Czech (CZ) Kauza: Vážné porušování lidských práv: Policejní zásah proti praktikantům jógy v Rumunsku
- Rubrika: Zpravodaj
- Autor: Rezonance
Ráno 18. března 2004 v 9:00 hodin vtrhly rumunské policejní jednotky do soukromých domů některých adeptů jógy v Bukurešti, kteří jsou členy neziskové rumunské jógové organizace nazývané MISA (Hnutí za Duchovní Integraci do Absolutna). Policejní jednotky s antiteroristickým vybavením, které postupovaly bez povolení, rozbily dveře nebo okna, aby se do domů dostaly. V nich zaútočili na lidi, kteří zde bydleli, přičemž je srazili na zem a mířili jim hlavněmi pušek na hlavu. Takto je drželi několik hodin, zatímco jiní příslušníci policie nakládali náklaďáky veškerými osobními věcmi, které se v těchto domech nacházely - knihami, počítači, audiotechnikou - aniž by měli povolení ke konfiskaci, přičemž se chovali jako vandalové.
Všichni tito jógini, s nimiž bylo brutálně zacházeno, jako kdyby se jednalo o kriminálníky, byli vzati policejními dodávkami na ústředí soudního vyšetřování, kde byli po mnoho hodin vyslýcháni. Některé soukromé osoby se pokusily nafilmovat tuto policejní akci, ale byly brutálně zastaveny a odvedeny násilím na policejní stanice.
Jóginům nebylo poskytnuto právo na obhájce, nebylo jim sděleno, jaká obvinění jsou proti nim vznesena a desítky z nich byly vystaveny nepochopitelné mstě. Ačkoli policisté nenašli zhola nic protiprávního, vytvořili kolem zásahu velký povyk, aby zdiskreditovali obraz jóginů a jógové organizace.
Stejným způsobem zasáhli policisté proti zakladateli MISA a jógovému učiteli panu Gregorianu Bivolaru, který když přišel domů nalezl svůj příbytek vyprázdněný a zvandalizovaný policejními jednotkami. Vypadalo to, jako by tyto domy zdevastovala tlupa zlodějů, ale ve skutečnosti to byly skutečně policejní síly. Rozlehlá soukromá knihovna pana Bivolaru, obsahující stovky vzácných knih o duchovnosti, byla samozřejmě společně s jeho osobními věcmi zkonfiskována bez legálního povolení.
Všechna tato fakta jsou brutálním porušením lidských práv. Policejní síly navíc informovaly tisk, že zasáhly proti gangu zapletenému do narkotik a prostituce! Tato obvinění jsou nesmyslná. Jógini hledali zdroj těchto obvinění a prošli testy na přítomnost narkotik. VŠECHNY TESTY BYLY NEGATIVNÍ, což znamená, že neměli v krvi ani stopu po narkotikách.
V prvních lekcích v kurzech jógy mluví učitelé o důležitosti vyvarování se jakýchkoli látek, které znečišťují fyzické tělo, a to včetně alkoholu, kávy, čokolády, masa, tabáku a samozřejmě drog. V kurzech je znovu a znovu kladen důraz na důležitost lásky a duchovnosti.
Tato masivní akce, kterou podnikly policejní síly proti jóginům, kteří jsou podle legislativy dosud soukromými osobami, je do nejmenších detailů identickou kopií procedur komunistické policie používaných za doby Čaušeskova diktátorského režimu.
Je nemyslitelné aby tato zem, která bojovala za svoji demokracii a nezávislost, která stála proti diktátorovi a která nyní doufá, že bude připuštěna do Evropy, byla stále konfrontována se stejnými starými komunistickými perzekucemi, porušováním lidských práv, politikou ponižování a křivých obvinění, které byly denním chlebem Čaušeskova režimu.
Naneštěstí nebyla tato akce ojedinělá. Už dříve se stalo, že "někdo" umístil do domu pana Gregoriana tajně bomby a sdělil tisku, že zanedbal plynovou bombu, která explodovala. Vojenští experti dokázali, že se nejednalo o plynovou bombu co explodovala, ale že po celém apartmá bylo umístěno 12 plastických bomb, zvláště v ložnici a v knihovně.
