Vztahy a transfigurace

Rubrika: Krása a láska

Autor: Elinor Selea

V milostném vztahu bychom měli milovanou bytost neustále transfigurovat, činit jí poklony a upřímně ji obdivovat za vše, co je již probuzeno nebo dosud latentní v jejím vnitřním vesmíru.

Když jogín postupně probudí svou citlivost a intuici, dokáže proniknout na určitou úroveň, ve které vidí život kolem sebe transfiguračně. Takto pak můžeme poznat, jestli na nás transformace opravdu působí a uskutečňuje se v nás. Jestliže máme krásné stavy jenom při cvičení nebo meditaci, ale nepřenášíme je dál, pak vnitřní transformace není ještě úplná, ale jen částečná.

Dalším naším krokem by tedy mělo být, aby se krása, která se nachází uvnitř nás, rozšiřovala i dál a my ji dokázali předávat skrze transfiguraci. Teprve v takovém chvíli můžeme říci, že proměna je stálá a zvěčňuje se v naší bytosti.

Transfigurace se vyznačuje dvěma pozitivními základními vlastnosti. První je, že to co transfigurujeme, dokážeme následně v bytosti kterou transfigurujeme probudit. Například pokud je nějaká osoba inteligentní a veselá a my to na ní obdivujeme a transfigurujeme ji, napomůžeme ještě povzbuzení těchto vlastností nebo jejich probuzení u někoho, kdo má tyto vlastnosti pouze latentní. Pokud jsou již tyto vlastnosti probuzené, tak se ustálí a ještě zesílí. Takto můžeme pomáhat lidem kolem nás.

Druhou kladnou vlastností transfigurace je, že se odrazí i na nás samotných. To co transfigurujeme v ostatních lidech se skrze rezonanci probudí i v nás. Čím více tedy budeme transfigurovat krásné vlastnosti jiných lidí, tím více se tyto vlastnosti budou probouzet u nás, a to i pokud je máme přítomny pouze latentně, nebo je nemáme skoro vůbec. Takto se v nás budou rozšiřovat, což je velká pomoc i pro nás samé.

Podle toho jakým způsobem transfigurujeme v nás probouzíme určitý druh štěstí a radosti. Jestliže neustále transfigurujeme všechno kolem nás jako krásné, probouzí to v nás určitý druh štěstí, který souvisí s krásou. Pokud transfigurujeme, že kolem nás je všechno radostné a že lidé jsou veselí, probouzíme v nás druh štěstí, který je ve spojení s radostí. Pomůžeme tak ostatním i sami sobě.

Jestliže se díváme pozorně, upřímně, jemně a hluboce z duše, zjistíme, že skoro každá bytost si od nás zaslouží transfiguraci, poklony, krásná slova i krásné myšlenky. S výjimkou velmi zlých démonických bytostí, které činí jen zlo. V takovém případě by se jednalo pouze o projekce a ne transfigurace, neboť v nich upřímně nevidíme nic dobrého. Až na tyto výjimky má v sobě téměř každá bytost krásu a je pouze na nás, abychom se pozorně dívali a rozpoznali ji. Zjistíme, že si zaslouží obdiv a probudíme v ní vlastnosti, doposud latentní, které my již dokážeme vidět díky dlouhodobějšímu praktikování jógy. Neboť když jsme se dostali na určitou úroveň vlastní vnitřní empatie a naše proniknutí ducha je hlubší, dokážeme vidět co daná bytost v sobě ukrývá a plni obdivu jí to můžeme říci. To jí může velmi pomoci rozvíjet vlastnosti, o kterých zatím ani ona sama netuší, že je má.

