčně mladá a milá 16 letá dívka vede aspiranta k rozlišování na duchovní cestě. Představuje mu čistotu a nevinnost, jeho vroucí aspiraci k božskému, stav, který musí od začátku své praxe cíleně kultivovat, aby dosáhl nejvyššího duchovního osvobození (mókša).

Bala může být aspirantem k dokonalosti vnímána v meditaci například takto: první vjem se objevuje přímo u základny páteře jako jemné éterické vibrace, jako stonek lotosu, který se zvedá k vrcholu hlavy, kde rozevírá svůj velký květ emanující pronikavé intenzivní zářivě bílé světlo, ze kterého vystupuje neobyčejná podoba bohyně krásy. Vlasy má spletené věnci květin, čelo zdobené šperky, rty ověnčené jemným úsměvem a na hlavě překrásnou tiáru. Je zdobena perlami a diamanty, jedním z drahocenných šperků na její hlavě je i srpek Měsíce. Tři jasné oči září jako safíry, v uších se skví perleťové náušnice vytvořené z třpytivých šperků, kolem krku skvostný náhrdelník podobající se včelímu úlu. Je zahalena v jemný světlý šat, který jí odhaluje vděčné paže. Ověšena zlatem a jinými drahými kovy, zářivými a lesklými šperky, celá sladce voní po semínkách grepu. Její prsty jsou jako lístky rudého lotosu, zdobené perlami jako pupeny. V první pravé spodní paži drží knihu a levou činí gesto rozhánějící strach. V druhé pravé paži drží modlitební korále a levou horní rukou činí gesto požehnání.

Velké kosmické mocnosti Tripuře Sundari je, jak je ukázáno v tantrické tradici, přiřazeno na tisíc jmen. Tato milá ženská manifestace, plná něhy a vášně, se zjevuje v mnoha formách a každá je krásnější a úžasnější než ta předchozí. Aspirantům plným oddanosti a zapálení se zjevuje např. pod jmény Oceán nejzazšího štěstí, Blažená, Královna, Císařovna, Neodolatelná Šakti, Ta s tváří Měsíce, Esence vášně, Rozkošná rozdmýchávající oheň nadšení, Zlatá nádoba, Ta která září jako milión Sluncí, Půvabná bohyně lásky, Malý Měsíc, Ta která miluje Šivu, Kosmická tanečnice, Bohyně probuzené inteligence, Bohyně tří měst, Mladistvá, Vášnivá, Hrající si s šípy lásky, Ta která plní přání, Věčně zamilovaná atp.

Tradiční reprezentace velké kosmické mocnosti Tripury Sundari

Velká kosmická síla Tripura Sundari může být během meditace vizualizována jako božstvo, jehož podoba je zářivější miliónů Sluncí, na vrcholku hlavy nosí srpek měsíce (někdy tvořen přímo z jejích vlasů). Tripura Sundari je zobrazována symbolicky se čtyřmi pažemi, dvě drží misku se sladkostmi a pět šípů spletených z květin, další dvě drží smyčku a hák. Je většinou nahá nebo oblečena v jemný rudý závoj a ozdobena různými krásnými ornamenty (náramky kolem kotníků a zápěstí, náušnice, prsteny, náhrdelníky atd.). Září krásou a má velmi mladou tvář i tělo. Někdy sedí na posteli, která představuje velkého boha Sadašivu, který se klene nad Brahmou, Višnou, Rudrou a Mahešvarou (představují čtyři nohy postele).

Zářivá červená barva, ve které je zobrazována, značí její extatické štěstí, její osvěcující a úplné poznání, stejně jako neomezený soucit ke všem živým bytostem Stvoření. Miska s cukrovím v jejích rukou představuje mysl a šípy symbolizují pět smyslů, které se milostí bohyně stanou „branami“ k projevu nezměrného štěstí.