Jedinou nadějí v tomto novém případě je, že vyjde najevo pravda, a že lidská práva soukromých osob, kterým se "přihodilo" že se stali jóginy, budou chráněna mezinárodními autoritami.
1. Domovní prohlídka v Bukurešti, ulice Calea Plevnei 50
Zde podepsaný Szanto Stefan Raul, bytem: "Bistrita, str. Imparatul Traian, bloc 53, scara E, ap. 68" vypovídá následující:
"18. března v 9 ráno jednotky četníků doprovázené policejním inspektorem vnikly do našeho domu, aniž by předtím zazvonily na zvonek. Ozbrojené a maskované policejní jednotky vpadly do všech místností. Všem přítomným obyvatelům bylo přikázáno vypnout mobilní telefony a nebylo jim dovoleno odpovídat na příchozí telefony nebo si zatelefonovat. Četníci sebrali několik mých osobních věcí (CD-přehrávač, audiozáznamy, videozáznamy, knihy a můj osobní pocket-book), které nebyly předmětem hledání. Na můj požadavek, aby vyhotovili seznam těchto zkonfiskovaných předmětů, odpověděl policejní inspektor Dumitras Ilie, že to neudělá, ale pokud chci tak to mohu udělat sám, ale jen co se týče videozáznamů, ničeho jiného. Díky tomuto zneužití pravomoci a chuligánskému způsobu vniknutí do domu jsem ztratil důvěru v rumunskou justici. Jejich prací by mělo být mne chránit, ne napadat a porušovat má lidská práva."
2. Domovní prohlídka "2 Vasile Grozavu street, sector 5"
Zde podepsaný Mirona Maria Farcasi, bytem "Bucharest, str. Peleaga nr. 9, sector 5, ID serial RD nr. 290484", 23 let starý, vypověděl následující:
"18. března 2004 v 9 hodin ráno se do domu vlámala policejní jednotka, přičemž přelezla plot, aniž by zazvonila. Rozbili okna, zbili psa na dvorku, vnikli dovnitř, přikázali nám lehnout si na podlahu a drželi nás tam puškami přinejmenším 15 minut. Policisté vše filmovali. Zeptal jsem se, proč jsem podroben takovému brutálnímu zacházení a soudce Andreea Nica a policejní inspektor, kteří se neidentifikovali, mi řekli, že v akci kterou podnikají nemám žádná práva, tak abych držel hubu.
Později, když jsem byl zadržen na soudním vyšetřovatelství mi řekli, že jsem teď svědek a že musím podepsat prohlášení, které napsali. Policisté nás přinutili podepsat oficiální zprávu o domovní prohlídce a bedny obsahující naše soukromé věci, ale nedovolili nám asistovat, když tyto předměty zabavovali, nebo když je dávali do beden, které jsme museli podepsat. Předměty, které četníci a policisté vzali (knihy, dokumenty, audio a video nahrávky, fotografie) nebyly správně zaevidovány, předmět po předmětu, takže je nelze identifikovat. Všechny osoby které vstoupily do domu (četníci, kameraman a jejich pomocní svědci) se aktivně zúčastnily prohledávání domu, ničily zařízení a nedovolily nám to dosvědčit. Výsledkem této ilegální domovní prohlídky, která nebyla provedena v souladu s legálními procedurami je, že mnoho osobních věcí zmizelo, aniž by byly registrovány v oficiální zprávě."