Tento druh transformace je velmi rychlý, a co je důležité, je i stálý.  Na rozdíl od jiných druhů transformace, o které usilujeme jen my samotní, je transformace někoho jiného, která je podporovaná skrze transfiguraci, velmi rychlá, protože získáváme podporu zvenku. Pokud někoho transfigurujeme, může se často právě díky této stálé transfiguraci velmi rychle sám transformovat. Díky našemu nestálému obdivu získává daná bytost sebedůvěru a proměňuje se. Navíc se díky této podpoře stává transformace i stálou. Není to tedy jen nějaký nápad nebo myšlenka, jako když si řeknu: „Tak odedneška už budu takový a takový“, a za týden nebo za měsíc už si na to ani nevzpomenu a nic z toho nebude. Tady se naopak jedná o podporu jiného člověka, jiné bytosti, se kterou navíc pokud máme vztah, je tento proces i velmi rychlý.

Ovšem nejen naše milenka nebo náš milenec, ale i pro nás neznámé bytosti si zaslouží, abychom je transfigurovali. Můžeme transfigurovat jak jejich fyzické tělo, obličej, oči, tak i jejich krásné vlastnosti, v české krajině máme spoustu krásy. Můžeme takto na neznámé bytosti obdivovat krásné tělo nebo to, jak je moudrá, má aktivované některé čakry,…, zkrátka celou řadu vlastností, které se nám nabízí k obdivu všude kolem. Pokud se budeme transfiguračně dívat postupně na kolegy v práci, ve škole, na kurzu jógy a všude kolem, začne transfigurace probíhat i v nás samotných, čímž se postupně transformujeme a celý náš život se úplně promění.

Tantrická kniha Džňána Bhairava Tantra obsahuje 108 způsobů, kterými se člověk může osvobodit. Jedna z nejkrásnějších metod zde uvedených je, abychom se na všechno kolem sebe dívali s překvapením. Abychom byli v úžasu ze všeho, co kolem sebe vidíme: „Ó květina, ó dítě atd.“ Všechno je překvapení. Na světě existuje spousta zajímavých technik vedoucích k osvobození. Pro zajímavost existuje např. postup, kdy se používá prášek k neustálému čichání, čímž se praktikující snaží osvobodit. Celkem 108 technik - a transfigurace je jedna z nich, cesta vedoucí přímo k cíli. Díky ní můžeme všechno kolem vidět plni obdivu, překvapení a tím se něco transformuje i v nás. Probouzí se v nás postupně něco jemného, co bude spontánně a čím dál více podporovat tuto transfiguraci a díky tomu se celý náš život změní. Je to něco zvláštního, jemného, co můžeme pozorovat.

Krása je v očích toho, kdo se dívá. Kdo vidí krásu, má ji i sám v sobě, ve svých očích, podobně ten, kdo kolem sebe vidí jen to ošklivé, bude mít ošklivé i v sobě...

Pokud máme odvahu, můžeme přijít k dané osobě a přímo jí říci co vidíme a učinit tak poklonu jejím vlastnostem. Takto jí pomůžeme se transformovat a zároveň v ní vyvoláme příjemné pocity. Ovšem musíme to říci na základě vnitřní pravdy. Nejde o to být „frajer“. To je rozdíl mezi projekcí a transfigurací. Transfigurace znamená dívat se, dívat se dokud nevidíš co tam je, hlouběji, ale musí v tom být krása, neboť každý člověk má krásu v sobě. Někdo je krásný v tom, že umí krásně mluvit, někdo má krásný úsměv, někdo je inteligentní, atd. My to sice vidíme, ale musíme to spatřit skrze proniknutí našeho ducha, jinak je to jen projekce.

Některé ženy se například zamilují do nějakého darebáka a se zamilovanosti si o něm myslí, že je to princ. On je přitom bije a je na ně zlý, ale ony ho pořád vnímají jako svého prince. Tady se jedná o projekci, není to transfigurace. Transfigurace znamená dívat se dovnitř bytosti a vidět to, co tam doopravdy je. Ale s krásou a hloubkou, ne projektovat. Mohu si myslet cokoli, např. že jste géniové, i přesto že vidím, že nejste moc chytří a děláte velké hlouposti. Pokud ale i přes toto všechno si neustále budu myslet „ne, oni jsou geniální“, je to projekce. Tedy stav, kdy vlastnosti nevidím, jen je vytvářím ve své mysli.