Tripura Sundari pro nás metaforicky „loví“ svými šípy rozkoš a štěstí, odhalujíc nám všechny formy Stvoření jako aspekty mající božskou podstatu, které jsou plné nekonečného blaha nejvyšší extáze. Řetěz, který drží ve své třetí ruce,naznačujejejí schopnost připoutat si upřímného a oddaného ctitele svojí zářivou krásou. Hák v poslední ruce je prostředek, kterým zpřetrhává všechna pouta k iluzorním podobám okolního světa.

Pět podob Šivy, na kterých Sundari sedí, je zváno „pěti mrtvolami“, protože bez její energie, která by je napájela,zůstávají absolutně inertní. Těchto pět tvarů symbolizuje pět elementů (mahábhúta) Projeveného a pět druhů hlavních činností Šivy (tvoření, udržování, destrukce, ukrytí a odhalení/milost). Brahma představuje zemský prvek (prthivímahábhúta) a tvoření. Višnu je vodní element (ápasmahábhúta) a čin udržování a podpory toho, co již bylo stvořeno. Rudra je element ohně (agnimahábhúta) a čin destrukce a změny. Mahešvara symbolizuje prvek vzduchu (vájumahábhúta) a nevědomí o původu, jinými slovy činnost zakrývání či zatajení skutečné podstaty, čímž umožňuje makrokosmu anebo Stvoření projevovat nekonečné vědomí. Sadašiva je pátý a nejvytříbenější element, kterým je éter (ákášamahábhúta). Symbolizuje rovněž milost Šivy, který nás osvobozuje z pevných pout iluze Projevu a umožňuje nám ho současně transcendovat.

Uctívaná od pradávných dob

Podle některých názorů pochází jméno Tripura ze slov „Tui“ a „Pra“. Tui znamená vodu a Pra blízkost. Tripura tedy znamená oblast v blízkosti vody. Tuipra se časem změnilo na Tipra a odtud na Tripura. Podle jiných škol je Tripura sanskrtská verze jména, které bylo dáno jednomu kmeni v horách.

V Mahábháratě se objevuje historie města Tripury. Syn krále MaharadžeDaityje jménem Tripura zdědil království po svém otci. Podle Rádžmaly, kronikáře oněch časů, je země či teritorium pojmenováno po králi. Takže se jmenovalo Tripura. Rozluštění nápisů na sloupech v době krále Ášoky odhaluje, že ze všech království, město Tripura existovalo dlouhou dobu. Je tradičně považováno za přednostní rezidenci pána Šivy.

Chrám Tripury Sundari je jeden z nejstarších v Indii. Ve Starověku započala výstavba chrámu Kamakhya blízko Guwahati, města v Assamu, a také stavba chrámu Kalighat v Kalkatě. V Království Tripury postavil MaharádžaDhanyaManiya chrám Tripury Sundari v roce 1501. Soška bohyně Tripury Sundari z tohoto chrámu je vyrobena z kamene, 1,57m vysoká a 0,64m široká. Stojí na kamenném oltáři. Jak je popsáno ve svatých textech, její pravá ruka činí gesto Varmudra, mudru požehnání. V druhé pravé ruce drží luk a šípy. V první levé ruce drčí smyčku a v druhé levé ruce bidlo, se kterým jsou poháněni sloni. Na soše není tak zřetelné. Bohyně má na hlavě korunu. Kolem krkupak věnec ze 13 lebek. Obličej je oválný s malým nosem a drobnýmpárem kulatých očí.

Ačkoliv je v Dhyana-Shlokách popisována jako výjimečně milostivá velká kosmická síla, jenom zřídkakdy je zpodobňována ikonograficky. V porovnání s ostatními mocnostmi je jen velmi málo jejích soch, pár jich je možné uctívat v šivaickém chrámu v jižní Indii. Její uctívání kvetlo v Kašmíru, kde bylo zhotoveno několik jejích symbolických vyobrazení, avšak bohužel se nedochovaly. To však tolik nevadí, protože způsob jejího uctívání je mnoho a s velkým duchovním účinkem. Je možné jí uctívat skrze mantru nebo vizualizaci její specifické jantry (Šrí jantra).

