Kauza: Zákulisí případu Gregoriana Bivolaru (Francie, 2023)

Rubrika: Zpravodaj

Autor: Massimo Introvigne

GéPS, podivné počátky francouzské antikultovní skupiny

Jen málo lidí slyšelo o nové antikultovní asociaci, která si připisovala zásluhy za zatčení zakladatele MISA ve Francii. Příběh jejího zakladatele, Hugha Gascana, není bez zajímavostí.

Jean Bouchart d’Orval (vlevo, převzato z Facebooku) a Éric Baret (vpravo, převzato z X), nezávislí učitelé tantry, na které se zaměřili antikultisté.

Poté, co byl 28. listopadu 2023 ve Francii zatčen rumunský učitel jógy Gregorian Bivolaru, začala média informovat o tom, že klíčovou úlohu ve vyšetřování, jež vedlo k policejnímu zásahu, sehrála malá soukromá antikultovní organizace založená v roce 2022 s názvem GéPS (Groupe d’étude du phénomène sectaire, Skupina pro studium kultových fenoménů). Zatímco jiné antikultovní ideologie a obzvlášť francouzská antikultovní hnutí byly dobře známy a zkoumány akademiky, jako například Susan Palmer, kteří je shledali nebezpečnými pro náboženskou svobodu, což potvrdila i americká Komise pro mezinárodní náboženskou svobodu, GéPS byla před listopadem 2023 téměř neznámá.

Abychom porozuměli její pozoruhodné historii, je nutné vycházet z určitého předpokladu. Tantrická učení, jak v Indii, tak ve své „neo-tantrické“ západní podobě, zahrnují širokou škálu témat. Omezovat se pouze na jejich teorie o posvátném erotismu znamená činit z nich jen karikaturu. Současně je pravda, že posvátný erotismus je součástí a oborem tantry a že tantričtí učenci varují před pokusy „očistit“ tantru tím, že se z ní odstraní odkazy k erotickým praktikám.

Tantra je propojená s různými formami jógy. Lze pochopit, že některým jógovým organizacím se nelíbí skupiny vyučující erotické praktiky (a riskující obvinění ze sexuálního zneužívání), a snaží se tvrdit, že jejich přístup k józe je „neautentický“. Příběh MISA a Bivolara ukazuje, že byli v roce 2008 vyloučeni z Evropské aliance jógy a Mezinárodní jógové federace. To však předpokládá, že existuje určitá „církev“ či „Vatikán“ jógy, jíž náleží autorita „exkomunikovat“ ze svých řad „kacíře“, což je očividně nepravda.

Jak nedávno napsal jeden z největších odborníků v této oblasti Keith Cantú z Harvardu, otázka „autentičnosti“ v józe i v tantrismu je předmětem politického vyjednávání a je často mylně chápána. Učení nabízená v Indii jsou v současnosti ovlivněna jejich západními protějšky a federace a zastřešující organizace se snaží ve svém boji o moc a peníze samy sebe představovat jako strážce mytické „autentičnosti“.

Západní (a někdy i asijští) učitelé těch forem tantry, které zahrnují praktikování posvátného erotismu, mohou vytvářet organizovaná nová duchovní hnutí, jako je například MISA, zatímco jiní píší knihy a nabízejí zpoplatněné kurzy a semináře, aniž by měli potřebu ustavovat organizace. Často se navzájem zvou, čímž dokládají, že jsou všichni součástí toho, co akademici nazývají širší „okultní kulturou“, a respektují zakladatele „typických“ nových náboženských hnutí. Na rozdíl od nich však nejsou exkluzivističtí a ve skutečnosti vyzývají potenciální soupeře, aby se jako přednášející zúčastnili jejich akcí. 

Ve své knize o MISA i na jiných místech jsem se věnoval tématu zneužívání. Nepopírám, že ve skupinách vyučujících posvátný erotismus toto riziko hrozí, a skutečné případy zneužití by měly být odhaleny a potrestány. Na druhou stranu neexistují důkazy o tom, že by v těchto skupinách sexuální zneužívání bylo častější než v jiných náboženských uskupeních či dokonce v nenáboženských organizacích.

Ani nepřijímám teorii, že každá žena či muž, kteří se vydají po duchovní cestě zkoumající alternativní formy erotismu – z nichž některé zahrnují erotická či sexuální setkání s mistrem skupiny či s jinými partnery, s nimiž nejsou ve vztahu – naplňují definici oběti zneužívání. Vedl jsem rozhovory s desítkami žen a mužů, kteří náležejí k takovým skupinám a kteří prohlašují, že už před vstoupením do takové skupiny věděli, o co půjde, a s radostí a dobrovolně se na takových prožitcích podíleli.