Můžeme však říci, že každý je božský duch Átman a tím je vše vyřešeno a nemusíme se tím trápit. Ty jsi božský a hotovo. Ale tak to není, musíme se dívat a vidět s hloubkou a nádherou ten krásný potenciál, který tu je. A pokud se takto díváme například na nějakou ženu, kterou ani neznáme a řekneme jí upřímně, co v ní opravdu vidíme, i když se to zcela liší od toho co říkají ostatní, je to pak něco úplně jiného než komplimenty, které se většinou ani nezakládají na pravdě. Žena, díky své intuici většinou vycítí, zda to myslíte upřímně a podle toho také zareaguje. Můžete tak třeba vyvolat její úsměv nebo radost. Představte si, že za vámi v metru přijde nějaká žena a řekne vám: „Ty vypadáš tak mužně.“ a odejde. Jak se budete cítit? Pravděpodobně asi dobře. A stejně tak to mají i ženy. Jen se jim to musí říci správně, příjemně a hlavně velmi upřímně.

Když pochopíme, že skoro každá lidská bytost si zaslouží poklony, obdiv a transfiguraci, potom je nám daleko jasnější co si vlastně zaslouží žena, která je s námi v páru. Jestliže si toto zaslouží každá bytost, pak ona ještě mnohem víc! Tím, že je neustále vedle nás, žije s námi a prožívali jsme společně již mnoho věcí, můžeme v ní také vidět mnohem víc, objevovat její krásu a dívat se do jejích očí. Takovéto věci dávají do vztahu radost a impulz.

S tímto však mají muži většinou problém a často k ženě takto nepřistupují, protože si myslí, že jí to stoupne do hlavy a stane se pak pyšnou. Málo mužů vyslovuje ženám upřímně poklony, že je milují, apod., velmi se těmito věcmi šetří. Měli by si ale vzpomenout na chvíli začátku jejich vztahu, kdy se snažili danou ženu získat a neustále jí opakovali jak je úžasná a kouzelná. Kdy na ní viděli tolik krásného, všelijak ji okouzlovali, jen aby ji získali. Ale když už ji pak získali, přestali se takto projevovat. Už ji získali, tak už přece nemusí do vztahu tolik investovat a říkat jí krásné věci a dávat jí dárky… Takto to má bohužel spousta mužů a je to velmi špatná vlastnost, neboť pro ženu zájem o ni velmi důležitý a muži by v tom měli pokračovat dál. Skutečně to pro ženu znamená velmi moc, je to pro ni jakýsi balzám nebo nektar pro její rány na duši a problémy. Stálá transfigurace a stálé upřímné poklony, to je to nejlepší pro ženskou duši, aby se mohla sama vyléčit.

Mimo jiné tyto upřímné poklony velmi posilují samotný vztah. Zároveň probouzí srdce a duši, takže probouzí hluboké aspekty vztahu. Navíc se nám to vše jednou vrátí. Nemáme to samozřejmě dělat kvůli tomu, ale měli bychom vědět, že tomu tak je. Že pokud chválíme, tak i my budeme chváleni.

Upřímný obdiv podporují ve vztahu něco opravdu vytříbeného, je jakoby křídla lásky, impulsy a potravou, která lásku povznáší a tím i celý vztah. Proto bychom měli svůj protějšek neustále chválit, obdivovat, transfigurovat (a to velmi štědře i slovně) jak na začátku, tak po celou dobu vztahu. Samozřejmě s rozlišováním, vždy, když si to parter nebo partnerka zaslouží. Nesmí se z toho stát automatická věc, protože pak prostě to nefunguje. Je nesmysl dělat z takového přístupu třeba tapas že např. 5x denně milence řeknu, jak je krásná. Musí to být upřímné, plné transfigurace a vnitřního obdivu s rozlišováním.

Kdykoliv je člověk šťastný, velmi snadno rozdává svůj obdiv, což naznačuje existenci určitého vztahu mezi štěstím a transfigurací. Nemusíme sice přesně vědět, jak se dostat přímo ke štěstí, ale nyní již víme, že existuje i opačná cesta: tím, že budeme rozdávat obdiv a chválu ostatním, můžeme k němu přijít sami.