Šrí jantra, subtilní reprezentace Tripury Sundari

Co je to jantra? Tantrická tradice si uvědomuje, že náš svět je velmi komplexní systém a proto využívá zjednodušení, redukci na samou esenci až k nejmenším detailům. Jantra je pak lineární či geometrický dvojrozměrný nebo trojrozměrný obraz, skrze který se dostáváme k esenciálnímu zdroji projevu některého aspektu stvoření. Vládnoucí či ochranné božstvo jantry zaujímá vždy postavení uprostřed (pokud je jantra plochá) nebo na vrcholu jantry (pokud se jedná o trojrozměrnou reprezentaci). Jantra může být zachycena v rovině, bhuprastara (dvě dimenze), natočená k východu či severu, nebo jako meruprastara (tři dimenze), kdy má jantra tvar pyramidy. Aby nabyla účinnosti, může být jantra nabita mantrou či bídžamantrou síly, kterou zobrazuje.

Bindu čili bod ve středu Šrí jantry je „ohnisko síly“, do nějž je ve zhuštěné formě promítnut celý vesmír a skrze který je uváděn mikrokosmos uctívače do nevýslovné rezonance se specifickými aspekty a energiemi Tripury Sundari. Ta prodlévá jako gigantický univerzální duch v bindu, v centru Šrí jantry, avšak jelikož je skryt, není na jantře zobrazen. Z tohoto ohniska se pak rozbíhají všechny siločáry stvoření.

Šrí jantra má jádro tvořené devíti trojúhelníky, které představují projekci kompletního cyklu devatera božských sil na zemské úrovni. Diagram vyjadřuje trojici božských sil – univerzální Emanaci, Rovnováhu trvání a Resorpci kosmu. Takto se trojí tvář božství odráží ve stvoření podle principu shody: Vody shora (nebe) jsou zrcadleny ve Vodách zdola (země). Tak dostaneme 4 páry komplementárních trojúhelníků, z nichž ty s vrcholem dolů představují sestupné „ženské“, jinové energie Projevu. Trojúhelníky obrácené vrcholem vzhůru odpovídají vzestupným „mužským“, jangovým energiím Resorpce.

Ve středu diagramu se nachází unikátní trojúhelník nejvyšších božských energií. Nespatřená desítka vládne všemu prostřednictvím ohniskového bod středového trojúhelníku, sídla skutečné transcendence.

Ostatní části, z nichž se jantra sestává – okvětní lístky a linie jantry – jsou obvyklým způsobem uspořádány v soustředných kruzích (mandalách) a každý prvek symbolizuje nějaký atribut bohyně. Na Šrí jantře jich nalezneme 111. Můžeme nalézt spojitost se symbolikou lidského těla, ve kterém se jeho různé části rovněž nachází v přesných poměrech. Na Tripuru Sundari se můžeme dívat jako na bohyni, která se do nejmenších podrobností ztotožňuje s člověkem, chápaným jako mikrokosmos.

Čtverec či bhupara představuje zemskou energii. Je přítomen jako hradba, která obklopuje všechny části jantry. Tři linie bhupary u Šrí jantry představují každá jeden z aspektů Tripury Sundari. Ve vnější linii je obsaženo osm ochranných sfér (lokapalas), ochranní duchové 4 hlavních a 4 dílčích světových stran. Střední linie představuje osm siddhi šakti, které zastupují smyslový svět. Ve vnitřní linii je osm šakti představujících kontrolu nad nižšími sklony.

Šrí jantra analogicky zobrazuje celý vesmír v expanzi či v resorpci. Je třeba ji kontemplovat aktivně a uvědomovat si její obrazný, subtilní význam – to, že zachycuje kosmický pohyb Tripury Sundari, který se rozprostírá ze středu a vytváří tak vesmír, anebo můžeme naopak při jejím uctívání vyjít od vnějšku a nakonec dospět ke středu, kde se nalézá nejvyšší duchovní esence Tripury Sundari. Oddaný ctitel Tripury Sundari brzy pochopí celý tento subtilní vesmírný proces.

„Každý hluboce duchovně probuzený člověk musí nepřetržitě meditovat na nejvyšší všemocnou nádheru, která je boží vůlí.“

72. sútra, Joginihridaja