Příběh GéPS začíná u lékařského badatele Hugha Gascana na univerzitě v Angers. Jeho dobře přijaté články v akademických časopisech ho vykreslují jako váženého vědce. U některých starších článků byla spoluautorkou jeho kolegyně P. J. a další. V určitém okamžiku však mezi Gascanem a P. J. došlo k názorové neshodě ohledně alternativních terapií pro léčbu rakoviny a možná i ohledně dalších témat. Gascan obvinil P. J., že je ovlivněná svou příslušností ke „kultu“ Omalpha, vedenému kanadským učitelem tantry Jeanem Bouchartem d’Orval. Tvrdil rovněž, že Bouchart d’Orval byl ve spojení s velkou skupinou se základnou v Rusku, Ášram Šambala, jejíž vůdce Konstantin Rudnev byl v roce 2013 v Novosibirsku odsouzen k 11 letům vězení za řízení „kultu“ a za sexuální zneužívání stoupenců, a že je ve spojení rovněž s Rudnevovou nezávislou studentkou z Chile, Soledad Domec, která byla zase obviněna z nabízení prostituce pod zástěrkou „tantrické sexuální terapie“ pro muže.      

Zatímco byl Rudnev ve vězení (na svobodu byl propuštěn v roce 2021), jeho následovníci utvořili desítky nezávislých skupin, z nichž některé ho odmítaly jako padlého učitele a jiné tvrdily, že je to nevinný muž očerněný svými protivníky.

Konstantin Rudnev (vlevo) a Soledad Domec (vpravo). Převzato z X.

Příběh Rudneva a Ášramu Šambala přesahuje téma této série článků. Dokonce i v neo-tantrických prostředích někteří pokládají obvinění vznesená proti němu za oprávněná a jeho zkoumání alternativních forem sexuality bylo zajisté poněkud divoké. Na druhou stranu skutečnost, že tím, kdo ho obviňoval především, byl známý ruský antikultista Alexander Dvorkin, označený americkou Komisí pro mezinárodní náboženskou svobodu za systematického pomlouvače skupin, které on sám označuje za „kulty“, vybízí k ostražitosti. Pochopitelně to neznamená, že Rudnev je nevinný, ale vybízí to k dalšímu zkoumání, než budou rozhodnutí ruských soudů přijata za bernou minci.

Ať je to jakkoli, popsaný konflikt přesvědčil univerzitu v Angers, aby v roce 2012 uzavřela výzkumné centrum, kde pracovali jak Gascan, tak P. J. Zatímco Gascan se kvůli tomu považuje za oběť „infiltrování kultu“ jeho střediska, soudní záznamy hovoří o něčem jiném. P. J. podala proti Gascanovi trestní oznámení za „obtěžování“ a dosáhla jeho odsouzení rozsudkem soudu prvního stupně, který potvrdil soud odvolací, a rozhodnutí obstálo i před soudem kasačním 14. května 2013. Tato rozhodnutí byla pro Gascana velmi zostuzující. Jejich závěrem bylo, že špehoval P. J. a že jeho chování vůči ní vedlo až k „posedlosti“, jež je zákonem definovaná jako „obtěžování“. Podle soudního verdiktu dokonce obtěžoval i další pracovníky laboratoře.

Jak je uvedeno v rozhodnutí kasačního soudu, P. J. „nebyla jedinou, která pociťovala nápor všemocného chování pana X. (Gascana). Paní Q., paní R., pan S., univerzitní profesor pan T., bývalý student z oddělení pana X. Damien U. a paní V., mezi jinými, dosvědčili, že byli osobně podrobeni podobným vzorcům ponižování jejich práce a různým formám šikanování, což vedlo k jejich izolování od skupiny a jejich přeložení z pracoviště; a že zlá vůle ze strany pana X., což je charakterizující záměrný prvek, je podpořena svědectvím paní W., bývalé studentky v oddělení pana X.

Záměr ze strany pana X. je doložen i svědectvím slečny W., výzkumné inženýrky z jednotky 564, která vyšetřovatelům řekla: ‚Na konci května nebo na začátku června 2009 si mě pan X. zavolal do své kanceláře, aby mi řekl, že neví, jak mi bude moci dál platit, pokud mu nepomůžu. Řekla jsem mu, že mu nerozumím. Odpověděl, že by bylo snadné poslat krátký email vedení INSERM, v němž bych ho podpořila, o kterém by nikdo nevěděl a v němž bych dosvědčila skutečnost, že slečna Y. [P. J.] se mě pokoušela dostat do své ‚skupiny‘. Tohle jsou přesně slova, která pan X. použil. Řekla jsem mu, že tohle nikdy neudělám.‘“ Stručně řečeno Gascan vyvíjel nátlak na W., aby ji přiměl lživě dosvědčit, že se ji P. J. snažila učinit členkou Omalpha.

Soudci rovněž podotkli, že forenzní psychologické vyšetření P. J. potvrdilo, že byla v dobrém duševním stavu a že dokonce i vládní antikultovní agentura MIVILUDES prohlásila, že ačkoli existovaly „zneklidňující prvky“ v souvislosti s Omalpha a panem d’Orval „…především co se týče jeho pojetí demokracie..., nebyly zaznamenány žádné kultovní odchylky“. Gascan dostal uložen podmíněný trest odnětí svobody na 4 měsíce a zdá se, že si tehdy vytvořil celoživotní nenávist vůči tantrickým skupinám.