3. Domovní prohlídka "2 Vasile Grozavu street, sector 5"
Zde podepsaný/á "Madalina Dumitru", zdržující se v Constanci, ve vesnici Costinesti, s bytem v Bukurešti, "str. Trompetului nr. 14, sector 5, ID serial KT nr.151797", 17 let (necelých), vypověděl následující:
18. března 2004, v 9 ráno se četnické jednotky vlámaly do domu, přičemž přelezly plot aniž by zazvonily na zvonek. Rozbily okna, vylomily dveře a zbily psa, který byl na dvorku. Jeden z maskovaných četníků mne kopnul do hrudníku, zatímco mne násilím držel na podlaze a mířil mi puškou na hlavu. Držel mne na zemi asi 15 minut. Vše filmoval kameraman četníků. Soudce Andreea Nica a policejní inspektor, kteří se nelegitimovali nám řekli, že nemáme právo na ptotesty. Výsledkem této domovní prohlídky bylo, že policisté sebrali 2 610 000 lei, 3 USD, mobilní telefon, můj elektronický pocket book, přenosný CD přehrávač, knihy, moji bankovní kartu a moji legitimaci studenta jógy, i když jsem proti tomu protestoval s tím, že jde o můj osobní majetek, který není předmětem prohlídky. Poté co jsem byl násilím zadržen a převezen na soudní vyšetřovatelství mi vyšetřující soudce sdělil, že jsem zadržen jako svědek, aniž by mi sdělil, co jsem měl dosvědčit. Byl jsem přinucen podepsat lživé prohlášení, aniž by mi bylo dovoleno kontaktovat obhájce nebo alespoň rodiče. Bylo mi vyhrožováno bitím a tím, že mne nepustí domů pokud nepodepíšu prohlášení které napsali."
4. Domovní prohlídka na "123 Turturica street, sector 5, Bucharest"
Zde podepsaná Helen Anca Dimitriu, pobývající v "Tecuci, str. Elena Doamna, nr. 32, ID serial GL nr. 192415", vypověděla následující:
"V 9 ráno 18. března se skupina maskovaných četníků vlámala do domu, aniž by předem zazvonili, přelezli plot a rozbili okna. Poté co vnikli na dvůr, začali četníci dokonce rozbíjet dveře a okna, která nebyla zavřená, nejprve v přízemí a potom i na ostatních podlažích. Všechny osoby v budově byly násilím vyvedeny na dvůr, aniž by jim bylo dovoleno vzít si na sebe šaty nebo se čehokoli jiného dotknout. Pak byli muži postaveni s rukama za krkem čelem ke zdi pod hrozbou pušek a nebylo jim dovoleno aby se spolu bavili. Nikomu z nás nebylo dovoleno použít telefon, nebo kontaktovat obhájce. Když dorazila obhájkyně (advokátka Cristina Maru), nebylo jí dovoleno vstoupit do areálu, přestože k tomu měla legální oprávnění. Dvě hodiny jsme postávali na dvorku v šatech, ve kterých nás našla policie když vtrhla dovnitř (v pyžamech, negližé), mrzli jsme a nesměli jsme se obléct. Pak nás policie všechny nahnala do jedné malé místnosti. Všichni byli filmováni policejním kameramanem. Četníci, kteří se vlámali dovnitř, zdemolovali všechny místnosti, pak vešel dovnitř prokurátor, pomocní svědkové a nějací civilisté a také "pomáhali", přičemž vše převraceli vzhůru nohama. Zdůrazňuji, že se nikdo neidentifikoval a nikdo nám neukázal povolení k prohlídce. Nikdo nám také neřekl, proč jsme byli drženi v zajetí. Četníci na mne řvali abych držela hubu, přičemž mi mířili puškou na hlavu. Okolo 12-ti dopoledne mi dovolili se obléknout, pak nás policie násilím zadržela, dala nás do policejních dodávek, aniž by nám sdělila, proč jsme byli spoutáni, nebo kam nás vezou. Společně s ostatními osobami jsem byla násilím vzata do budovy o které jsme později zjistili, že je to soudní vyšetřovatelství, kde jsem byla podrobena dlouhému vyšetřování s agresivními a útočnými otázkami o mém osobním životě. Pak jsem byla donucena podepsat prohlášení diktované soudcem jehož jméno neznám. Teprve po podepsání tohoto falešného prohlášení mi dovolili jít domů."